0 OINS 145/2022 — (nezadán)

<b>1. Předmět řízení</b> 1 Příkazem ze dne 7. 12. 2022, č. j. MSP-145/2022-OINS-SRZT/3, který byl obviněnému doručen týž den, bylo zahájeno řízení z moci úřední o přestupku podle § 39 odst. 1 písm. i) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“) s MUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“), pro skutek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Ministerstvo při vydání tohoto příkazu učinilo chyby v psaní, kdy ve výroku a odůvodnění uvedlo namísto roku 2021 rok 2022, a dále uvedlo chybu v posledním místě čísla jednacího usnesení policejního orgánu. 2 Dne [datum] byl ministerstvu doručen datovou zprávou proti tomuto příkazu odpor, který obviněný podal prostřednictvím svého advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], jehož zplnomocnění bylo přiloženo. Identické podání učinil i poštou; to bylo ministerstvu doručeno dne [datum]. 3 Dne [datum] bylo obviněnému doručeno vyrozumění a výzva k vyjádření k podkladům podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“); zároveň byl obviněný informován o změně vymezení skutku, kdy tato změna spočívala v opravě chybně uvedených dat. V návaznost na tuto výzvu podal dne [datum] obviněný vyjádření, které bylo doručeno ministerstvu téhož dne a obsahovalo také obviněného daňové přiznání z příjmu fyzických osob za rok 2021. <b>2. Podklady rozhodnutí</b> <i>Usnesení Policie ČR</i> 4 Dne [datum] obdrželo Ministerstvo spravedlnosti přípisem Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie [obec] IV (dále jen„ policejní orgán“) vyrozumění o zahájení trestního stíhání obviněného pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“) v souladu se svou povinností podle § 36 odst. 2 ZnalZ. Policejní orgán ministerstvu předložil také usnesení č.j. KRPA-427142-33/TČ-2019-001476 ze dne 3. 2. 2021. 5 Z tohoto usnesení plyne, že policejní orgán s obviněným zahájil trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 trestního zákoníku, a to v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku z odvětví psychiatrie pro potřeby řízení o svéprávnosti a opatrovnictví [jméno] [příjmení] vedeném pod č. j. 65 Nc 9/2019 u Obvodního soudu pro Prahu 9. Podle přípisu policejního orgánu bylo usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému doručeno dne [datum]. <i>6 Vyjádření účastníka řízení ke skutkovému stavu</i> <i>Námitka k vymezení skutku</i> 7 Obviněný v odporu ze dne [datum] uvedl, že se skutek tak, jak jej správní orgán vymezil ve výroku příkazu, se nestal, protože správní orgán při jeho vydání chybně ve výroku uvedl, že k němu došlo v roce 2022 a nikoliv v roce 2021, a dále v odůvodnění uvedl, že usnesení policejního orgánu bylo vydáno v roce 2021, ale bylo doručeno obviněnému v roce 2022. Tento omyl uvádí jako rozhodující důvod pro podání odporu. 8 Tato námitka obviněného byla důvodná, proto správní orgán přípisem ze dne [datum] vyrozuměl obviněného o změně vymezení skutku, kdy tato změna spočívala v opravě datace a čísla usnesení policejního orgánu. <b>3. Hodnocení důkazů</b> 9 Správní orgán hodnotil podklady rozhodnutí podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. 10 Vzhledem k zachování presumpce veřejnoprávních aktů neexistují okolnosti, podle nichž by ministerstvo mělo důvod pochybovat o pravdivosti skutečností uvedených v usnesení policejního orgánu. 11 Z vyjádření obviněného plyne, že nerozporuje skutečnost, že by se skutek stal, ale namítá, že se stal jiný rok. Protože tento nesoulad byl způsoben chybou v psaní, která byla správním orgánem napravena, neexistuje v době vydání rozhodnutí nesoulad mezi důkazy předloženými policejním orgánem a tvrzením obviněného. <b><i>Závěr skutkových zjištění</b></i> 12 Na základě provedeného dokazování dospěl správní orgán k závěru, že skutek uvedený ve výroku I. se stal a dopustil se jej obviněný. <b>4. Právní posouzení</b> <b><i>Relevantní právní úprava a východiska</b></i> 13 Správní orgán dále posuzoval, zda jednání obviněného naplnilo formální a materiální znaky přestupku. 14 Po podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ se znalec dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24 ZnalZ nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené době. Ustanovení § 24 pak vyžaduje, aby znalec neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů od nastání rozhodné skutečnosti ohlásil ministerstvu všechny skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění. 15 Podle § 13 odst. 2 písm. a) ZnalZ je zahájení trestního stíhání, zejména pak v případě, že jde o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnosti a ohrožuje důvěru ve výkon znalecké činnosti, jednou ze skutečností, na jejichž základě může v odůvodněných případech ministerstvo pozastavit znalecké oprávnění. 16 Znalci jsou povinni oznamovat nejen skutečnosti zakládající povinnost ministerstva pozastavit či zrušit znalecké oprávnění, ale i skutečnosti představující fakultativní důvody pro pozastavení znaleckého oprávnění, kdy je správnímu orgánu dán prostor pro správní úvahu. Pro vznik a trvání oznamovací povinnosti tedy rovněž není rozhodující, zda k pozastavení či zániku znaleckého oprávnění skutečně dojde. Ve všech případech se jedná o skutečnosti objektivní, které nastávají nezávisle na jejich hodnocení a které nejsou předmětem dalšího zjišťování a objasňování. 17 Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno dne [datum]. Tímto dnem bylo trestní stíhání zahájeno. Obviněnému vznikla povinnost tuto skutečnost ministerstvu oznámit. Lhůta pro splnění této povinnost začala běžet prvního dne následujícího po dni, kdy nastala skutečnost rozhodná pro určení jejího počátku, tedy dne [datum]. Posledním dnem lhůty byl den [datum]. 18 Protože obviněný ministerstvu v této lhůtě ani po jejím uplynutí neoznámil, že s ním bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku, porušil oznamovací povinnost stanovenou v § 24 ZnalZ, a tím naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ. Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na výkonu znalecké činnosti osobami důvěryhodnými způsobem nikoliv bagatelním; zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. <b><i>Námitky účastníka řízení k otázkám právním</b></i> 19 Ve svých podáních vznesl obviněný několik námitek k právní kvalifikaci skutku a k postupu správního orgánu. <i>Námitka k postupu správního orgánu</i> 20 Obviněný ve svém vyjádření ze [datum] namítá, že správní orgán postupoval nesprávně, když jej podáním ze dne [datum] informoval o změně vymezení skutku, místo aby vydal opravné usnesení podle § 70 s. ř. 21 K tomuto správní orgán uvádí, že podáním odporu byl příkaz zrušen a řízení pokračovalo. Doručením příkazu bylo řízení zahájeno, ale příkaz jakožto rozhodnutí byl zrušen, a tedy postup podle § 70 s. ř. se na něj nevztahoval. Správní orgán postupoval podle § 78 zákona o odpovědnosti za přestupky; obviněný byl vyrozuměn a věděl o tom, jaké jednání je mu kladeno za vinu a jaká je předběžná právní kvalifikace tohoto jednání. K obojímu dostal možnost se vyjádřit, a také tak učinil. Procesní právo obviněného nebyla porušena. <i>Námitka absence společenské škodlivosti</i> 22 Obviněný dále uvedl, že ve svém jednání nespatřuje společenskou škodlivost, a nedošlo tedy ke spáchání přestupku. Obviněný se domníval, že oznámení učiní policejní orgán, a další úkony nejsou z jeho strany třeba. Jeho trestní stíhání je v současnosti prý podmíněně zastaveno. Z uvedeného důvodu žádá zastavení přestupkového řízení. 23 K této námitce obviněného správní orgán uvádí, že chráněným zájmem je v projednávané věci důvěryhodnost znalců, respektive zajištění výkonu znalecké činnosti toliko bezúhonnými osobami, u nichž se lze spolehnout na jejich mravní integritu. Ze skutečnosti, že zákonodárce uložil oznamovací povinnost více subjektům, lze dovozovat, že tomuto chráněnému zájmu přikládal důležitost. Naopak z ní nelze dovozovat, že splnění povinnosti orgánem veřejné moci zbavuje znalce odpovědnosti za přestupek. Zákon jasně definuje, že nesplnění oznamovací povinnosti ze strany znalce zakládá přestupek, a odpovědnosti za jeho spáchání se znalec nemůže zprostit poukazem na to, že oznamovací povinnost měl jiný subjekt; tím spíše ne, pokud neměl informace o tom, že tento subjekt oznamovací povinnost splnil. Skutečnost, zda jiný subjekt splnil oznamovací povinnost je pro posouzení odpovědnosti za přestupek irelevantní. <b>Závěr</b> 24 Obviněný neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že se skutek nestal nebo že není přestupkem. Na základě pr