11 Tcu 56/2025 – Nejvyšší soud

11 Tcu 56/2025-19USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 7. 2025 k podnětu Ministerstva spravedlnosti České republiky na zrušení usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 11 Tcu 122/2024, v trestní věci P. M., t a k t o : Podle § 4 odst. 4 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, per analogiam se usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 1. 2025, sp. zn. 11 Tcu 122/2024, ve výroku pod bodem I., jímž bylo podle tehdy platného ustanovení § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. rozhodnuto tak, že se na část odsouzení občana České republiky P. M., rozsudkem Nejvyššího soudu Portugalska, Portugalská republika, ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 1077/12.1TAPTM.S1, který nabyl právní moci dne 9. 5. 2016, jímž bylo rozhodnuto o souběhu trestů jednak z pravomocného rozsudku Hlavního obvodního soudu Portimăo, Portugalská republika, ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 10776/12.1TAPTM, kterým byl jmenovaný uznán vinným dvěma trestnými činy kvalifikované krádeže podle článku 204 bod 2 písm. e) portugalského trestního zákoníku, dále z pravomocného rozsudku Hlavního obvodního soudu Portimăo, Portugalská republika, ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 620/12.0PAPTM, kterým byl jmenovaný uznán vinným třemi trestnými činy kvalifikované krádeže podle článku 204 bod 2 písm. e) portugalského trestního zákoníku, jakož i z pravomocného rozsudku Hlavního obvodního soudu Portimăo, Portugalská republika, ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. 1989/12.2TAPTM, kterým byl jmenovaný uznán vinným dvěma trestnými činy padělání listiny podle článku 256 bod 1 písm. e), f), bod 3 portugalského trestního zákoníku, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a deseti měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, zrušuje. O d ů v o d n ě n í : 1. Usnesením ze dne 22. 1. 2025, sp. zn. 11 Tcu 122/2024, Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky (dále též jen „ministerstvo spravedlnosti“) ze dne 20. 12. 2024, sp. zn. MSP-1026/2022-MOT-T/20, rozhodl výrokem pod bodem I. tak, že podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky P. M., rozsudkem Nejvyššího soudu Portugalska, Portugalská republika, ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 1077/12.1TAPTM.S1, který nabyl právní moci dne 9. 5. 2016, jímž bylo rozhodnuto o souběhu trestů jednak z pravomocného rozsudku Hlavního obvodního soudu Portimăo, Portugalská republika, ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 10776/12.1TAPTM, kterým byl jmenovaný uznán vinným dvěma trestnými činy kvalifikované krádeže podle článku 204 bod 2 písm. e) portugalského trestního zákoníku, dále z pravomocného rozsudku Hlavního obvodního soudu Portimăo, Portugalská republika, ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 620/12.0PAPTM, kterým byl jmenovaný uznán vinným třemi trestnými činy kvalifikované krádeže podle článku 204 bod 2 písm. e) portugalského trestního zákoníku, jakož i z pravomocného rozsudku Hlavního obvodního soudu Portimăo, Portugalská republika, ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. 1989/12.2TAPTM, kterým byl jmenovaný uznán vinným dvěma trestnými činy padělání listiny podle článku 256 bod 1 písm. e), f), bod 3 portugalského trestního zákoníku, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a deseti měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Současně výrokem pod bodem II. předmětného usnesení Nejvyšší soud podle § 4a odst. 3 shora citovaného zákona zamítl návrh ministerstva spravedlnosti ohledně odsouzení P. M. rozsudkem Nejvyššího soudu Portugalska, Portugalská republika, ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 1077/12.1TAPTM.S1, který nabyl právní moci dne 9. 5. 2016, v části, v níž bylo rozhodnuto o souběhu trestů postupně uložených třemi rozsudky Hlavního obvodního soudu Portimăo, Portugalská republika, podrobně specifikovanými v bodě I. daného usnesení, a to ve vztahu k trestnému činu křivé výpovědi podle článku 359 bod 1 a 2 portugalského trestního zákoníku, jímž byl jmenovaný uznán vinným rozsudkem Hlavního obvodního soudu Portimăo, Portugalská republika, ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. 1989/12.2TAPTM, a tomuto trestnému činu odpovídající části úhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců. 2. Dne 14. 7. 2025 podalo ministerstvo spravedlnosti pod sp. zn. MSP-1026/2022-MOT-T/41, podnět ke zrušení výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, neboť bylo zjištěno, že v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu Portugalska, Portugalská republika, sp. zn. 1077/12.1TAPTM.S1, zjevně došlo ke zneužití identity P. M. a dotčenou trestnou činnost tak spáchala jiná osoba, konkrétně státní příslušník Gruzínské republiky jménem E. K. V této souvislosti ministerstvo spravedlnosti odkázalo na sdělení právního zástupce P. M., JUDr. Oldřicha Beneše, ze dne 29. 4. 2025, jakož i obsah neformálních konzultací realizovaných prostřednictvím kontaktních bodů Evropské justiční sítě a elektronickou komunikaci mezi portugalským a českým rejstříkem trestů, z níž vyplynula skutečná identita pachatele dotčené trestné činnosti, o čemž byla česká strana informována příslušnými portugalskými orgány dne 9. 7. 2025. Z obsahu této komunikace je zřejmé, že faktickým pachatelem trestné činnosti, za kterou byl rozsudkem Nejvyššího soudu Portugalska ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 1077/12.1TAPTM.S1, ve spojení se třemi rozsudky Hlavního obvodního soudu Portimăo, Portugalská republika, ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 10776/12.1TAPTM, ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 620/12.0PAPTM, a ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. 1989/12.2TAPTM, pravomocně odsouzen občan České republiky P. M., byla osoba jménem E. K., která je státním příslušníkem Gruzínské republiky. Na základě tohoto zjištění byl ze strany Ministerstva spravedlnosti České republiky rejstříku trestů Portugalska dne 10. 7. 2025 zaslán podnět k tomu, aby byl neoprávněný zápis odsouzení P. M. z portugalského rejstříku trestů, stejně jako ze systému ECRIS, odstraněn, čímž bude zajištěna náprava neoprávněného zápisu shora uvedeného odsouzení ve vztahu k osobě jmenovaného občana České republiky. Dne 11. 7. 2025 pak bylo české ministerstvo spravedlnosti, odbor rejstříku trestů Ředitelstvím trestních identifikačních služeb Portugalské republiky coby ústředním orgánem pro výměnu informací o odsouzení příslušníků členských států Evropské unie informováno o tom, že odsouzení rozsudkem Nejvyššího soudu Portugalska ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 1077/12.1TAPTM.S1, nebude nadále evidováno ve vztahu k osobě P. M. V návaznosti na toto sdělení bylo kontrolou opisu z rejstříku trestů k osobě P. M. (podle stavu platného ke dni 18. 7. 2025) ověřeno, že se odsouzení shora citovaným rozsudkem portugalského soudu v českém rejstříku již skutečně nenachází. Za tohoto stavu, kdy usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2025, sp. zn. 11 Tcu 122/2024, ve výroku pod bodem I. pozbylo podkladu, na jehož základě bylo dříve vydáno, ministerstvo spravedlnosti vneslo návrh, aby Nejvyšší soud rozhodl podle § 4 odst. 4 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, per analogiam, tak, že se usnesení tohoto soudu ze dne 22. 1. 2025, sp. zn. 11 Tcu 122/2024, ruší. 3. Nejvyšší soud na podkladě návrhu ministerstva spravedlnosti danou věc přezkoumal a zpětně shledal, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zápis předmětného odsouzení cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, do evidence rejstříku trestů. 4. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona (které bylo k tomuto datu zrušeno), pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence). Z původního ministerstvem podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že P. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů již dne 28. 12. 2021. 5. Z podkladových materiálů, které byly v současné době Nejvyššímu soudu předloženy Ministerstvem spravedlnosti České republiky, je zřejmé, že shora uvedené trestné činy kvalifikované jednak jako krádež podle článku 204 bod 2 písm. e) portu