7 Cmo 360/2024-342 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2024 domáhala určení absolutní neplatnosti právního úkonu bývalé jednatelky , Jméno žalované, s převodem obchodního podílu společnosti , právnická osoba, . ve společnosti , právnická osoba, . k datu 21. 12. 2009.2. Na jednání soudu dne 14. 10. 2024 (č. l. 252) soud prvního stupně vyhlásil usnesení o připuštění změny žalobního návrhu dle podání žalobkyně ze dne 11. 10. 2024.3. V podání žalobkyně ze dne 11. 10. 2024 (č. l. 215) je uveden návrh, aby soud rozhodl, že žalovaná se nestala společníkem žalobkyně.4. Žalovaná podáním doručeným soudu prvního stupně dne 29. 10. 2024 navrhla, aby soud postupem dle § 147 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl o separaci nákladů řízení, neboť žalobkyně svým podáním bezprostředně před termínem jednání ve věci dne 14. 10. 2024 a následným zmatečným konáním při jednání samém, včetně opakované změny žalobního návrhu, zapříčinila, že žaloba nemohla být v rámci předmětného jednání řádně projednána, přičemž žalovaná neměla možnost se s podáním žalobkyně řádně před jednáním seznámit, a proto muselo být jednání odročeno.5. Soud prvního stupně usnesením uvedeným v záhlaví návrh žalované na separaci nákladů řízení zamítl, jelikož dospěl k závěru, že jednání konané dne 14. 10. 2024 řádné proběhlo a nebylo tedy zmařené a dále uvedl s odkazem na § 95 odst. 1 o. s. ř., že žalobkyně může kdykoliv během řízení se souhlasem soudu změnit návrh na zahájení řízení a může tak činit i při jednání soudu.6. Proti tomuto usnesení se žalovaná včasně odvolala. V odvolání uvedla, že žalobkyně opakovaně zmařila jednání před soudem, a to i v tomto řízení, změnu žalobního návrhu poslala 3 dny před nařízeným jednáním, kterou nakonec následně při jednání znovu změnila. Domnívá se, že se žalobkyně, respektive statutární orgán , tituly před jménem, , Anonymizováno, , snaží vyvolat účelově zmatečné jednání. V odvolání dále namítá, že nespatřuje žádný důvod toho, aby separace nákladů řízení byla vyloučena při změně žalobního návrhu. Soud prvního stupně opomněl, že zde se jedná jen o to, zda žalobkyně zavinila zbytečnost daného jednání, k čemuž odkazuje a cituje z komentářové literatury, dle které lze za zavinění považovat i bezdůvodně opožděnou realizaci procesních práv. Odkazuje na rozhodnutí v obdobné věci, kde soud prvního stupně a následně k odvolání i odvolací soud rozhodl o separaci nákladů. Žalovaná tak nemá pochyb o tom, že změna žalobního návrhu učiněná žalobkyní byla opožděná a účelová a je zde tak dána příčinná souvislost mezi jednáním žalobkyně a vzniku nákladů na straně žalované. Dále uvádí, že považuje odvoláním napadené usnesení za nepřezkoumatelné a nelogické. Navrhla proto, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že uloží žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 6 635,7 Kč za zmařené jednání dne 14. 10. 2024, eventuálně odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.7. K odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně tak, že odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně má za správné, řízení se dne 14. 10. 2024 konalo, kdy během něho podala návrh na změnu žalobního návrhu, jednání tak nebylo zmařené a bylo jednáno v souladu s o. s. ř., není důvodu k separaci nákladů řízení.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. Předně odvolací soud nemá za důvodnou námitku žalované o nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení soudu prvního stupně. K tomu odvolací soud odkazuje na závěry učiněné Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněného pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž se uvádí, že „….Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. v literatuře např. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1769). Obdobně pak lze říci, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele.“10. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil dostatečně, když je z něj zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl k důvodům pro zamítnutí návrhu na separaci nákladů. Odvoláním napadené usnesení tak namítanou vadou nepřezkoumatelnosti netrpí.11. Podle § 147 odst. 1 o. s. ř. účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.12. Institut separace nákladů řízení (§ 147 o. s. ř.) znamená, že náklady vzniklé zbytečně v důsledku zaviněného chování některého z účastníků (nejčastěji zmaření nařízeného jednání, dokazování) hradí odděleně (separovaně) ten účastník, který nežádoucí procesní situaci zavinil, a to bez ohledu na konečný výsledek řízení.13. Odvolací soud ze spisu zjistil, že na jednání konaném dne 14. 10. 2024 soud prvního stupně vyhlásil usnesení o připuštění změny žalobního návrhu dle podání žalobkyně ze dne 11. 10. 2024. Soud též rozhodl o zamítnutí návrhu na přerušení řízení. Zástupce žalované poté požádal soud vzhledem k malému časovému prostoru, aby mu poskytl 14denní lhůtu k seznámení se a na reakci na podání protistrany. Soud mu tuto lhůtu poskytl. Poté žalobkyně vznesla další návrh na změnu petitu. Soud na to jednání odročil na neurčito za účelem rozhodnutí o dalším návrhu žalobkyně na změnu petitu.14. Žalobkyně žalobu změnila a doplnila 3 dny před nařízeným jednáním ve věci a soud prvního stupně vyhověl žádosti žalované a poskytl jí vyžádanou lhůtu k písemné reakci na soudem schválenou změnu žalobního petitu. Jednání bylo odročeno na neurčito vzhledem k tomu, že žalobkyně na něm vznesla další návrh na změnu žalobního petitu, o které soud bude rozhodovat. Za této situace je zcela zřejmé, že žalobkyně způsobila svým zaviněním zbytečné náklady řízení žalované dle specifikace v podání žalované ze dne 26. 10. 2024 (č. l. 270). Náklady řízení činí odměna za 1 úkon právní služby ve výši 2 500 Kč (účast při jednání dne 14. 10. 2024) z tarifní hodnoty 30 000 Kč dle původně uplatněného petitu, náhrada jednoho režijního paušálu 300 Kč, náhrada cestovného ve výši 1 469,55 Kč za cestu vykonanou zástupcem žalované osobním automobilem z Prahy do Plzně a zpět dne 14. 10. 2024 a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 896,61 Kč, celkem tedy 5 166,16 Kč.15. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.