20 Ncu 9/2024 — Nejvyšší soud

20 Ncu 9/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 2. 2024 Spisová značka:20 Ncu 9/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:20.NCU.9.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příslušnost soudu mezinárodní Příslušnost soudu místní Příslušnost soudu věcná Dotčené předpisy:§ 16 odst. 3,4 předpisu č. 91/2012 Sb. § 104a odst. 4,6 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 4. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Ncu 9/2024-7 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou P. Ch., t a k t o: I. O návrhu na uznání rozhodnutí o rozvodu manželství (rozvodového listu) notářství ze dne 3. 9. 2022, číslo listiny 12/165581, registrovaného v občanské matrice v Hurghadě, Egyptská arabská republika, evidenční číslo 485, jímž bylo rozvedeno manželství S. A. A. K. a P. Ch., uzavřené dne 18. 7. 2009 před oddávajícím orgánem Káhira, Egyptská arabská republika, jsou příslušné rozhodovat okresní soudy. II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Liberci. O d ů v o d n ě n í: Návrhem doručeným Nejvyššímu soudu dne 30. 1. 2024 se navrhovatelka domáhala uznání shora označeného rozhodnutí o rozvodu manželství (rozvodového listu) notářství ze dne 3. 9. 2022, číslo listiny 12/165581, registrovaného v občanské matrice v Hurghadě, Egyptská arabská republika, evidenční číslo 485. Podle čl. 2 Haagské úmluvy ze dne 1. 6. 1970, o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití, publikované jako vyhláška ministra zahraničních věcí č. 131/1976 Sb. (dále „Haagská úmluva“ či „Úmluva“), jíž jsou Česká republika a Egyptská arabská republika vázány, budou rozvody a zrušení manželského soužití uznávány ve všech smluvních státech, jestliže ve státě, ve kterém byl podán návrh na rozvod nebo zrušení manželského soužití ke dni podání žádosti: 1. měl odpůrce své bydliště, nebo 2. navrhovatel tam měl své bydliště a mimo to byla splněna jedna z těchto podmínek: a/ toto bydliště nebylo kratší než 1 rok před podáním návrhu; b/ manželé tam měli poslední společné bydliště, nebo 3. oba manželé byli příslušníky tohoto státu, nebo 4. navrhovatel byl příslušníkem tohoto státu a mimo to byla splněna jedna z těchto podmínek: a/ navrhovatel tam měl své bydliště, nebo b/ tam měl své bydliště nepřetržitě po dobu jednoho roku alespoň částečně obsaženou ve dvouletém období předcházejícím podání návrhu, nebo 5. navrhovatel ve věci rozvodu byl příslušníkem tohoto státu a mimo to byly splněny obě dále uvedené podmínky: a/ navrhovatel byl přítomen v tomto státě ke dni podání návrhu a b/ manželé měli poslední společné bydliště ve státě, jehož právo v době podání návrhu neuznávalo rozvod. V projednávané věci je splněna podmínka věcné působnosti Haagské úmluvy dopadající na uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití v jednom smluvním státě, k nimž došlo v druhém smluvním státě v důsledku soudního nebo jiného v tomto státě úředně uznaného řízení a které tam mají zákonnou platnost (čl. 1 věta první Úmluvy), jakož i působnosti časové a místní (úmluva je účinná na území Egyptské arabské republiky ode dne 20. 6. 1980, v České republice pak od 1. 1. 1993; k tomu srov. čl. 30 Úmluvy). Použitelnost ustanovení o přímém uznání předkládaného rozhodnutí o rozvodu manželství je namístě dovodit např. z čl. 2 bodu 2 písm. a/ Úmluvy, jestliže ke dni podání žádosti o rozvod manželství, měl navrhovatel S. A. A. K. své bydliště v XY, Egyptská arabská republika, jak uvedla navrhovatelka. Podle § 16 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZMPS“), lze cizí rozhodnutí na návrh uznat ve zvláštním řízení podle odstavce 4 i v případě, kdy se toto rozhodnutí uznává bez dalšího řízení (odstavec 3). Ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného (odstavec 4). Nejvyšší soud, jenž není věcně příslušný k projednání předmětného návrhu, v souladu s § 104a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), rozhodl, že v posuzované věci jsou k rozhodování příslušné okresní soudy. Na základě § 104a odst. 6 o. s. ř. Nejvyšší soud rovněž rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v Liberci, který je obecným soudem navrhovatelky bydlící v současné době v Liberci, tudíž je podle ustanovení § 16 odst. 4 ZMPS místně příslušným k projednání daného návrhu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 2. 2024 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu