§ 37 zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – Určení druhu a výměry správního trestu
Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich · 250/2016 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 37 zákona o odpovědnosti za přestupky stanovuje kritéria, podle kterých správní orgán určí, jaký druh trestu a v jaké výši uloží pachateli přestupku. Správní orgán musí při rozhodování o trestu zohlednit konkrétní okolnosti každého přestupku, jako je například jeho závažnost, způsob spáchání nebo osobní poměry pachatele. (§ 37 zákona č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Určení druhu a výměry správního trestu
- Týká se: správní orgán, pachatel
- Judikatura: na § 37 odkazuje 239 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Určení druhu a výměry správního trestu – co hrozí?
- Účinnost: znění beze změny od původního znění předpisu
- Zdroj: e-Sbírka, 250/2016 Sb.
Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména
a) k povaze a závažnosti přestupku,
b) k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení,
c) k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem,
d) u pokusu přestupku k tomu, do jaké míry se jednání pachatele přiblížilo k dokonání přestupku, jakož i k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo,
e) u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku,
f) u fyzické osoby k jejím osobním poměrům a k tomu, zda a jakým způsobem byla pro totéž protiprávní jednání potrestána v jiném řízení před správním orgánem než v řízení o přestupku,
g) u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti,
h) u právního nástupce k tomu, v jakém rozsahu na něj přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a v případě více právních nástupců k tomu, zda některý z nich pokračuje v činnosti, při které byl přestupek spáchán,
i) u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Správní orgán musí při rozhodování o trestu zohlednit konkrétní okolnosti každého přestupku, jako je například jeho závažnost, způsob spáchání nebo osobní poměry pachatele.
- Pokud pachatel spáchal více přestupků jedním skutkem nebo více skutky a o některém z nich nebylo rozhodnuto ve společném řízení, správní orgán to zohlední při určení trestu.
- U pokusu přestupku se posuzuje, jak blízko bylo k dokonání a proč k němu nedošlo, což ovlivní výši trestu.
- U právnických osob se přihlíží k povaze jejich činnosti a u právních nástupců k tomu, v jakém rozsahu na ně přešly výhody z přestupku.
Na co si dát pozor
- Správní orgán musí zohlednit přitěžující a polehčující okolnosti, které mohou ovlivnit výši trestu.
- U spolupachatelů se posuzuje míra přispění každého z nich ke spáchání přestupku.
- V případě pokračujícího, trvajícího nebo hromadného přestupku se zohledňuje, zda se část jednání odehrála za účinnosti zákona s mírnějším trestem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 37
Jak soudy aplikují § 37
Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelka spáchala přestupky dvěma skutky a zároveň tyto nelze projednat ve společném řízení, není možné uplatnit absorpční zásadu ani potrestání za více přestupků zohlednit při stanovení trestu dle § 37 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Na podporu uvedeného Ústavní soud připomíná, že takové posouzení osoby pachatele, resp. subjektivní stránky jeho protiprávního jednání, ostatně patří mezi tradiční zákonná hlediska pro stanovení druhu a výměry trestu ukládaného jak za správní delikty (§ 37 a násl. zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů), tak i trestné činy (§ 39 a násl. zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů).
Dle žalobce správní orgán pochybil, když nezohlednil žádné polehčující okolnosti, neodůvodnil výběr druhu a výměry sankce, čímž porušil princip přiměřenosti dle § 2 odst. 4 správního řádu a § 37 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“). Namítl, že přelepené jedno písmeno, ještě k tomu jen na zadní registrační značce vozidla, které vlastní vinou nezavinil a nezpůsobil, samo o sobě nezpůsobilo nemožnost identifikace vozidla, a proto je uložený správní trest …
Právní otázky
Související
§ 77d (Zákon o veterinární péči a o změně někte)§ 13 Společná ustanovení k přestupkům (Zákon o audiovizuálních mediálních služb)§ 61 Společná ustanovení k přestupkům (Zákon o provozování rozhlasového a telev)§ 25b Přestupky právnických osob (Zákon o znalcích a tlumočnících)§ 1 STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE (Zákon o Státní zemědělské a potravinářsk)