5 Tdo 1563/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1563/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 3. 2020 Spisová značka:5 Tdo 1563/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:5.TDO.1563.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení povinnosti při správě cizího majetku Porušení povinnosti při správě cizího majetku úmyslné Zneužití pravomoci úřední osoby Dotčené předpisy:§ 220 odst. 1,3 tr. zákoníku § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 329 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku § 329 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 7. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1563/2019-2722 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 3. 2020 o dovolání, které podal obviněný J. M., nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. 5 To 27/2019, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 4 T 6/2014, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného J. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh trestního řízení 1. Obviněný J. M. byl původně rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. 4 T 6/2014, podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby pro níže uvedený skutek kvalifikovaný jako zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), a zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Poškozené S. bylo podle § 229 odst. 3 tr. řádu odkázáno se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce v neprospěch obviněného a poškozené S. odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 5 To 11/2016, tak, že je podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodná. 3. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 5 Tdo 83/2017, tak, že citovaná rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil, dále zrušil podle § 265k odst. 2 tr. řádu i na zrušená rozhodnutí obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265k odst. 2 tr. řádu se závazným právním názorem (ve smyslu § 265s odst. 1 tr. řádu) vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně. 4. Následným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 1. 2019, sp. zn. 4 T 6/2014 (dále ve zkratce jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný J. M. uznán vinným zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku a zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za to byl obviněnému J. M. uložen podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu bylo obviněnému uloženo nahradit poškozenému S. škodu ve výši 23 088 430 Kč. 5. Uvedených trestných činů se podle rozsudku soudu prvního stupně obviněný J. M. dopustil (zjednodušeně uvedeno) tím, že v období od 4. 12. 2007 do 26. 1. 2010 v XY v postavení náměstka primátora pro rozvoj města, člena R. a člena Z. S. (dále ve zkratce též jen „R.“ a „Z.“), v rozporu s povinnostmi vyplývajícími zejména z § 38 odst. 1, 2 a § 69 odst. 2, 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších změn, spočívajícími zejména v účelném a hospodárném opatrování a spravování majetku obce v souladu s jejími zájmy, v souvislosti s prováděním záměru S. (dále ve zkratce též jen „město“) realizovat veřejně prospěšnou stavbu garáží, tzv. parkovacího domu (dále ve zkratce též jen „PD“) v ulici XY v XY, v areálu bývalé mlékárny, schválenou usnesením Z. ze dne 22. 3. 2005, č. j. ZM/2005/1072. Obviněný vědomě činil úkony k tomu, aby město ke své škodě pořídilo do svého majetku předmětnou nemovitost za cenu vyšší než obvyklou. Stavbu realizovala obchodní společnost EUBE, a. s., IČ: 25110586, se sídlem Pardubice, Fáblovka 404 (dále jen „EUBE“), nyní v konkurzu, prostřednictvím účelově zřízené obchodní společnosti Pyrit Property, s. r. o., IČ: 28181913, se sídlem Praha 4 – Nusle, Hvězdová 1716/2b (dále jen „Pyrit Property“), nyní v likvidaci. Obviněný si za tímto účelem vyhradil výlučně do své působnosti obstarávání veškerých úkonů nezbytných pro projednání záměru v orgánech města a jako předkladatel jednotlivých návrhů podával členům R., resp. Z., jako orgánů příslušných k rozhodnutí o pořízení nemovitostí nepravdivé či zkreslené informace konkrétně uvedené ve výroku rozsudku. Poškozené město tak ke dni 18. 2. 2010 nabylo do svého majetku nemovitosti, a sice budovu bez č. p. na pozemku st. p. č. XY a pozemek st. p. č. XY o výměře 1463 m², za sjednanou kupní cenu ve výši 74 966 430 Kč včetně DPH (tj. 64 755 209,80 Kč bez DPH), kterou obchodní společnosti Pyrit Property dne 30. 3. 2010 v plné výši uhradila, přestože obvyklá cena předmětných nemovitostí činila k prvnímu čtvrtletí roku 2008 částku 47 900 000 vč. DPH a k datu 18. 2. 2010 pouze 41 600 000 Kč vč. DPH. Tímto jednáním byla poškozenému S. způsobena škoda ve výši 33 366 430 Kč, odpovídající rozdílu uhrazené a obvyklé ceny včetně DPH, kterou město muselo ze svých prostředků rovněž zaplatit, současně byl opatřen neoprávněný prospěch obchodní společnosti Pyrit Property minimálně ve výši 27 805 358,33 Kč, odpovídající rozdílu obvyklé a uhrazené ceny bez DPH, která je příjmem veřejných rozpočtů České republiky. 6. Proti shora uvedenému odsuzujícímu rozsudku podali obviněný J. M. a státní zástupce v neprospěch obviněného odvolání. O těchto odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze ve veřejném zasedání konaném dne 14. 8. 2019 rozsudkem, sp. zn. 5 To 27/2019, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že při nezměněnému výroku o vině uložil obviněnému podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 300 denních sazeb ve výši 1 000 Kč, tedy celkem ve výši 300 000 Kč. Pro případ, že by peněžitý trest nebyl vykonán, stanovil podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody na 3 měsíce. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činností spojených s realizací staveb a projektů financovaných z veřejných prostředků v trvání 5 let. Podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného J. M. zamítl. II. Dovolání obviněného J. M. 7. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze podal obviněný J. M. prostřednictvím svého obhájce dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V dovolání se obviněný domáhal přezkumu označeného rozhodnutí, neboť rozhodnutí soudů prvního i druhého stupně spočívají na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný nejprve stručně zrekapituloval dosavadní průběh řízení. Uvedl, že se věcí již zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 5 Tdo 83/2017, v němž vytkl soudům nižších stupňů, že nebylo zcela zřejmé, jaký počet parkovacích míst se nacházel v části objektu ve vlastnictví S., zda byla naplněna odchylka 10 % z původního počtu 111 projektovaných parkovacích míst, jak bylo též uvedeno v návrhu smlouvy o smlouvě budoucí, prezentované obviněným na zastupitelstvu města dne 25. 3. 2008. Smlouva o smlouvě budoucí mezi S. a obchodní společností Pyrit Property byla podepsána dne 5. 5. 2008. 8. Obviněný především namítl, že soudy nižších stupňů nesprávně posoudily celou věc, zejména pokud jde o počet parkovacích míst převedených do vlastnictví města. Svou argumentaci pak založil na to, že městu byla převedena celá budova a nikoli jen její větší část, že i tzv. východní záliv byl v právním smyslu součástí věci hlavní, tj. východní záliv (administrativní budova) byl součástí parkovacího domu. Podle obviněného se tak podle kupní smlouvy mělo stát součástí majetku města i 6 parkovacích míst, na nichž se nachází tzv. administrativní