0 OINS 18/2022 — (nezadán)

<b>1. Průběh správního řízení</b> 1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti (dále také jako„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) doručen podnět, který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit PhDr. [jméno] [příjmení] (dále jen„ obviněná“) při vypracování znaleckého posudku [číslo] 2021 ze dne [datum]. 2 Dne [datum] bylo obviněné doručeno oznámení o zahájení řízení o přestupcích podle § 39 odst. 1 písm. b) a § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ, čímž bylo s obviněnou zahájeno řízení o přestupku. Obviněná prostřednictví advokáta doručila správnímu orgánu vyjádření k zahájení řízení; vyjádření bylo doručeno dne [datum] obsah vyjádření je uveden níže pod body 15 a násl. tohoto rozhodnutí. 3 Dne [datum] bylo obviněné doručeno oznámení podle § 36 odst. 3 s. ř. o tom, že správní orgán shromáždil podklady k rozhodnutí, a obviněná měla možnost se k těmto podkladům vyjádřit. Obviněná využila práva nahlédnout do spisu dne [datum], k podkladům pro rozhodnutí se nevyjádřila. <b>2. Podklady pro rozhodnutí</b> <b><i>Evidence znalců a tlumočníků</b></i> 4 Z Evidence znalců a tlumočníků bylo zjištěno, že obviněná má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru školství a kultura, odvětví psychologie, specializace psychologie dospělých a pedopsychologie. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným [IČO]. <b><i>Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 21 Co 59/2020-390</b></i> 5 Uvedeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen„ soud“) v řízení o změně výchovy a úpravě styku nezletilého [příjmení] ustanovil obviněnou znalkyní a uložil jí zodpovědět otázky: 1) jaká je výchovná způsobilost rodičů, 2) jaký je vztah nezletilého ke každému z rodičů, 3) zda tvrzený odmítavý postoj nezletilého ke styku s matkou byl vyvolán a je udržován působením jiné osoby, 4) v případě zjištění existence odmítavého postoje nezletilého ke styku s matkou, zda lze a jakým způsobem tento postoj ovlivnit, 5) zda je možné, aby bez zásadního negativního dopadu na psychiku nezletilého probíhal styk s matkou v nepřítomnosti třetí osoby a mimo krizové centrum, případně doporučit vhodný časový rozvrh setkání. 6 Týmž usnesením uložil soud účastníkům řízení povinnost poskytnout znalci veškerou součinnost nezbytnou k vypracování znaleckého posudku. <b><i>Znalecký posudek [číslo] 2021</b></i> 7 Obviněná znalecký posudek vypracovala dne [datum]; posudek má celkem 36 stran a 4 přílohy. Je rozdělen na část I. (Výpis ze spisu č. 127 P 71/2018, str. 2 – 18 posudku), část II. (Psychologické vyšetření, str. 18 – 33), poté následuje závěr (str. 33 – 36). 8 Přezkoumáním napadeného posudku zjistil správní orgán tyto nesrovnalosti: 9 Na několika místech v posudku je uvedeno, že matka nezletilého je psychiatrickým pacientem a dlouhodobě užívá léky proti depresi a úzkostem. Obviněná nezjišťovala, jaká je aktuální diagnóza matky, a zda tato diagnóza ovlivňuje nebo může ovlivňovat výchovné schopnosti matky. Obviněná k vypracování posudku nepřibrala konzultanta z oblasti psychiatrie ani si prostřednictvím soudu nevyžádala lékařskou zprávu od ošetřujícího lékaře matky. Pouze v posudku konstatovala, že matka odmítla dát písemný souhlas k tomu, aby ošetřující lékař obviněné zprávu poskytl, a dále se tímto nezabývala. 10 Obviněná v rámci provedených vyšetření podrobila matku, otce i nezletilého několika psychodiagnostickým testům. V posudku chybí informace, jakými úvahami se obviněná řídila při tvorbě testové baterie, tedy proč z širokého množství dostupných testů vybrala právě ty, které vybrala, s jakým záměrem jednotlivé testy u jednotlivých osob použila, jakou oblast chtěla konkrétním testem prozkoumat či jaké hypotézy chtěla ověřit. Taktéž neuvedla, proč do testové baterie zařadila testy, které v českých podmínkách nejsou standardizovány (Test kresby lidské postavy, Test stromu, Dotazník rodičovských postojů k výchově). 11 V posudku dále nejsou uvedeny výsledky testů, tedy konkrétní číselně vyjádřené hodnoty, škály, pásma apod., kterých testované osoby dosáhly. U dotazníku ICL (Dotazník interpersonální diagnózy) obviněná uvádí u matky i u otce hodnoty [příjmení], LOV, NIC, [příjmení], aniž by však jakkoliv vysvětlila, co tyto zkratky a jim přiřazené hodnoty označují. Obdobně u dotazníku [příjmení] (Dotazník rodičovských postojů k výchově) uvádí hodnoty SP, PCS, NCO bez vysvětlení, čeho jsou tyto hodnoty vyjádřením. U nástrojů MMQ dotazník, [příjmení] [příjmení], PDW (Wechslerův test inteligence pro děti) pak chybí jakékoliv hodnoty, u projektivních testů chybí popis projekce, tj. v konkrétním případě kresby stromu a postavy. 12 V posudku dále chybí vyhodnocení výsledků standardizovaným způsobem, tedy dle manuálu konkrétního testu. Konkrétně dostzní ICL (Dotazník interpersonální diagnózy), v České republice vydaný pod kódovým označením T [číslo], je metodou zjišťující osm interpersonálních tendencí: dominanci, zodpovědnost, kooperativnost, konformitu, submisivitu, agresivitu, afiliantnost a individuálnost. Obviněná v testu neuvádí, kolika bodů matka a otec v tomto testu dosáhli ani percentil, tedy co tyto body znamenají v rámci populace, tedy na jaké příčce by se zkoumané osoby umístily v dané charakteristice mezi sto lidmi. Slovní vyhodnocení, které obviněná k testu připojila, se netýká žádné z osmi výše uvedených tendencí, ale obsahuje interpretace, které z testu samotného nemohly vyplynout. Například je zde uvedeno, jak se chová nezletilý (upíná se k ochraně otce a chce mu vyhovět, obává se říct svůj názor proto, že kdyby se otci nelíbil, hrozí mu ztráta lásky otce), co řekl otec synovi o matce, že otec o matce nemluví dobře, kazí vztah k rodičům manipulací se synem a podporováním závislosti syna na sobě. 13 U testu MMQ dotazník se obviněná omezuje prakticky jen na konstatování, že výsledky vyšly v normě (u otce i matky). U testu a [příjmení] [příjmení] na str. 23 a 28 uvádí hodnocení:„ W-M – hraniční výsledek bez patognomiky“ (otec),„ W-M – lehce zvýšené skóre u depresí, ale ještě v normě (80), což odpovídá psychiatrické dagnoze“ (matka). Co se týká projektivních testů (kresba postavy, kresba stromu), pak ani jeden z použitých testů není v českých podmínkách standardizován. Podle autora testu FDT ([příjmení] drawing test, [jméno] [jméno] [příjmení], 1956) se při hodnocení testu vychází ze 30 znaků v kresbě (např. velikost figur, uspořádaní figur, pořadí figur, proporce, forma hlavy, krk, paže), pomocí kterých se zkoumá celkem 6 oblastí (1. integrace osobnosti, 2. nivó energie a pudová struktura, 3. možnosti porušení pudového a afektivního života, 4. sexuální postoje, 5. manifestace konfliktových momentů a jejich podstata, 6. dynamická interpretace osobnostních rysů.) Obviněná ve vyhodnocení nezmiňuje žádný z uvedených znaků, tudíž není zřejmé, jak došla k hodnocení, které předkládá. Uvedené platí obdobně pro vyhodnocení kresby stromu ([příjmení] Baumtest, [jméno] [příjmení], 1949). Ani zde obviněná nevyhodnotila jednotlivé znaky (umístění kresby na ploše, její velikost, tlak, tah atd.), ale rovnou podala deskripci povahy zkoumaných osob. Kresba rodiny a kresba postavy nezletilým taktéž nejsou vyhodnoceny. 14 Obviněná dále v posudku vyslovila závěry, které jsou v rozporu s informacemi uvedenými v posudku, přitom tento rozpor nereflektovala. Žádnou interpretací, vysvětlením či syntézou se nevypořádala se skutečností, že v posudku jsou informace jdoucí proti vyslovenému závěru. Konkrétně: Na straně 33 obviněná uvedla, že postoj matky ke styku syna s otcem nebyl nikdy negativní, manipulující či hyperprotektivní. Toto tvrzení je v rozporu se záznamem ve spisu, z něhož vyplývá, že matka nezletilého v rozporu s rozhodnutím soudu několikrát otci nepředala a také se skutečností, že otce obvinila z týrání nezletilého, které nebylo prokázáno. Na straně 33 obviněná uvedla, že matka je po materiální stránce schopná se o syna postarat. Tento závěr je v rozporu se zprávou opatrovníka ze dne [datum] (str. 12 posudku), v níž se uvádí, že matka není schopna samostatně o dítě pečovat. I na jiných místech spisu se objevuje informace, že matku finančně podporují rodiče. Materiální zabezpečení dítěte přitom nemělo být předmětem zkoumání obviněné, přesto se k němu vyjádřila, aniž by bylo zřejmé, jak k tomuto svému závěru došla a o co jej opřela. Na straně str. 33 a 35 obviněná vyslovila závěr, že odmítavý postoj nezletilého je ovlivněn manipulací otce a jeho přítelkyně, což měly potvrdit testy i explorace s nezletilým. Otec je dle závěru obviněné programující osobou a matku je osobou zavrženou. Dle obviněné jde o střední stupeň syndromu zavrženého rodiče. Syndrom zavržení rodiče (dále jen„ SRZ“) má odbornou literaturou ustálená diagnostická kritéria vztahující se k chování dítěte. Jedním těchto kritérií je bezdůvodné odmítání rodiče (without legitimate justification), přitom je výslovně stanoveno, že SRZ nelze diagnostikovat v případech, kdy rodič s dítětem nezacházel dobře. Obviněná vyslovila závěr, se v daném případě jedná o střední stupeň SRZ, aniž by zkoumala diagnostická kritéria sta