§ 30 trestní řád – Vyloučení orgánů činných v trestním řízení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2022 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 30 Trestního řádu stanovuje, za jakých podmínek jsou soudci, přísedící, státní zástupci a policejní orgány vyloučeni z trestního řízení, aby byla zajištěna jejich nestrannost. Orgány činné v trestním řízení (soudci, státní zástupci, policie) nesmí vykonávat úkony, pokud existuje pochybnost o jejich nestrannosti kvůli vztahu k projednávané věci, osobám v řízení (obviněný, poškozený, obhájci) nebo k jiným orgánům. (§ 30 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 1. 2022)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vyloučení orgánů činných v trestním řízení
- Týká se: státní zástupce, soud, policejní orgán, poškozený
- Judikatura: na § 30 odkazuje 1 305 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Vyloučení orgánů činných v trestním řízení – co hrozí?
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.
(2) Soudce nebo přísedící je dále vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, jestliže byl v projednávané věci činný jako státní zástupce, policejní orgán, společenský zástupce, obhájce, nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného. Po podání obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků, vydal příkaz k zadržení nebo příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba nebo s níž byla sjednána dohoda o vině a trestu.
(3) Z rozhodování u soudu vyššího stupně je kromě toho vyloučen soudce nebo přísedící, který se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, a naopak. Z rozhodování o stížnosti u nadřízeného orgánu je vyloučen státní zástupce, který napadené rozhodnutí učinil anebo dal k němu souhlas nebo pokyn.
(4) Z rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, který ve věci rozhodoval v původním řízení.
(5) Z řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je vyloučen soudce, který se zúčastnil rozhodování v předchozím řízení. Soudce, který se účastnil rozhodování v řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, je v dalším řízení vyloučen z rozhodování.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Orgány činné v trestním řízení (soudci, státní zástupci, policie) nesmí vykonávat úkony, pokud existuje pochybnost o jejich nestrannosti kvůli vztahu k projednávané věci, osobám v řízení (obviněný, poškozený, obhájci) nebo k jiným orgánům.
- Soudce je vyloučen, pokud již v dané věci působil v jiné roli (např. jako státní zástupce nebo obhájce) nebo pokud v přípravném řízení rozhodoval o závažných úkonech (např. domovní prohlídka, vazba) a poté byla podána obžaloba.
- Soudce nebo přísedící, který se účastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, nemůže rozhodovat o téže věci u soudu vyššího stupně a naopak.
- Úkony, které provedly vyloučené osoby, nemohou být použity jako podklad pro rozhodnutí v trestním řízení.
Na co si dát pozor
- Důvodem pro vyloučení je i pouhá pochybnost o nestrannosti, nikoli nutně prokázaná podjatost.
- Vyloučení se týká i osob služebně činných v policejním orgánu.
- Vyloučení platí i pro rozhodování o obnově řízení nebo přezkumu příkazu k odposlechu, pokud se soudce účastnil původního či předchozího řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 30
Jak soudy aplikují § 30
Tím je dán objektivní důvod podle § 30 odst. 1 tr. ř. pro jeho vyloučení z rozhodování v této věci u Nejvyššího soudu.
Vrchní soud v Praze (dále jen „vrchní soud“) rozhodl usnesením ze dne 26. 5. 2025, č. j. 6 To 15/2025-4326, tak, že podle § 30 odst. 1 tr. řádu nejsou předsedkyně senátu 6 To vrchního soudu JUDr. Kateřina Korečková, Ph.D. a jeho členové JUDr. Pavel Zelenka a JUDr. Kateřina Jonáková, Ph.D. vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci odsouzeného J. H. (dále jen „odsouzený“) vedené pod sp. zn. 6 To 15/2025.
Z uvedeného podle obviněného plyne vyloučení soudců Krajského soudu v Brně z rozhodování v této věci podle § 30 odst. 1 tr. ř. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby věc přikázal Okresnímu soudu v Prostějově k dalšímu řízení.
Právní otázky
Související
§ 29 Vyloučení orgánů činných v trestním řízení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 29 Vyloučení orgánů činných v trestním řízení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 30 Vyloučení orgánů činných v trestním řízení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 30 Vyloučení orgánů činných v trestním řízení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)