4 Cmo 24/2026-49 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl návrh na odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu č. j. RT 003/2024-24 ze dne 9. 10. 2025 vydaného rozhodcem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Návrh byl podán spolu se žalobou o zrušení uvedeného rozhodčího nálezu dne 14. 10. 2025 z důvodů podle § 31 písm. b), c) zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „z. r. ř.“) po skutkové stránce odůvodněných tím, že žalobce nepodepsal dohodu obsahující rozhodčí doložku, a i kdyby ji podepsal, byla by rozhodčí doložka neplatná, protože ve vztahu mezi účastníky byl v postavení spotřebitele. Nedostatek pravomoci rozhodce z tohoto důvodu v průběhu rozhodčího řízení žalobce namítl.2. Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu odůvodnil žalobce tím, že bezprostřední výkon rozhodnutí, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit částku v celkové výši 583 711 Kč, by pro něj měl likvidační důsledky a mohl by vést k nenapravitelným následkům, které by se citelně promítly i do životní situace jeho rodiny a následky výkonu by nebylo možné zpětně napravit. Žalobce byl po delší dobu v pracovní neschopnosti, v důsledku čehož se jeho majetková situace výrazně zhoršila. Odklad vykonatelnosti by naopak žalovaného nijak nepoškodil, z veřejně dostupných informací totiž vyplývá, že žalovaný je solventní podnikající fyzickou osobou, která je současně odpovědným zástupcem několika dalších podnikatelů a působí též jako jednatel a společník více obchodních společností. Případné prodlení s výkonem nálezu mu bude kompenzováno smluvní pokutou.3. Žalovaný naproti tomu zpochybnil žalobcova tvrzení o závažnosti újmy, která by mu hrozila výkonem rozhodčího nálezu. Uvedl, že proti žalobci jsou neúspěšně vedena ještě další dvě exekuční řízení, výkon tohoto rozhodčího nálezu tak podle něj nemůže mít pro žalobce likvidační důsledky. Současně zdůraznil, že žalobce měl možnost se na výkon rozhodčího nálezu připravit, neboť o své platební povinnosti ví již nejméně pět let.4. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že žaloba má všechny náležitosti, jež jsou potřebné k dalšímu pokračování v řízení, byla podána k tomu legitimovaným subjektem a z uplatněných důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu lze dovodit, že v žalobě jsou tvrzeny způsobilé důvody pro rozhodnutí o zrušení vydaného rozhodčího nálezu. Žalobce však nespecifikoval a nedoložil své celkové majetkové poměry, nelze tak podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu učinit závěr o hrozící závažné újmě podle § 32 odst. 2 z. r. ř., ani o tom, jaká konkrétní újma žalobci hrozí. Uzavřel, že nebyly naplněny podmínky pro odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle § 32 odst. 2 z. r. ř., a žalobcův návrh proto zamítl.5. Proti tomuto usnesení podal žalobce včas odvolání. Závěr soudu prvního stupně, že nedoložil v potřebném rozsahu své majetkové poměry, považuje za nesprávný. Již v podaném návrhu uváděl, že byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti; aktuálně je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Na základě vydaného rozhodčího nálezu již bylo zahájeno exekuční řízení a vydány exekuční příkazy, mimo jiné k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu a srážkami ze mzdy a jiných příjmů žalobce, jejichž plátcem je aktuálně , právnická osoba, . Žalobce nemůže disponovat se svými prostředky určenými k uspokojování běžných životních potřeb a výkon rozhodčího nálezu by pro něj mohl vést k úpadkové situaci. Soud prvního stupně podle něj nezohlednil intenzitu nepříznivých dopadů neprodleného výkonu rozhodčího nálezu a vůbec se nezabýval druhou alternativní zákonnou podmínky pro přiznání odkladu jeho vykonatelnosti, tj. zda lze usuzovat, že podaná žaloba je důvodná. Navrhuje proto změnu napadeného usnesení a vyhovění jeho návrhu na odklad vykonatelnosti.6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a řízení, které předcházelo jeho vydání podle § 212 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), aniž musel nařizovat jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.7. Podle § 32 odst. 2 věty druhé zákona o rozhodčím řízení vykonatelnost rozhodčího nálezu lze odložit pouze na žádost povinného, pokud by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma nebo jestliže je možné z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu usuzovat, že je důvodný.8. Z uvedeného plyne, že sama žaloba na zrušení rozhodčího nálezu nemá odkladný účinek, soud však může na žádost povinného vykonatelnost odložit, je-li splněna alespoň jedna zákonná podmínka uvedeným ustanovením předpokládaná, totiž buď že by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma, nebo jestliže je možné z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu usuzovat, že je důvodný.9. Jde-li o první zákonný důvod pro odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu, tj. důvodnost podané žaloby, soudu prvního stupně lze přisvědčit v tom, že výsledek řízení o podané žalobě sice nelze předjímat, lze však posoudit obecné předpoklady úspěšné žaloby tohoto typu, tj. její včasnost (§ 32 odst. 1 z. r. ř.), určitost a srozumitelnost, věcnou legitimaci účastníků a užití argumentů založených na některém ze zákonných důvodů taxativně vymezených v § 31 zákona o rozhodčím řízení.10. Soud prvního stupně správně uvedl, že žaloba ze dne 15. 10. 2025 byla podána včas, ve stanovené tříměsíční lhůtě, má všechny náležitosti, jež jsou potřebné k dalšímu pokračování v řízení a byla podána k tomu legitimovaným subjektem. Odvolací soud rovněž souhlasí se závěrem soudu prvního stupně (aniž by jakkoli předjímal výsledek sporu), že v žalobě tvrzené důvody jsou způsobilé pro rozhodnutí o zrušení vydaného rozhodčího nálezu podle § 31 z. r. ř. Žalobcova tvrzení o tom, že nepodepsal dohodu obsahující rozhodčí doložku, případně, že je rozhodčí doložka neplatná, když ve vztahu mezi účastníky byl v postavení spotřebitele, však teprve budou předmětem dokazování ve věci samé. Výše uvedené obecné předpoklady úspěšné žaloby tohoto typu (včasnost, určitost, srozumitelnost, věcná legitimace účastníků) v daném případě splněny jsou a přinejmenším v jednom případě byl v žalobě samotné uplatněn argument, který, byl-li by prokázán, mohl by založit žalobcův úspěch ve sporu. Uvedené samo o sobě postačuje k naplnění předpokladů stanovených v § 32 odst. 2 věty druhé z. r. ř., a samo o sobě je tak dostačujícím důvodem pro odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu.11. Odvolací soud pouze pro úplnost dodává, že podle jeho názoru je v posuzovaném případě splněna i druhá alternativně vymezená zákonná podmínka, tj. hrozba závažné újmy neprodleným výkonem rozhodčího nálezu. Žalobce listinami předloženými v odvolacím řízení dostatečně osvědčil, že je proti němu na základě rozhodčího nálezu , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 9. 10. 2025, č. j. RT 003/2024-24 a ze dne 9. 10. 2025, č. j. RT 003/2024-25, vedeno exekuční řízení soudním exekutorem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , pod sp. zn. 219 EX 04329/25, pro vymožení částky 655 934,45 Kč (resp. 711 770 Kč při úhradě pozdější než do 30 dnů od doručení vyrozumění o zahájení exekuce). Z obsahu doložených listin rovněž plyne, že žalobce byl od 6. 8. 2024 minimálně do 6. 3. 2025, kdy byl stanoven termín další kontroly u ošetřujícího lékaře, v dočasné pracovní neschopnosti. Podle potvrzení , právnická osoba, z 15. 12. 2025 je žalobce od 28. 8. 2025 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž v době od 8. 9. 2025 mu byla poskytována podpora v nezaměstnanosti.12. Odvolací soud na základě těchto zjištění přisvědčuje tvrzení žalobce, že neprodlený výkon rozhodčího nálezu by pro něj mohl představovat závažnou újmu a mohl by vést k ohrožení jeho základních životních potřeb. O závažnosti možné újmy svědčí nejen výše vymáhané částky, která včetně úrokové příslušenství a nákladů řízení činí částku 583 711 Kč, ale i skutečnost, že žalovaný již přistoupil k jejímu exekučnímu vymáhání. Pro nepodnikající fyzickou osobu jde bezesporu o značnou finanční zátěž obzvláště v situaci, v níž jediný tvrzený příjem žalobce tvoří podpora v nezaměstnanosti, která je navíc podle jeho tvrzení postižena exekučním příkazem (ke kritériím posuzování hrozící závažné újmy srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 23 Cdo 168/2014, usnesení ze dne 24. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3022/2013, nebo usnesení ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 23 Cdo 60/2017). Současně odvolací soud neshledal, že by odložení vykonatelnosti rozhodčího bylo nepřiměřeným zásahem do zájmu účastníka, jemuž bylo rozhodčím nálezem přiznáno určité plnění. Žalovaný ani netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že by odklad vykonatelnosti nepřiměřeně zasáhl do jeho oprávněných zájmů. Odvolací soud tak uzavírá, že i druhý uvedený důvod pro odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu, tj. hrozba závažné újmy neprodleným výkonem rozhodčího nálezu (§ 32 odst. 2 věty druhé z. r. ř.), je s ohledem na shora uvedené naplněn.13. Odvolací s