3 Tdo 544/2009 – Nejvyšší soud

3 Tdo 544/2009 U s n e s e n í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. června 2009 o dovolání obviněného J. N., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 8 To 542/2008, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 90 T 82/2008,  t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 věta první tr. ř. se částečně  z r u š u j e  rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 90 T 82/2008, a to ve výroku, kterým byl obviněný J. N. uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. a ve výroku o trestu, dále se částečně z r u š u j e  usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 8 To 542/2008, a to v části, v níž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného J. N. Zprošťující výrok rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 90 T 82/2008, jakož i část usnesení Krajského soudu v Brně, kterou bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání státního zástupce, zůstávají nezměněny. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. věta druhá tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odůvodnění: I. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 90 T 82/2008,  byl obviněný J. N. uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. Podle skutkových zjištění městského soudu se jich dopustil tím, že od přesně nezjištěné doby do dne 11. 2. 2007 v místě svého bydliště v rodinném domě v B. na ulici L. přechovával bez nezbytného povolení 1 kus pouzdra závěru se závěrem z opakovací kulovnice Blaser R93 v provedení „Standard“ nezjištěného výrobního čísla, a 70 kusů vojenských průbojně zápalných nábojů ráže 14,5 mm, přičemž nebyl osobou oprávněnou dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, nabývat do vlastnictví a držet a přechovávat hlavní část zbraně kategorie B dle ustanoveni § 5 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, neboť mu byl dne 9. 9. 2004 rozhodnutím Policie ČR, MŘ B. ze dne 1. 7. 2004, zajištěn zbrojní průkaz, a dále nebyl držitelem výjimky dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, k nabývaní do vlastnictví a držení zakázané vojenské munice v uvedeném rozsahu, jelikož toto střelivo náleží do kategorie A dle ustanovení § 4 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. Obviněnému J. N. byl podle § 53 odst. 1, 2 písm. b) a § 54 odst. 1 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výměře 10.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl stanoven pro případ, že nebude peněžitý trest ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 týdnů. Dále byl podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks pouzdra závěru se závěrem z opakovací kulovnice Blaser R93 v provedení „Standard“ nezjištěného výrobního čísla a 70 kusů vojenských průbojně zápalných nábojů, ráže 14,5 mm. Současně byl obviněný stejným rozsudkem podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby, pro skutek, že od přesně nezjištěné doby do dne 11. 2. 2007 v místě svého bydliště v rodinném domě v B. na ulici L. přechovával bez nezbytného povolení 1 kus hlavně k blíže neurčené dlouhé zbrani, 1 kus jednoranové pušky Mannlicher model 1888, ráže 8x50 R, a 1 kus revolveru typu Gasser nezjištěného čísla, ráže cca 11 mm, přičemž nebyl osobou oprávněnou dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, nabývat do vlastnictví a držet a přechovávat tyto zbraně kategorie A dle ustanovení § 4 písm. a) ad 1 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, hlavní části zbraní a dále nebyl držitelem výjimky dle § 9 z. č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, k nabývání, držení nebo nošení uvedené jednoranové pušky, revolveru v uvedeném rozsahu, jelikož tyto věci náleží do kategorie A dle ustanovení § 4 z. č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, kterým měl podle obžaloby spáchat trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 tr. zák., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání směřující proti výroku o vině i trestu. Odvolání proti rozsudku podal i okresní státní zástupce. Toto odvolání bylo podáno v neprospěch obviněného a směřovalo proti zprošťujícímu výroku rozsudku. Krajský soud v Brně však usnesením ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 8 To 542/2008, obě odvolání zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná. II. Proti usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný J. N. prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení jednání obviněného ze strany soudů obou stupňů. Dle jeho názoru totiž držením 1 ks pouzdra závěru se závěrem nezjištěného výrobního čísla a 70 ks vojenských průbojně zápalných nábojů nemohl naplnit zákonné znaky trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. Obviněný dále uvádí, že jelikož se jednalo o „neúplný závěr a neúplný plášť závěru pro zbraň Blaser R93“, tedy o neúplný náhradní díl, není možné jej opatřit výrobním číslem. Vzhledem k neúplnosti jej není možné považovat za hlavní součást zbraně ve smyslu odst. 23 přílohy části první, zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, a proto jej není třeba registrovat. Dle jeho mínění v žádném případě nejde o hlavní část zbraně kategorie B dle ustanovení § 5 tehdy platného zákona č. 119/2002 Sb. Obviněný v této souvislosti poukazuje na znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace zbraně, střelivo a militarie, který si nechal zpracovat a přiložil jej k dovolání jako přílohu. Co se týče 70 ks nábojů, obviněný odkazuje na další znalecký posudek, který nechal zpracovat a přiložil jej rovněž k dovolání. Z něj plyne, že tyto náboje vzhledem ke své ráži a balistickému výkonu nenachází vůbec uplatnění v civilním sektoru, a to ani v provedení se střelou průbojně zápalnou, s výjimkou sběratelských aktivit. Tato skutečnost podle jeho mínění vylučuje společenskou nebezpečnost jejich držení. Dále argumentuje tím, že na držení těchto nábojů měl udělenu výjimku podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., přičemž z tohoto zákona podle jeho přesvědčení nevyplývá, že by tato výjimka byla vázána na platný zbrojní průkaz. V této souvislosti zdůrazňuje, že sbírání zbraní a střeliva je jeho koníčkem, není tedy osobou, která by s nimi nelegálně obchodovala, což také deklaroval soud prvního stupně ve svém rozsudku. Závěrem dovolatel shrnuje, že podle něj nedošlo k naplnění objektivního znaku skutkové podstaty trestného činu nedovoleného ozbrojování „opatření zbraně“, neboť se nejednalo o hlavní součást zbraně a předmětné náboje jsou běžně naprosto nepoužitelné. Navíc má za to, že o trestný čin nemůže jít podle § 3 odst. 2, 4 tr. zák. i proto, že nevykazuje žádný stupeň společenské nebezpečnosti, a to zejména s přihlédnutím k jeho osobě coby sběratele. V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí obsahově na toto usnesení navazující. Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání písemně vyjádřila podle § 265h odst. 2 tr. ř. V úvodu svého vyjádření podrobně rekapituluje námitky dovolatele. Nesdílí jeho názor, že výjimka z ust. § 28 odst. 1 zákona o střelných zbraních a střelivu, která mu byla udělena dne 6. 10. 1999, nebyla vázána na platný zbrojní průkaz. Má naopak za to, že v důsledku zajištění zbrojního průkazu rozhodnutím podle § 57 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb. přestal být obviněný držitelem zbrojního průkazu a zároveň tím dle § 8 téhož zákona pozbyl i oprávnění k držení zbraní podléhajících registraci a střeliva do těchto zbraní. Proto podle názoru nejvyšší státní zástupkyně, pokud si obviněný i přes zajištění zbrojního průkazu opatřil hlavní část zbraně kategorie B a držel velké množství nábojů náležejících do kategorie A, bez povolení si tak opatřil zbraň a hromadil střelivo ve smyslu § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. Nejvyšší státní zástupkyně však v další části svého vyjádření konstatuje, že podle ustálené judikatury se za hromadění považuje držení dvou poloautomatických ručních palných zbraní a příslušného střeliva, nicméně je otázkou, zda tomu tak bylo v posuzované věci, když obviněný držel hlavní součást jediné zbraně a střelivo jednoho druhu. Poukazuje v této souvislosti na rozhodnutí publikované pod č. 44/1977 Sb. rozh. tr., podle něhož naplnění skutkové podstaty § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. přichází v úvahu pouze tehdy, jestliže množství a účinnost držených zbraní či střeliva znamená pro bezpečnost společnosti a lidí stejný stupeň ohrožení jako jedna zbraň hromadně účinná, tedy zbraň způsobilá současně usmrtit více lidí, za které se nepovažují pušky, pistole revolvery atp. To mělo být proto bráno v úvahu při posuzování povahy a množství střelného materiálu zajištěného u obviněného N. Současná důkazní s