4 Cmo 102/2026-191 – Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze rozsudkem z 10. 2. 2026 zcela vyhověl podané žalobě z 30. 1. 2020 (původně vzájemné dle ust. § 97 odst. 1 o. s. ř., vyloučené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 14 C 156/2019-440 z 8. 4. 2024 k samostatnému řízení) a v jediném výroku žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 759 427 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši a nahradit ji (v obecné lhůtě na účet zástupce) náklady řízení ve výši 141 933 Kč (výrok I). Soud prvního stupně konečně zamítl návrh žalovaného z 7. 10. 2025 na změnu určení výše odměny dle ust. § 577 o. z. (výrok II).2. Proti rozsudku z 10. 2. 2026 podal žalovaný včasné odvolání. Příslušné podání ze dne 31. 3. 2026, doručené soudu stejného dne, však bylo zcela blanketní. Odvolatelem bylo pouze přislíbeno jeho doplnění ve lhůtě 14 dnů.3. Soud prvního stupně tedy (též v intencích ust. § 209 o. s. ř.) žalovaného vyzval k doplnění odvolání tak, aby jeho úkon vykazoval náležitosti, předepsané v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Učinil tak usnesením č. j. 80 Cm 95/2025-188 ze dne 1. 4. 2026, které bylo žalovanému doručeno dne 13. 4. 2026. Usnesení obsahovalo rovněž potřebné upozornění, koncipované postačujícím odkazem na ust. § 209 o. s. ř. a § 43 odst. 2 o. s. ř. v tom smyslu, že pokud pokus o odstranění vad odvolání zůstane bezvýsledným, může být odvolání odmítnuto.4. Na zmiňovanou výzvu odvolatel – ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně v trvání patnácti dnů ani později – žádným způsobem nereagoval.5. Z ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že v odvolání má být mimo jiné uvedeno, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí (nebo postupu soudu prvního stupně) a čeho se odvolatel domáhá. Neobsahuje-li odvolání takové náležitosti, postupuje se dále podle § 209 o. s. ř. a § 43 o. s. ř. Z druhého odstavce § 43 o. s. ř. je pak zřejmé, že v případech, kdy přes výzvu soudu nejsou odstraněny vytýkané nedostatky příslušného podání, pro něž nelze v řízení pokračovat, má být odvolání odmítnuto.6. Situace, svědčící odmítnutí odvolání, nastala v projednávané věci. Je evidentní, že obsahem podání žalovaného z 31. 3. 2026 není žádný odvolací důvod (§ 205 odst. 2 o. s. ř.), pro který by odvolací soud mohl rozsudek soudu prvního stupně z 10. 2. 2026 přezkoumat. Zcela absentuje i odvolací návrh. S ohledem na uvedené nedostatky v podání žalovaného z 31. 3. 2026 nelze v odvolacím řízení pokračovat, když není jasné, z jakého důvodu žalovaný brojí proti rozsudku soudu prvního stupně a čeho se po odvolacím soudu domáhá.7. Proto podané odvolání bylo odvolacím soudem odmítnuto (§ 209 o. s. ř. a § 43 odst. 2 o. s. ř.).