9 Cmo 303/2024-104 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále jen „soud I. stupně“) usnesením ze dne 10. 9. 2024, č. j. 73 Cm 100/2022-95, výrokem I. potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne 22. 7. 2024, č. j. 73 Cm 100/2022-92 vydané asistentem soudce Mgr. Markem Vančurou, výrokem II. zastavil řízení o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2024, č. j. 9 Cmo 207/2023-63 a konečně výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel napadl dovoláním i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2024, č. j. 9 Cmo 207/2023-63, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2023, č. j. 73 Cm 100/2022-35.3. Ve vztahu k výroku II. o zastavení řízení soud I. stupně vyšel z § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. (dále jen „ZSoP“) a konstatoval, že navrhovateli vznikla poplatková povinnost podáním dovoláním s tím, že podle § 7 odst. 1 ve spojení § 4 odst. 1 písm. c) se stal poplatek splatný podáním dovolání. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel nezaplatil soudní poplatek společně s podáním dovolání a z toho důvodu byl soudem I. stupně vyzván usnesením ze dne 22. 7. 2024, č. j. 73 Cm 100/2022-92, vydaným asistentem soudcem Mgr. Markem Vančurou, k zaplacení soudního poplatku z dovolání ve výši 14 000 Kč podle položky 23 bod 1 písm. d) sazebníku soudních poplatků. Měl tak učinit ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení. To bylo podle soudu I. stupně doručeno do datové schránky navrhovatele dne 1. 8. 2024 a navrhovatel proti němu podal námitky.4. Po posouzení věci soud I. stupně dospěl k závěru, že asistent soudce soudní poplatek vyměřil správně dle položky 23 bod 1, písm. d) sazebníku soudních poplatků. Soud I. stupně měl za to, že navrhovatel nezaplatil soudní poplatek z dovolání ve stanovené lhůtě, jež marně uplynula dnem 16. 8. 2024. Soud I. stupně podle svého názoru postupoval v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1622/2021 a s odkazem na § 9 odst. 1 ZSop dovolací řízení zastavil. Nákladový výrok soud I. stupně odůvodnil tvrzením, že navrhovatel zavinil zastavení řízení a z toho důvodu je podle soudu I. stupně povinen hradit účastníkovi jeho náklady. Účastníkovi však podle soudu I. stupně žádné náklady řízení nevznikly.5. Navrhovatel podal proti výroku II. výše uvedeného usnesení včasné odvolání (odvolatel) a podle obsahu jeho opravného prostředku se v této části domáhal změny tak, aby dovolací řízení nebylo zastavováno. Odvolatel Je toho názoru, že soud I. stupně neměl přistoupit k zastavení řízení dříve, než nabyl právní moci výrok I. napadeného usnesení, jelikož podání námitek by mělo mít podle odvolatele odkladný účinek. Do té doby podle odvolatele nebylo najisto postaveno, jaká je správná výše poplatku a navrhovatel tak neměl reálnou možnost poplatek zaplatit. Odvolatel má za to, že mu lhůta pro zaplacení soudního poplatku začala běžet od doručení napadeného usnesení, tj. dne 10. září 2024, a proto soudní poplatek zaplatil až dne 16. září 2024.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání navrhovatele bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal usnesení v napadené části a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Podle § 9 odst. 1 ZSop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.8. Podle § 9 odst. 4 písm. c) Zsop pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví také tehdy, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.9. Podle § 4 odst. 1 písm. b) Zsop jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním dovolání. Podle § 7 odst. 1 věta první Zsop nastává splatnost tohoto poplatku se vznikem poplatkové povinnosti.10. Jak je zřejmé z právní úpravy soudních poplatků, v případě, že poplatník řádně nesplnil svou poplatkovou povinnost již při podání dovolání, má možnost poplatkovou povinnost splnit ještě v dodatečné lhůtě, kterou mu soud stanoví ve výzvě k zaplacení poplatku (§ 9 odst. 1, 2 ZSop). Pokud by došlo k zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem stanovené lhůty, nebude k tomu již soud přihlížet a řízení zastaví.11. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatel - poplatník byl vyzván usnesením soudu I. stupně ze dne 22. 7. 2024, č. j. 73 Cm 100/2022-92, vydaným asistentem soudce Mgr. Markem Vančurou, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek z dovolání ve výši 14 000 Kč. Navrhovatel byl přitom soudem poučen o následcích nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo navrhovateli doručeno do datové schránky dne 1. 8. 2024.12. Soud I. stupně správně vycházel z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jenž ve svém usnesení ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1622/2021, uzavřel, že „usnesení, jímž je účastník vyzván k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání, je usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, a odvolání není proti němu přípustné ve smyslu § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Vydal-li je vyšší soudní úředník nebo asistent soudce, může proti němu podat účastník námitky; podání námitek má odkladný (suspenzivní) účinek pouze na právní moc usnesení, nikoliv na jeho vykonatelnost, neboť pro usnesení obecně platí, že lhůta k plnění počíná běžet od jeho doručení.“13. Podle právního názoru odvolacího soudu, shodného se soudem I. stupně, byl posledním dnem k zaplacení soudního poplatku den 16. 8. 2024.14. Jak vyplývá z výše uvedeného, účastník by měl poplatkovou povinnost řádně splnit již při podání dovolání, a zaplatit poplatek společně s tímto podáním. Pokud tak neučinil ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě a nebyly ani splněny podmínky pro postup soudu podle § 9 odst. 4 písm. c) ZSop, neposkytuje zákonná úprava soudu možnost zmírnit důsledky nesplnění poplatkové povinnosti ve stanovené lhůtě. Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, když dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 ZSop zastavil.15. Za shora popsaného skutkového i právního stavu odvolací soud proto na základě všech uvedených důvodů výrok II. napadeného usnesení soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný.16. Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolací řízení podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na skutečnost, že navrhovatel nebyl v odvolacím řízení úspěšný a jinému účastníkovi žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly. Odvolací soud tak žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.