§ 265b trestní řád – Důvody dovolání
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2027 (zatím neúčinné) · Trestní právo
Stručně: Paragraf 265b trestního řádu stanovuje taxativní výčet důvodů, pro které je možné podat dovolání proti pravomocnému rozhodnutí soudu ve věci samé, a to v případě, že soud rozhodl ve druhém stupni. Dovolání není možné podat jen tak, ale vždy musí být podloženo jedním z konkrétních důvodů uvedených v tomto paragrafu. (§ 265b zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění s účinností od 1. 1. 2027)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Důvody dovolání
- Týká se: obviněný, soud
- Odkazuje na: § 265a
- Judikatura: na § 265b odkazuje 31 327 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Důvody dovolání“ podle zákona?
- Účinnost: zobrazené znění nabude účinnosti ; do té doby platí znění účinné od 1. 1. 2026
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Dovolání lze podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů:
a) ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně,
b) ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta,
c) obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl,
d) byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání,
e) proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné,
f) bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí,
g) rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy,
h) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,
i) obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným,
j) bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup,
k) bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,
l) bylo rozhodnuto o tom, že se provede záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi, nebo o tom, že takový záznam nemá být proveden, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí,
m) v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný,
n) bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až h), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až m).
(2) Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na doživotí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dovolání není možné podat jen tak, ale vždy musí být podloženo jedním z konkrétních důvodů uvedených v tomto paragrafu.
- Tyto důvody se týkají jak procesních pochybení (např. rozhodl nepříslušný soud, obviněný neměl obhájce, ačkoliv ho mít měl), tak i hmotněprávních vad (např. nesprávné právní posouzení skutku, uložení nepřípustného trestu).
- Pokud dovolání nesplňuje žádný z těchto důvodů, Nejvyšší soud ho odmítne, aniž by se zabýval meritem věci.
- Zvláštní důvod pro dovolání je stanoven pro případ uložení trestu odnětí svobody na doživotí.
Na co si dát pozor
- U některých důvodů (např. rozhodl vyloučený orgán) nelze dovolání podat, pokud tato okolnost byla dovolateli známa již v původním řízení a nebyla namítnuta před rozhodnutím soudu druhého stupně.
- Důvod dovolání podle písmene g) se týká zjevných rozporů skutkových zjištění s důkazy, procesně nepoužitelných důkazů nebo neprovedení podstatných důkazů.
- Důvod dovolání podle písmene n) se uplatní, pokud byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv pro to nebyly splněny podmínky nebo existoval některý z důvodů dovolání uvedených v písmenech a) až m).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 265b
Jak soudy aplikují § 265b
II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 9 To 206/2025, obviněný podal prostřednictvím svého obhájce dovolání s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), g) a h) tr. ř.
V úvodu dovolání označil dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a m) tr. ř. s tím, že slovně citoval první variantu důvodu pod písm. g), tedy že skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů.
Opřel ho o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ovšem slovně citoval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť namítl, že rozhodnutí, které napadá, je založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Právní otázky
Související
§ 241a Úkony soudu prvního stupně (Občanský soudní řád)§ 243f (Občanský soudní řád)