9 Cmo 1/2025-86 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se návrhem soudu prvního stupně došlým dne 18. 8. 2023 domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění účastníka ze dne 9. 8. 2023, kterými shromáždění neschválilo použití společných částí domu a pozemků v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek pro realizaci stavby na sousedním pozemku parc. č. , adresa, navrhovatelkou jako stavebníkem a současně shromáždění schválilo podání návrhu na odstranění stavby a předseda společenství byl pověřen k podání takového návrhu. Navrhovatelka uvedla, že na svém pozemku parc. č. , adresa, staví zahradní altán na základě stavebního povolení. Tento pozemek sousedí s pozemkem, na kterém se nachází nemovitosti účastníka. Někteří členové účastníka se pokoušeli navrhovatelce ve stavbě zabránit, např. tím že jí a pracovníkům zabraňovali ve vstupu do domu, do výtahu, opakovaně ji fotili a uráželi. Obvodní soud pro Prahu 5 vyhověl navrhovatelce a nařídil předběžné opatření. Dne 9. 8. 2023 se konalo shromáždění účastníka, bylo jednáno o bodu 3 programu. (schválení dalšího postupu při stavbě altánu) a přestože bylo nařízeno předběžné opatření, byly po bouřlivé diskuzi přijata dvě usnesení zachycená ve výroku tohoto usnesení. Navrhovatelka hlasovala proti a domáhá se určení neplatnosti přijatých usnesení. Tato rozhodnutí jsou v rozporu se stanovami účastníka a taktéž v rozporu se stavebním povolením a s nařízeným předběžným opatřením. Dle stavebního povolení je navrhovatelka oprávněna na pozemek parc. č. , Anonymizováno, přenášet materiál přes svou bytovou jednotku. Společné prostory domu navrhovatelka nepoškozuje ani neznečišťuje nad míru obvyklou, pakliže dojde ke znečištění, společné prostory následně uklízí, nepoškozuje práva ostatních spoluvlastníků. Přijatými rozhodnutími je navrhovatelce bráněno v užívání společných prostor. Navrhovatelce vzniká škoda v podobě nákladů za nepřevzatý materiál a najaté pracovníky a taktéž nemajetková újma.2. Účastník k návrhu uvedl, že tvrzení navrhovatelky o verbálním a fyzickém napadání jsou nepravdivá a irelevantní pro rozhodnutí o věci. Navrhovatelka užíváním společných prostor pro realizaci stavby na sousedním pozemku zasahuje do práv ostatních spoluvlastníků nad míru přiměřenou poměrům, ostatní vlastníky omezuje v řádném užívání a způsobila značné škody na společných částech domu a zahradě. Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil dne 18. 8. 2023 předběžné opatření, kterým navrhovatelce nařídil, aby se zdržela užívání společných prostor pro realizaci své stavby. Stavební povolení neuložilo ostatním spoluvlastníkům strpět užívání společných prostor pro realizaci stavby.3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. října 2024 č. j. 67 Cm 109/2023-67 rozhodl takto: „Návrh na určení, že rozhodnutí přijaté na shromáždění účastníka, jež se konalo dne 9. 8. 2023 ve znění „Shromáždění vlastníků neschvaluje použití společných částí domu a pozemků v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek pro realizaci stavby na sousedním pozemku parc. č. , adresa, stavebníka paní , Jméno navrhovatelky, , na základě stavebního povolení č.j. , č. účtu, ze dne 20.2.2018, sp. zn. , Anonymizováno, , a to včetně např. pro přesun , právnická osoba, , strojů, techniky, lešení, nářadí, jiných stavebních potřeb, sutě, odpadu, vykopané zeminy, atd. Shromáždění pověřuje předsedu, aby dodržování výše uvedeného usnesení zajistil potřebnými právními či jinými prostředky“ je neplatné, se zamítá.“ (výrok I.), „Návrh na určení, že rozhodnutí přijaté na shromáždění účastníka, jež se konalo dne 9. 8. 2023 ve znění „Shromáždění vlastníků schvaluje podání návrhu na odstranění stavby stavebníka , Jméno navrhovatelky, na pozemku parc. č. , adresa, a současně shromáždění pověřuje předsedu podáním takového návrhu“ je neplatné, se zamítá.“ (výrok II.)., „Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce účastníka.“ (výrok III.).4. Soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, když s jednotlivými důkazy se vyrovnal v rámci odůvodnění svého rozhodnutí, a po zhodnocení provedeného dokazování ve smyslu § 132 o. s. ř. dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu ve věci samé: „Navrhovatelka je členkou účastníka, navrhovatelka vlastní pozemek parc. č. 2398, který přiléhá k pozemku parc. č. 2401/3, který je taktéž ve vlastnictví navrhovatelky, když jde o zahradu (přiléhající k bytové jednotce ve vlastnictví navrhovatelky). Na pozemku parc. č. 2398 (který nesouvisí s bytovým domem a účastníkem) navrhovatelka prováděla výstavbu dle stavebního povolení, které, pokud jde o podmínky provedení stavby, povolovalo “ruční manipulací se stavebním materiálem, přístup ke stavbě bude přes bytovou jednotku žadatelky“. Pro realizaci stavby byly využívány společné prostory účastnice (parkovací stání venkovní i vnitřní, garáže, výtah). Shromáždění vlastníků takové užívání společných prostor navrhovatelce neumožnilo (rozhodnutí zachycené ve výroku I.) a současně schválilo podání návrhu na odstranění stavby a pověřilo předsedu podáním takového návrhu (rozhodnutí zachycené ve výroku II.).“ Zjištěný skutkový stav byl dle soudu prvního stupně dostatečným pro rozhodnutí o věci samé, z ostatních (soudem blíže nepojednaných) provedených důkazů soud nic podstatného pro rozhodnutí o věci samé nezjistil. Soud nedoplňoval dokazování o výslechy svědků, videozáznam a rozhodnutí o přestupku, neboť takové dokazování hodnotil již jako nadbytečné, když svědci měli vypovídat o tom, že společné prostory jsou užívány nepřiměřeným způsobem, přestupkové rozhodnutí a videozáznam mělo prokázat napadení spoluvlastníka ze strany osoby blízké navrhovatelce, což soud nepovažoval za podstatné pro rozhodnutí o věci samé.5. Soud prvního stupně, po zhodnocení všech relevantních důkazů a právním hodnocení věci aplikaci příslušných zákonných ustanovení jakož i ustanovení stanov společenství, dospěl k následujícím závěrům:„Navrhovatelka je ve vztahu k oběma přijatým rozhodnutím přehlasovanou vlastnicí, návrh byl podán v prekluzivní lhůtě. V případě výroku ad I bylo shromážděním vlastníků hlasováno o tom, zda a jak je navrhovatelka oprávněna užívat společné části domu a pozemků v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek v souvislosti s prováděním stavby na sousedním pozemku. Proto má soud za to, že navrhovatelka má pro podání návrhu důležitý důvod, neboť předmětným rozhodnutím bylo rozhodováno o způsobu, jakým může užívat společnou věc. Stavebním záměrem navrhovatelky je stavba označená jako „zahradní altán“ na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Tento pozemek je ve vlastnictví navrhovatelky. K pozemku parc. č. , Anonymizováno, však nevede žádná cesta, a jedinou přístupovou možností je tak bytová jednotka ve vlastnictví navrhovatelky, resp. společné části domu a pozemku. Tuto skutečnost zjevně reflektuje vydané stavební povolení, které uvádí, že stavba bude prováděna „ruční manipulací se stavebním materiálem, přístup ke stavbě bude přes bytovou jednotku žadatelky“. Jak je však zřejmé z provedeného dokazování, stavební dělníci provádějící předmětnou stavbu využívali pro transport stavebního materiálu společné části domu a pozemku (parkovací místa, garáže, výtah). Navrhovatelka pak má za to, že pakliže jí shromáždění zakázalo užívat společné prostory, stalo se tak v rozporu se stanovami účastníka a taktéž v rozporu se stavebním povolením a s nařízeným předběžným opatřením. Co se týče rozporu se stavebním povolením, soud v první řadě zdůrazňuje, že stavební povolení představuje veřejnoprávní oprávnění k povolení stavby. Primárně však nesouvisí se soukromoprávními vztahy. Správní orgán (stavební úřad) tak povolil určitou stavbu, tj. z hlediska stavebního práva je navrhovatelka oprávněna stavbu provést. Pakliže však chybí soukromoprávní titul např. k užívání přístupové cesty na staveniště (a stavební úřad takovou skutečnost nezohlednil), stavební povolení nedává staviteli titul k užití cizí věci. V posuzovaném případě tedy stavební povolení navrhovatelce nedává titul k užití společných částí domu způsobem, který zjevně není obvyklý, resp. je nepřiměřený obvyklému užití. Pakliže ovšem jediný přístup k bytové jednotce navrhovatelky je přes společné prostory účastníka (společné prostory v bytovém domě), může docházet k nadměrné zátěži společných prostor účastníka. Dle stavebního povolení je navrhovatelka oprávněna na pozemek parc. č. , Anonymizováno, přenášet materiál přes svou bytovou jednotku. Toto rozhodnutí tedy nijak nezohledňuje nutnost využití společných prostor ani k takovému užití společných prostor nedává navrhovatelce titul. Zdejší soud totožně s účastnicí má za to, že užití společných částí domu (parkovacích stání, výtahu, chodeb) pro účely transportu stavebního materiálu na stavbu na sousedním pozemku (nijak nesouvisející se společenstvím vlastníků) není obvyklým způsobem užívání a je užíváním nepřiměřeně zatěžujícím ostatní spoluvlastníky. Skutečnost, že stavební úřad navrhovatelce vydal stavební povolení, neznamená, že osta