9 Cmo 312/2023-125 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou podanou u soudu prvního stupně dne 1. 7. 2022 domáhá se žalobce, aby soud uznal žalovaného povinným zaplatit mu částku 3 950 000 Kč s příslušenstvím jako doplatek kupní ceny za převod podílu ve společnosti , právnická osoba, , představovaného vkladem 12 000 Kč, který tvoří 6 % základního kapitálu ve společnosti. Kupní smlouvu uzavřeli účastníci dne 10. 11. 2020. Dodatky ke smlouvě byla kupní cena rozdělena na splátky ve výši 2 250 000 Kč splatných do 10. 12. 2021, 2 250 000 Kč splatných do 10. 3. 2022, 2 625 000 Kč splatných do 2. 5. 2022 a 2 625 000 Kč splatných do 1. 6. 2022. Vedle toho měl žalovaný zaplatit žalobci 200 000 Kč do 1. 6. 2022 jako kompenzaci za prodloužení splatnosti kupní ceny. Žalovaný však uhradil jen první dvě splátky a ze třetí splátky pouze 1 500 000 Kč dne 17. 5. 2022. Žalobce se domáhá rovněž zaplacení úroku z prodlení z dlužných splátek v zákonné výši.2. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem jako rozsudkem pro zmeškání žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.) a žalobci přiznal náklady řízení (výrok II.). V rozsudku uvedl, že žalovaný se k jednání nařízenému na 15. 5. 2023 nedostavil, ačkoli mu byla zásilka s předvoláním k jednání řádně doručena do vlastních rukou dne 10. 3. 2023 náhradním způsobem. Soud prvního stupně obdržel v den jednání omluvu žalovaného, aniž by jednající osoba byla v podání identifikována a aniž požádala o odročení jednání. Její totožnost vyplynula z přiloženého lékařského potvrzení o vyšetření Eduarda Kučery pro akutní stav (neznámo jaký) s poznámkou o vystavení PN. Soud prvního stupně zjistil, že Eduard Kučera je jedním ze dvou členů představenstva žalovaného, přičemž každý z nich má právo jednat za žalovaného samostatně. Konstatoval, že omluva neobsahovala žádost o odročení jednání ani údaj o pokusu uvědomit o jednání druhou členku představenstva , tituly před jménem, . Soud prvního stupně proto vyhodnotil podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání jako splněné, vzal tvrzení v ní uvedená za nesporná a na jejich základě žalobě vyhověl.3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání oba účastníci.4. Žalobce se odvolal pouze proti výroku II. o nákladech řízení. Měl za to, že tarifní hodnota pro výpočet odměny advokáta za jeden úkon právní služby se má v projednávané věci určit podle § 8 advokátního tarifu, tj. ve výši žalované částky. Za jeden úkon právní služby tak má odměna činit 24 100 Kč, nikoli 3 100 Kč, jak vypočetl soud prvního stupně. Odměna advokáta proto za 5 úkonů právní služby činí 120 500 Kč. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. změnil tak, že uloží žalovanému povinnost zaplatit mu na nákladech řízení 345 120 Kč.5. Žalovaný napadl odvoláním oba výroky napadeného rozsudku s tím, že první jednání ve věci zmeškal z omluvitelných důvodů, soudu před jednáním poslal odůvodněnou omluvu a jednání se skutečně nemohl zúčastnit. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Žalobce se u jednání odvolacího soudu vyjádřil k odvolání žalovaného tak, že napadený rozsudek považuje za správný a navrhuje jeho potvrzení.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Jednal přitom podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán.8. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.9. Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3143/15, shrnul svou judikaturu k podmínkám vydání rozsudku pro zmeškání následovně: „soud musí při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání vzít v úvahu předchozí procesní aktivitu žalovaného, uvážit, jak se v dosavadním průběhu řízení choval, zda se například vyjádřil k žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně, má zájem se jednání účastnit apod. K vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat zdrženlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž je nezájem na straně žalovaného zřejmý, kdy je tento účastník skutečně nečinný, což vyplývá např. právě z obsahu a frekvence (neexistence) již dříve učiněných procesních úkonů, a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu či úmyslně soudní řízení protahuje; to proto, že rozsudek pro zmeškání je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného. Každý má ústavně zaručené právo domáhat se u soudu ochrany svého „nižšího“ práva, které bylo ohroženo nebo porušeno, a právo zaručené v ústavní rovině smí být omezeno jen ve výjimečných případech. V situaci, kdy jinak aktivní účastník zmešká první jednání ve věci, avšak je zřetelný jeho zájem soudního řízení se účastnit, není vydání kontumačního rozsudku namístě. Prioritou v soudním řízení musí v takovém případě zůstat ochrana práv jeho účastníků (v tomto případě žalované), kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat.“10. V projednávané věci se ze spisu podává, že soud prvního stupně rozhodl původně ve věci platebním rozkazem. Proti němu podal žalovaný odpor, v němž namítl věcnou nepříslušnost podepsaného soudu a rovněž se vyjádřil k věci samé s tím, že úhrada kupní ceny byla ve smlouvě o převodu podílů vázána na několik podmínek, které podle něj nebyly splněny. Podáním ze dne 7. 11. 2022 žalovaný doplnil svou námitku věcné nepříslušnosti. Po vyřešení této námitky nařídil soud prvního stupně první jednání na 15. 5. 2023 ve 13:00 hodin, žalovaný byl předvolán obsílkou „vzor 18“, tj. s poučením o možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Dne 15. 5. 2023 v 8:41 hodin došlo soudu z datové schránky Eduarda Kučery podání, v němž omlouvá svou neúčast z důvodu zdravotního stavu a přikládá lékařskou zprávu z urgentní ambulance. Podle přiložené zprávy byl Eduard Kučera vyšetřen ve večerních hodinách předchozího dne na urgentní ambulanci , právnická osoba, v Praze-Krči s diagnózou „mdloba (synkopa) a zhroucení (kolaps)“ a odeslán v doprovodu manželky do domácí péče ve stabilním stavu. Podle obchodního rejstříku měl žalovaný v době rozhodování soudu prvního stupně dva členy představenstva, a to jmenovaného , Anonymizováno, a , tituly před jménem, ; představenstvo nemělo předsedu.11. Odvolací soud konstatuje, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání nebyly splněny už proto, že žalovaný (resp. osoba oprávněná za něj podle § 21 o. s. ř. jednat) se k soudu sice nedostavil, avšak zaslal včas, tj. ještě před jednáním, odůvodněnou omluvu, kterou navíc doložil i lékařskou zprávou. Omluvu odůvodněnou kolapsovým stavem je podle odvolacího soudu třeba považovat za důvodnou, a to zejména za situace, kdy žalovaný byl předtím procesně aktivní a proti žalobě se bránil odůvodněným odporem. Byl-li člen představenstva žalovaného večer před jednáním ošetřen na urgentní ambulanci pro kolapsový stav, nelze mu podle odvolacího soudu vyčítat, že ve zbývajících několika hodinách nezajistil účast druhého člena představenstva u nařízeného soudního jednání. Nežádal-li žalovaný o odročení jednání, mohl soud sice jednat podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného a ve věci rozhodnout podle obsahu spisu a provedených důkazů, rozhodnout rozsudkem pro zmeškání však nemohl.12. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 568/2008, uveřejněného pod R 67/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, změnil tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává.13. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.