§ 54 trestní zákon – Pravidla pro ukládání peněžitého trestu
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 54 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, upravuje pravidla pro ukládání peněžitého trestu, jeho výkon a důsledky pro pachatele, zejména s ohledem na jeho majetkové poměry a možnost náhradního trestu odnětí svobody. Soud musí při stanovení výše peněžitého trestu zohlednit, zda je pachatel schopen trest zaplatit; pokud by bylo zřejmé, že by peněžitý trest nebyl možné vymoci, soud jej neuloží. (§ 54 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, pachatel
- Judikatura: na § 54 odkazuje 987 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1961 Sb.
(1) Při výměře peněžitého trestu přihlédne soud k osobním a majetkovým poměrům pachatele; peněžitý trest neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný.
(2) Vydobytá částka peněžitého trestu připadá státu.
(3) Ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody až na dvě léta. Náhradní trest nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby.
(4) Na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud musí při stanovení výše peněžitého trestu zohlednit, zda je pachatel schopen trest zaplatit; pokud by bylo zřejmé, že by peněžitý trest nebyl možné vymoci, soud jej neuloží.
- Peníze získané z peněžitého trestu připadají státu.
- Pokud pachatel peněžitý trest ve stanovené lhůtě nezaplatí, soud mu za to může uložit náhradní trest odnětí svobody, a to až na dva roky.
- Pachatel, který byl odsouzen k peněžitému trestu za trestný čin spáchaný z nedbalosti, je po zaplacení trestu nebo po upuštění od jeho výkonu považován za osobu, která nebyla odsouzena.
Na co si dát pozor
- Náhradní trest odnětí svobody za nezaplacení peněžitého trestu nesmí spolu s případným již uloženým trestem odnětí svobody překročit horní hranici trestní sazby za daný trestný čin.
- Ustanovení o tom, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, platí pouze pro trestné činy spáchané z nedbalosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 54
Jak soudy aplikují § 54
Současně jí byl uložen podle § 53 odst. 1 za použití § 54 odst. 1 tr. zákona peněžitý trest ve výměře 200.000 Kč a podle § 54 odst. 3 tr. zákona byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Podle § 53 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl uložen peněžitý trest ve výměře 10.000 Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, byl pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců.
Podle ustanovení § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku soud (zpravidla) zařadí do věznice se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen výjimečný trest (§ 54 tr. zák.), kterému byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108 tr. zákoníku), kterému byl za zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3 tr. zákoníku) uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osmi let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu.