11 Tvo 7/2025 – Nejvyšší soud

11 Tvo 7/2025- USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2025 stížnost zúčastněné osoby SKY REAL ESTATES s.r.o., IČO: 24708542, se sídlem Hlušičkova 1129/9, 155 00 Praha 5, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 3. 2025, sp. zn. 3 To 10/2025, a rozhodl t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost zúčastněné osoby SKY REAL ESTATES s.r.o., IČO 24708542, zamítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Vrchní soud v Praze (dále jen „vrchní soud“) rozhodl usnesením ze dne 6. 3. 2025, sp. zn. 3 To 10/2025, tak, že podle § 31 odst. 1 tr. řádu není předseda senátu 3 To vrchního soudu Mgr. Stanislav Králík vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 To 10/2025 a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 10/2016. 2. V odůvodnění citovaného usnesení vrchní soud nejprve uvedl, že v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) pod sp. zn. 49 T 10/2016, již rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 13. 12. 2019, sp. zn. 3 To 22/2019, kterým z podnětu mj. zúčastněné osoby SKY REAL ESTATES, s.r.o., IČO: 24708542, se sídlem Hlušičkova 1129/9, 155 00 Praha 5 (dále jen „zúčastněná osoba“), zrušil výroky o zabrání náhradní hodnoty a podle § 259 odst. 1 tr. řádu byla věc v rozsahu zrušení vrácena městskému soudu k novému rozhodnutí. Dále se vrchní soud zabýval stížností zúčastněné osoby do usnesení městského soudu o zabrání náhradní hodnoty podle § 102 tr. zákoníku ze dne 16. 6. 2023, sp. zn. 49 T 10/2016, kterou usnesením ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 3 To 46/2023, zamítl. Usnesením ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 3 To 53/2024, pak vrchní soud rovněž zamítl stížnost zúčastněné osoby do usnesení městského soudu o zamítnutí žádosti o zrušení zajištění nemovitých věcí zúčastněné osoby ze dne 29. 7. 2024, sp. zn. 49 T 10/2016. 3. Vrchní soud v odůvodnění napadeného usnesení dále přiblížil, že dne 3. 10. 2024 obdržel podání zúčastněné osoby označené jako „Doplnění odůvodnění stížnosti proti Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 49 T 10/2016- ze dne 16. 06. 2023 Námitka podjatosti“. Prostřednictvím tohoto podání zúčastněná osoba současně vznesla námitku podjatosti vůči předsedovi senátu 3 To vrchního soudu Mgr. Stanislavu Králíkovi. Dále vrchní soud uvedl, že zúčastněná osoba v tomto podání citovala pasáž usnesení vrchního soudu ze dne 24. 9. 2024, č. j. 3 To 53/2024-22, následovně: „…jakmile bude tento ze strany Ústavního soudu zaslán nalézacímu soudu, ten jej neprodleně předloží Vrchnímu soudu v Praze, aby mohlo být v předmětném řízení pokračováno a o zajištěné věci pravomocně rozhodnuto“. Podle zúčastněné osoby předseda senátu Mgr. Stanislav Králík tímto způsobem předjímal konečné rozhodnutí, podle rétoriky zjevně v její neprospěch, aniž řádně projednal jí podanou stížnost a seznámil se s jejími argumenty. Uvedené podle zúčastněné osoby založilo rozpor se zásadami trestního řízení, zejména pak se zásadou řádného zákonného procesu, zásadou legality, zásadou zjištění skutkového stavu a zásadou presumpce neviny. Zúčastněná osoba tak byla toho názoru, že v daném případě byly dány podmínky pro vyloučení předsedy senátu Mgr. Stanislava Králíka z dalšího rozhodování v předmětné věci ve smyslu § 30 a násl. tr. řádu. 4. V odůvodnění nyní napadeného usnesení vrchní soud dále konstatoval, že neshledal splnění některé z podmínek předpokládaných § 30 odst. 1 tr. řádu, pro něž by předseda senátu Mgr. Stanislav Králík měl být vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v této trestní věci, neboť nemá poměr k projednávané věci, ostatním účastníkům řízení ani k zúčastněné osobě. Současně nebyl v projednávané věci, kromě předchozího rozhodování v rámci odvolacího řízení či stížnostního řízení, činný v postavení trestním řádem specifikovaným, ani neprováděl konkrétní trestním řádem vyjmenované úkony, které by jej z dalšího profesního působení ve věci diskvalifikovaly. 5. Vrchní soud ve svém usnesení dodal, že zúčastněná osoba dovozuje podjatost předsedy senátu Mgr. Stanislava Králíka z formulace části zamítavého usnesení vrchního soudu, které se týkalo přezkumu rozhodnutí městského soudu o zamítnutí žádosti o zrušení zajištění nemovitých věcí zúčastněné osoby, tuto námitku však neshledal jakkoliv důvodnou. V rámci této rozhodovací činnosti předseda senátu zvolenou textací totiž pouze naznačil, jaký bude další postup po obdržení příslušného soudního spisu ze strany Ústavního soudu, a sice že bude pravomocně rozhodnuto, a to ať již pozitivně či negativně o stížnosti zúčastněné osoby týkající se zajištěné nemovitosti, kdy takové rozhodnutí bude možné pouze tehdy, jakmile bude vrchnímu soudu předložen příslušný spisový materiál, na základě kterého bude moci řádně a odůvodněně rozhodnout, a to v souladu s náležitě zjištěným skutkovým stavem. Vrchní soud byl tedy přesvědčen, že výše citovanou částí jeho usnesení nemohlo v případě zúčastněné osoby dojít k namítanému porušení zásady řádného zákonného procesu, zásady legality, zásady zjištění skutkového stavu a zásady presumpce neviny a tato současně ani nemůže vést k vyloučení předsedy senátu Mgr. Stanislava Králíka z rozhodování v předmětném trestním řízení. 6. Senát 3 To vrchního soudu v čele s jeho předsedou Mgr. Stanislavem Králíkem tak neshledal žádné důvody pro jeho vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v projednávané věci obecně, ale ani ve vztahu k zúčastněné osobě, přičemž se zabýval veškerými zákonnými důvody, které by mohly důvod vyloučení předsedy senátu založit. Konstatoval, že žádný z důvodů upravený v § 30 tr. řádu v projednávaném případě jednoznačně není dán. S přihlédnutím ke znění citovaných zákonných ustanovení vymezujících důvody pro vyloučení soudce, obsahu dostupného spisového materiálu a shora rozvedeným důvodům dospěl vrchní soud k závěru, že námitce zúčastněné osoby nelze přisvědčit. 7. Proti tomuto usnesení vrchního soudu podala zúčastněná osoba prostřednictvím své zmocněnkyně Mgr. Jany Gavlasové, advokátky, dne 20. 3. 2025 stížnost. V jejím odůvodnění zúčastněná osoba předně konstatuje, že jí není známo, co je nebo má být projednáno pod sp. zn. 3 To 10/2025, a rekapituluje dosavadní průběh řízení. Vyjadřuje pochybnost, zda může vrchní soud vydat rozhodnutí o nevyloučení z úkonů trestního řízení, které je vedeno před jiným soudem, konkrétně městským soudem. Zúčastněná osoba je přesvědčena, že samotný výrok usnesení vrchního soudu je zmatečný, neboť usnesení podle odůvodnění řeší námitku podjatosti ve věci 3 To 46/2023, rozhodnutí se však vztahuje na zcela jiné řízení, a to 3 To 10/2025. Přičemž je rozhodováno o nevyloučení soudce z úkonů trestního řízení před soudem, u nějž žádné úkony nevykonává a jehož příslušnost mu nenáleží. Již z tohoto důvodu je namístě napadené usnesení zrušit jako nesprávné a nepřezkoumatelné. 8. Dále zúčastněná osoba konstatuje, že byť platí, že o námitce podjatosti ve věci, k níž byla vztažena, nebylo ze strany soudu rozhodnuto, s ohledem na obsah odůvodnění a z důvodu nejvyšší právní jistoty předkládá svou argumentaci. Konkrétní důvody, pro které bylo napadené usnesení vydáno, jsou podle ní v zásadě vměstnány do bodů 18 a 19 usnesení vrchního soudu, jejichž obsah přibližuje. V bodu 18 vrchní soud podle přesvědčení zúčastněné osoby popisuje obsah § 30 odst. 1, odst. 2 tr. řádu. V následujícím bodu pak vrchní soud uvádí následující: „Pokud pak zúčastněná osoba v dané věci konkrétně dovozuje podjatost na straně předsedy senátu Mgr. Stanislava Králíka z jeho způsobu formulace části zamítavého usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 9. 2024, č. j. 3 To 53/2024-22, pak je nutno konstatovat, že tato podjatost jednoznačně nezakládá a v žádném případě jí nebylo nijak předjímáno, jak bude v budoucnu Vrchním soudem v Praze rozhodnuto o stížnosti zúčastněné osoby proti usnesení soudu I. stupně ze dne 16. 6. 2023, sp. zn. 49 T 10/2016. Vrchní soud v Praze, resp. předseda senátu Mgr. Stanislav Králík zvolenou textací pouze naznačil, jaký bude další postup po obdržení příslušného soudního spisu ze strany Ústavního soudu, a sice že bude pravomocně rozhodnuto, a to ať již pozitivně či negativně o stížnosti zúčastněné osoby týkající se zajištěné nemovitosti, kdy takové rozhodnutí bude možné pouze tehdy, jakmile bude Vrchnímu soudu v Praze předložen příslušný spisový materiál, na základě kterého bude moci řádně a odůvodněně rozhodnout, a to v souladu s náležitě zjištěným skutkovým stavem. Vrchní soud v Praze je tedy přesvědčen, že výše citovanou částí jeho usnesení nemohlo v případě zúčastněné osoby dojít k namítanému porušení zásady řádného zákonného procesu, zásady legality, zásady zjištění skutkového stavu a zásady presumpce neviny a tato současně ani nemůže vést k vyloučení předsedy senátu Mgr. Stanislava Králíka z rozhodování v předmětném trestním řízení.“ 9. S touto argumentací zúčastněná osoba nesouhlasí. V prvé řadě zdůrazňuje, že odůvodnění rozhodnutí má být srozumitelné a je v rozporu se základními ústavními principy, aby bylo rozhodnutí odůvodňováno dodatečně v ji