5 Tdo 513/2019 – Nejvyšší soud

5 Tdo 513/2019-1079 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 7. 2019 o dovolání, které podal obviněný T. N., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 6 To 182/2018, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 5 T 40/2014, takto: Podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu se částečně zrušují a)rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 6 To 182/2018, ve výrocích o trestech pod bodem I., a ve výroku pod bodem II., jímž bylo zamítnuto odvolání obviněného, b)rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 4. 2018, sp. zn. 5 T 40/2014, ve výroku o vině pod bodem 2), jímž byl obviněný uznán vinným přečinem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a ve výrocích, jimiž bylo podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. řádu rozhodnuto o nárocích poškozených. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené části rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Okresnímu soudu v Karlových Varech  přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í :I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný T. N. byl rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 4. 2018, sp. zn. 5 T 40/2014, uznán vinným pod bodem 1) pokračujícím přečinem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“) a pod bodem 2) přečinem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Uvedený rozsudek je v pořadí třetí rozhodnutí, jímž o podané obžalobě na obviněného Okresní soud v Karlových Varech rozhodl, neboť předchozí dva rozsudky byly Krajským soudem v Plzni v rámci odvolacího řízení zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 2. Skutek, kvalifikovaný jako pokračující přečin podle § 230 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, spáchal obviněný ve stručnosti tím, že v době od 2. 2. do 5. 4. 2013, v místě svého bydliště v XY, v bytě č. 8, případně z jiného místa, z počítače s IP adresou XY a s označením T. v síti poskytovatele SPA-NET - překonal heslo administrátorského přístupu na server poškozeného P. Š. podnikajícího pod obchodním názvem K., IČ: XY, (dále jen ve zkratce „K.“) v oblasti telekomunikačních služeb, a takto získal neoprávněný přístup k počítačovému systému poškozeného v úmyslu získat informace o podnikatelské činnosti svého konkurenta a využít je v rámci své vlastní podnikatelské činnosti ve stejném oboru, - po neoprávněném získání přístupového hesla vstupoval do e-mailové schránky XY, kterou užíval poškozený P. Š., a z této e-mailové schránky stahoval na svůj osobní počítač v černé skříni "F." datové soubory, které byly zaslány poškozenému P. Š. z různých e-mailových adres, tímto způsobem překonal obviněný bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získal přístup k počítačovému systému v úmyslu získat sobě neoprávněný prospěch, přečin podle § 270 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku spáchal obviněný podle skutkových zjištění soudu stručně vyjádřených pod bodem 2) výroku o vině tak, že do 7. 4. 2013 v místě svého bydliště v XY, v bytě č. 8, pro potřeby svého podnikání na základě živnostenského oprávnění v oboru „Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály“ neoprávněně užíval počítačové programy požívající ochrany autorského díla, a to: a) od 14. 2. 2011, resp. od 28. 2. 2012 dvě různé verze programu WORK včetně databáze, které měl uložené v osobním počítači v černé skříni "F.", přičemž nejméně u jedné verze prováděl úpravy programu a jeho přizpůsobení vlastní podnikatelské činnosti, a činil tak bez souhlasu k užívání od nositele autorských práv k programu WORK poškozeného P. Š., a způsobil mu škodu ve výši 54 496 Kč, b) od 14. 11. 2012 operační systém Windows 7 Home Premium s ID XY, který nainstaloval a užíval v počítači v černé skříni "F.", od 10. 1. 2013 operační systém Windows 7 Home Premium s ID XY, který nainstaloval a užíval v notebooku Lenovo X60, od 21. 2. 2012 program Microsoft Office Enterprise 2007 s ID XY, který nainstaloval a užíval v počítači v černé skříni "F.", vše bez souhlasu k užívání od nositele autorských práv k programu společnosti Microsoft Corporation, se sídlem One Microsoft Way, Redmond, Washington, USA, zastoupené v České republice advokátem Martinem Voborníkem, se sídlem Praha 2, Kladská 1489/5, čímž způsobil škodu ve výši 31 321 Kč, c) od 22. 11. 2011 skupinu programů CorelDRAW Graphics Suite X4, které nainstaloval a užíval v počítači v černé skříni "F." bez souhlasu k užívání nositele autorských práv společnosti Corel Corporation, se sídlem 1600 Carling Avenue, Ottawa, Ontario, Kanada, čímž způsobil škodu ve výši 4 320 Kč. 3. Za tyto přečiny byl obviněný odsouzen podle § 270 odst. 2 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, dále mu byl podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, a to stolního počítače v černé skříni "F." a notebooku zn. Lenovo X6, výrobní číslo 1707Y8U včetně zdroje. Obviněnému byla dále podle § 228 odst. 1 tr. řádu uložena povinnost vydat poškozenému P. Š. bezdůvodné obohacení ve výši 108 992 Kč. Se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody byl poškozený P. Š.  podle § 229 odst. 2 tr. řádu odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byla poškozená společnost Microsoft Corporation, se sídlem One Microsoft Way, Redmond, Washington, USA, odkázána se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Citovaný rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech napadl odvoláním jak obviněný, tak poškozený P. Š. Na jejich podkladě rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 6 To 182/2018, tak, že odvolání poškozeného zamítl jako nedůvodné podle § 256 tr. řádu, a z podnětu odvolání obviněného T. N. částečně zrušil podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ve výroku o vině pod bodem 1) a ve výroku o trestu, podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu ve věci rozhodl tak, že uznal obviněného vinným stejným skutkem jako soud prvního stupně pod bodem 1) výroku o vině pouze s tím rozdílem, že v tzv. právní větě tohoto výroku tento skutek kvalifikoval jako pokračující přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 8. 2015. Současně obviněnému uložil trest odnětí svobody s podmíněným odkladem ve výměře a délce zkušební doby jako soud prvního stupně. Ohledně výroku o vině pod bodem 2) zůstal napadený rozsudek nedotčen. II. Dovolání obviněného 5. Obviněný T. N. podal prostřednictvím svého obhájce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 6 To 182/2018, dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 6. V úvodu svého podání obviněný namítl extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovým zjištěním soudů, a to především ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem 2) písm. a) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Podle obviněného se soudy obou stupňů nezabývaly skutečností, že podle skutku popsaného pod bodem 1) výroku soudu prvního stupně, který v podstatě převzal i soud druhého stupně, měl neoprávněně přistoupit na server poškozeného P. Š. v blíže neurčené době v období od 2. 2. 2013, 19:04 hod. do 5. 4. 2013, 21:13 hod.; tj. v rozmezí cca 2 měsíců roku 2013. Program WORK však měl neoprávněně užívat již od 14. 2. 2011, resp. od 28. 2. 2012, tedy více než 2 roky předtím, resp. více než 1 rok předtím, než měl poprvé přistoupit na server poškozeného, odkud měl podle tvrzení poškozeného program WORK „ukradnout“. Obviněný tak namítl, že je prokazatelné, že verze programu WORK, které měly pocházet z 14. 2. 2011 a z 28. 2. 2012, nemohl získat ze serveru poškozeného, neboť obě pocházejí z doby předcházející spáchání přečinu pod bodem 1) rozsudku soudu prvního stupně.  Z toho dovodil, že následek předchází příčinu o cca 2 roky, přičemž tomuto extrémnímu rozporu ve zjištěných důkazech se obecné soudy nijak nevěnovaly a ponechaly jej bez komentáře. Podle obviněného tento extrémní rozpor podporuje jeho obhajobu, tedy že mu byl program WORK na CD vhozen neznámou osobou do poštovní schránky. Jeho obhajoba nebyla soudy vyvrácena, a vyslovením viny tímto skutkem došlo k porušení zásady in dubio pro reo. Obviněný dále ve svém dovolán