11 Tdo 931/2025 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:11.TDO.931.2025.1
Datum: 2025-11-06
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 11. 2025 dovolání obviněného A. B., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2025, sp. zn. 10 To 43/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 2 T 88/2020, a rozhodl t a k t o :…
11 Tdo 931/2025-1677 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 11. 2025 dovolání obviněného A. B., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2025, sp. zn. 10 To 43/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 2 T 88/2020, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného A. B. odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 5. 12. 2024, sp. zn. 2 T 88/2020, byl obviněný A. B. (dále „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Za tento zločin a sbíhající se přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku ukončený ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 4 T 56/2015 ze dne 5. 1. 2017, mu soud prvního stupně uložil podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 ( t ř í ) let, který podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu 5 ( p ě t i ) let s dohledem. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud prvního stupně zároveň zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 4 T 56/2015 ze dne 5. 1. 2017, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Soud prvního stupně podle § 228 odst. 1 tr. řádu obviněnému uložil povinnost zaplatit poškozené společnosti ČEZ Distribuce, a. s., IČ 24729035, se sídlem Teplická 874/8, 405 02 Děčín IV – Podmokly, škodu ve výši 3 458 208,97 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu pak poškozenou společnost ČEZ Distribuce, a. s. odkázal se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Trestné činnosti se obviněný A. B. podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tak, že: „V přesně nezjištěné době minimálně od 1. září 2010 do 15.00 hodin dne 21. září 2016, ve XY, okr. XY, XY, v hotelu XY, jako nájemce hotelu XY, v úmyslu vlastního obohacení a s vědomím, že v elektrorozvodně hotelu XY byl proveden neoprávněný zásah do měřící soupravy tím, že vybouraným otvorem za hlavní elektrickou rozvodnou skříní byly vytaženy závlačky s plombami bez jejich porušení, zajišťující kryty rozvaděče, a hlavní přívodní domovní vedení z pojistkové skříně bylo připojeno za měřící soupravu a takto neměřená elektřina dále pokračovala do elektroinstalace objektu, dále přívodní kabel topného systému a ohřevu teplé užitkové vody byly připojeny na přívodní svorky hlavního jističe, čímž byla při provozu těchto tepelných zařízení elektroměrem registrována dodávka elektřiny do sítě, čímž docházelo k opačnému směru průtoku elektrického proudu měřící soupravou, odebíral neměřenou elektrickou energii z distribuční sítě za účelem snížení spotřeby elektrické energie a tím snížení nákladů na provoz hotelu XY, a to za pomocí neoprávněného zásahu do měřící soupravy, čímž neoprávněně odebral jako nájemce hotelu XY, který je v majetku Nadace Český hudební fond, IČO 61381390, se sídlem Besední 487/3, Malá Strana, 118 00 Praha 1, elektrickou energii v celkovém množství ve výši 567.201,04 kWh, v hodnotě 3 458 208,97 Kč, ke škodě společnosti ČEZ Distribuce a. s., IČO 24729035, se sídlem Teplická 874/8, Děčín IV – Podmokly.“ 3. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) dne 19. 6. 2025 rozsudkem sp. zn. 10 To 43/2025 rozsudek soudu prvního stupně zrušil podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu v celém výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl tak, že obviněnému za zločin krádeže podle § 205 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal výrok o vině v napadeném rozsudku nedotčen, a dále za sbíhající se přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ukončený ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 5. 1. 2017, č. j. 4 T 56/2015-585, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 7. 2017, č. j. 12 To 51/2017-621, podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců. Odvolací soud dovolateli výkon tohoto trestu podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu stanovil zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku odvolací soud ve výroku o trestu zrušil rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 5. 1. 2017, č. j. 4 T 56/2015-585, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 7. 2017, č. j. 12 To 51/2017-621, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 4. Obviněný podal prostřednictvím obhájce JUDr. Jiřího Žáka proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové dovolání a za dovolací důvod označuje § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Nejprve rekapituluje rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu a poté cituje zákonné znění uvedeného dovolacího důvodu. Následně nastiňuje, že soud prvního stupně a odvolací soud se správně nevypořádaly s tím, zda docházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie, když toto zjištění je podstatné pro dovození naplnění skutkové podstaty trestného činu krádeže a nevypořádaly se s otázkou časového období kdy k tomuto neoprávněnému odběru docházelo, když toto skutkové zjištění je podstatné pro zjištění výše škody a použití kvalifikované skutkové podstaty a pro výrok o náhradě škody. Dovolatel popisuje závěry odvolacího soudu v odstavci 12. vyvozené ze znaleckých posudků Ing. Štěrby a ČVUT v Praze, označuje je za hypotetické. Zdůrazňuje, že nebylo prokázáno, že by došlo vícekrát, tedy opakovaně, k nesprávnému připojení k soustavě dodávající elektrickou energii. Zabývá se zejména vymezením časového období neoprávněného odběru elektrické energie, kdy v období od 1. 9. 2010 nebyla odběrovým místem vykazována spotřeba elektrické energie vůbec, na druhé straně měl dovolatel, podle závěru soudu prvního stupně, neoprávněně odebírat elektrickou energii i v tomto období. Další nejistoty vykazují závěry znalců ohledně opakovaného zapojení kabelů, kdy k jejich poškození mohlo dojít i jinak než opakovaným zapojením. Obviněný v zásadě napadá skutková zjištění soudu prvního stupně a rozhodnutí odvolacího soudu, který potvrdil výrok o vině, čímž aproboval skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně. Považuje skutková zjištění soudu prvního stupně za rozporná s revizním znaleckým posudkem. Rovněž brojí proti tomu, že výše škody vychází z cen energií stanovených v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Byť soudy odkázaly na rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu, je zřejmé, že hodnota neoprávněného odběru měla vycházet ze smluvní ceny s dodavatelem elektřiny, protože obviněný měl řádně takovou smlouvu uzavřenou. Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a přikázal mu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. 5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) podal ve věci vyjádření k dovolání obviněného. Státní zástupce poukazuje na to, že podané dovolání je jen opakováním obhajoby obviněného uplatněné v předchozích fázích trestního řízení, s níž se oba soudy beze zbytku a správně vypořádaly. Ohledně dovolání, jako mimořádného opravného prostředku, přitom platí, že nestačí zákonný dovolací důvod jen formálně deklarovat, naopak, je nutné, aby mu obsahově odpovídaly konkrétní námitky, na nichž je dovolání založeno. Nestane-li se tak, je namístě učinit závěr, že námitky stojí mimo rámec vytýkaného dovolacího důvodu. Nejvyšší soud pak z podnětu dovolání přezkoumává zásadně jen ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání skutečně podáno. Obviněný staví dovolání na jediném dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel akcentuje svoji výpověď a odborné vyjádření Ing. Formánka, jakož i v návaznosti na vlastní výklad části důkazů provedených soudy a zjednodušeně řečeno, vylučuje, že by z jeho strany došlo k úmyslným neoprávněným odběrům a současně že by se jich dopouštěl v období vymezeném soudy. Přitom také rozporuje správnost závěrů znaleckého posudku Ing. Štěrby a revizního znaleckého posudku, které si upravuje ku vlastnímu prospěchu. Primárně tudíž realizuje vlastní výklad důkazů a formuje vlastní skutkové závěry. Obecně by tedy bylo možno vyjádřit názor, že jeho výhrady pod žádný dovolací důvod nespadají, nicméně státní zástupce považuje odkaz na výklad skutkového děje, který obviněný formuluje, za naplnění citovaného dovolacího důvodu. Státní zástupce pak rozebírá odůvodnění rozhodnutí obou soudů, odkazuje zejména na odstavce 3

Citovaná ustanovení

§ 265b (141/1961 Sb.)§ 265i (141/1961 Sb.)§ 205 (40/2009 Sb.)§ 21 (40/2009 Sb.)§ 43 (40/2009 Sb.)§ 81 (40/2009 Sb.)§ 82 (40/2009 Sb.)§ 85 (40/2009 Sb.)