93 Ncp 452/2025-41 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 13. 9. 2024, ve znění jeho doplnění, datovaném dnem 3. října 2024, učiněným k výzvě soudu, uplatnil žalobce proti žalovanému nárok na zaplacení celkem 352 536,83 EUR s 5 % ročním úrokem z prodlení z jednotlivých částek tuto sumu tvořících v lhůtách, v návrhu petitu specifikovaných. Částka jistiny 271 042,83 EUR představuje dluh z titulu neuhrazených faktur za dodané zboží, dále žalobce vůči žalovanému eviduje dluh v celkové výši jistiny 81 494 EUR z titulu neuhrazených licenčních poplatků. Základem uplatněného nároku je smlouva, původně uzavřená s právním předchůdcem žalovaného, , právnická osoba, , která ke dni 1. 1. 2018 zanikla v důsledku přeměny a jejím právním nástupcem se stal žalovaný, jehož smlouva v plném rozsahu zavazuje. Předmětem smlouvy je svolení žalobce, aby žalovaný používal značku a ochranné známky žalobce dle smlouvy. Dle Smlouvy žalovaný také objednává pro účely dalšího prodeje zboží značky , jméno FO, . Dle dohody stran následně z prodeje zboží odvádí žalovanému licenční poplatky z prodeje, a to z velkoobchodního prodeje ve výši 12 % z měsíčního obratu z prodaného zboží žalobce, z maloobchodního prodeje zboží žalobce činí licenční poplatky 5,3 %.2. V bodě I. výroku usnesením č. j. 19 C 281/2024 – 35 ze dne 15. dubna 2025, vyloučil Obvodní soud pro Prahu 1 řízení o žalobě na zaplacení tvrzených dluhů žalovaného na licenčních poplatcích v celkové výši 81 494 EUR s úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně z částek a lhůtách, jak v bodě I výroku specifikováno.3. „Soudem zvolený postup umožní vypořádat se s otázkou věcné příslušnosti, pokud jde o nároky žalobce na zaplacení tvrzených dluhů na licenčních poplatcích a jejich příslušenství.“4. Vyloučené řízení je vedeno pod sp. zn. 19 C 96/2025.5. Předkládající soud, Obvodní soud pro Prahu 1, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. „Obvodní soud pro Prahu 1 dospěl k závěru o tom, že se jedná o spor týkající se práva duševního vlastnictví /licenční poplatky coby peněžité plnění za užití práv duševního vlastnictví, kdy podle žalobních tvrzení žalobce svolil, aby žalovaný používal značku a ochranné známky žalobce dle ujednaných podmínek, k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy podle § 9 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.“6. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. /č. l. 32 spisu/.7. „Žalovaný souhlasí, aby věc, týkající se částky 81 494 EUR měla být řešena v samostatném řízení, které se týkající se licenčních poplatků by mělo být vedeno Krajským soudem v Praze v 1. instanci.“8. Žalobce se k otázce věcné příslušnosti soudu nijak nevyjádřil.9. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.10. Podle ustanovení § 104a odst. 1 o.s.ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.12. Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. g/ o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech vyplývající z práva z duševního vlastnictví.13. Práva z průmyslového vlastnictví, mezi něž patří práva k ochranné známce, náleží mezi práva z duševního vlastnictví, jak je např. vysvětleno v komentáři k ustanovení § 9 o. s. ř., jenž se nachází v publikaci: „Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023.“ /zdroj: beck on – line/.14. Podle ustanovení § 2358 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. licenční smlouvou poskytuje poskytovateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví /licenci/ v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu.15. Jak již uvedl Vrchní soud v Praze coby soud nadřízený v odstavci 6 odůvodnění usnesení č. j. Ncp 57/2023 – 39 ze dne 25. ledna 2023, „pod okruh sporů vyplývajících z práva duševního vlastnictví se standardně řadí též spory, jejichž předmětem jsou nároky z licenčních smluv ve smyslu § 2358 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to ať již se jedná o licenční smlouvy vztahující se k právům průmyslovému vlastnictví, know-how, autorským právům a právům příbuzných (k termínu „práva duševního vlastnictví“ srovnej například usnesení nadřízeného soudu ze dne 2. 11. 2020, sp. zn. Ncp 682/2020, případně ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. Ncp 304/2020, která jsou – a to stejně jako řada dalších rozhodnutí, jež se vztahují k dané problematice – veřejnosti volně přístupná na internetu pod adresou: https://www.justice.cz/web/vrchni-soud-v-praze/).“16. Úvodem je třeba obecně říci, že za každým peněžitým nárokem musí být titul, nestačí žalobou uplatnit peněžitou sumu, musí být tvrzena a prokázána její oprávněnost, požadavek se musí opírat o konkrétní skutek, aby uplatnění žaloby představovalo překážku věci zahájené a ve výsledku překážku věci rozsouzené.17. Pro účely rozhodování o věcné příslušnosti soudu je rozhodující vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení/.18. V daném případě žalobcem uplatněný požadavek /ve vyloučeném rozsahu/ představuje uplatnění nároku z licenční smlouvy k právům průmyslového vlastnictví coby právu duševního vlastnictví. Z hlediska věcné příslušnosti soudu jde o nárok, podřaditelný pod ustanovení § 9 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.19. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy /bod I. výroku/. V bodě II. výroku rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 6 o. s. ř. o postoupení věci Městskému soudu v Praze.20. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./, rozhodnutím v bodě II. výroku tohoto usnesení není podle ustanovení § 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř. dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř.