8 Td 32/2025 – Nejvyšší soud

8 Td 32/2025-143 USNESENÍ Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2025 v trestní věci obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym), naposledy ve Výchovném ústavu XY, pracoviště XY, vedené u Okresního soudu v Jeseníku, soudu pro mládež, pod sp. zn. 7 Tm 1/2025, o příslušnosti soudu takto: Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého AAAAA příslušný Okresní soud v Jeseníku, soud pro mládež. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Jeseníku, soud pro mládež (dále „předkládající soud“ nebo „Okresní soud v Jeseníku“), usnesením ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 7 Tm 1/2025, předložil Nejvyššímu soudu jako soudu pro mládež (dále „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o místní příslušnosti podle § 24 odst. 1 tr. ř. věc mladistvého obviněného AAAAA (dále „mladistvý“), věc projednávanou na základě návrhu na potrestání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jeseníku ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. ZK 45/2025, v níž je mladistvý stíhán pro provinění nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku. 2. Podle předkládajícího soudu u něj není dána místní příslušnost přesto, že u něj byl podán návrh na potrestání, neboť s ohledem na nové skutečnosti týkající se pobytu mladistvého a s přihlédnutím k aktuální judikatuře je příslušným soudem Okresní soud ve Svitavách. Mladistvý se měl posuzovaného provinění nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku dopustit ve Výchovném ústavu, střední škole a školní jídelně XY, tj. v zařízení sídlícím v XY v okrese Jeseník. Ke dni podání návrhu na potrestání pobýval v zařízení ústavní výchovy ve Výchovném ústavu XY, pracoviště XY, osada XY, což je na okrese Ostrava. Kromě místa spáchání provinění, které je mu kladeno za vinu, a předcházejícího pobytu ve Výchovném ústavu, střední škole a školní jídelně XY jej k Okresnímu soudu v Jeseníku, soudu pro mládež, žádné vazby nepojí. Nebydlí zde, nezdržuje se zde a ani nepracuje. Vycházel přitom ze zjištění, že mladistvý udržuje vztahy s matkou, která bydlí ve XY, a sporadicky též s otcem, žijícím v tomtéž okrese. Ze zařízení ústavní výchovy v XY dosud neutekl. Do místa bydliště matky se pravidelně vrací, čerpá u ní dovolenky, a proto lze za místo, kde mladistvý nadále bydlí, pokládat město XY, k němuž má úzké vazby, protože v něm bydlí jeho matka, s níž je v kontaktu, u které čerpal a plánuje čerpat dovolenky, která se o něj zajímá. V tomto městě se nadto nachází adresa jeho trvalého pobytu a sídlo orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále „OSPOD“), který s mladistvým obviněným pracuje, jakož i sídlo soudu, jenž vede opatrovnické řízení. Za bydliště mladistvého naproti tomu podle předkládajícího soudu nelze aktuálně pokládat zmíněné pracoviště výchovného ústavu XY v osadě XY, kde aktuálně vykonává ústavní výchovu na základě předběžného opatření, na jehož základě byl do tohoto zařízení přemístěn, a nemá ani žádný vztah k obvodu Okresního soudu v Jeseníku, soudu pro mládež. 3. Z těchto důvodů předkládající soud rozhodl o předložení věci mladistvého Nejvyššímu soudu jako soudu nejblíže společně nadřízenému k rozhodnutí o příslušnosti podle § 24 odst. 1 tr. ř., aby v této věci určil místní příslušnost podle § 37 odst. 1 z. s. m. eventuálně za podmínek § 39 z. s. m. nebo § 25 tr. ř. tak, aby ve věci rozhodoval Okresní soud ve Svitavách, soud pro mládež, případně Okresní soud v Ostravě, soud pro mládež, neboť u každého z nich mohou být podle něj lépe zjištěny a ověřeny poměry mladistvého i zajištěna koordinace a spolupráce s Probační a mediační službou, s příslušným OSPOD i s rodinou mladistvého a jeho blízkými (viz rozhodnutí č. 15/2008 Sb. rozh. tr.). 4. Nejvyšší soud na základě tohoto požadavku v souladu s § 24 odst. 1 tr. ř. posuzoval, který ze soudů přicházejících v této věci do úvahy, anebo z těch, které již ve věci činily některá rozhodnutí, je soudem místně příslušným z hledisek stanovených v § 37 z. s. m. 5. Pro posouzení místní příslušnosti soudu pro mládež v této věci vycházel ze zákonných hledisek rozhodných pro určení místní příslušnosti v § 37 a § 39 z. s. m. Přitom nejprve shledal, že se vede trestní řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, protože nebyly zjištěny podmínky vymezené v § 73 odst. 1 písm. a), b) z. s. m., jelikož mladistvý spáchal čin, pro nějž se řízení vede, ve věku dovršených sedmnácti let a do dnešního dne nedovršil věku osmnácti let. 6. Místní příslušnost v řízení ve věcech mladistvých upravuje § 37 z. s. m. tak, že řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje (odst. 1). Nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo (odst. 2). Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v § 37 z. s. m. Příslušnost určená podle prvního hlediska má před ostatními dalšími způsoby jejího určení přednost proto, že soud tu může nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti charakterizující osobu mladistvého a jeho poměry, prostředí, v němž žije a pracuje, vytvářet podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí, a zanedbatelné není ani to, že výchovný účinek provedeného řízení zde bývá nejpůsobivější. 7. Předkládajícímu soudu lze přisvědčit v tom, že právě hledisko stálého bydliště zaručuje, že mladistvý je k tomuto místu vázán, a právě tato určitá fixace ke konkrétnímu místu může být garantem trvalosti a stability pobytu mladistvého, což jsou okolnosti důležité nejenom pro řádné zjištění a ověření poměrů mladistvého, ale též pro možnost co nejlepšího zajištění koordinace a spolupráce s probační a mediační službou, s příslušným OSPOD, eventuálně s jeho rodinou či blízkými osobami, a lze tak zajistit možnost účinného působení na takovou osobu i po skončení řízení. Toto hledisko však není jediné, které má určující význam, protože ho lze uplatnit jen tehdy, když je skutečně po materiální stránce naplněno, protože pro určení místní příslušnosti je rozhodné, že jde u mladistvého o vazby trvalé a pro jeho celkový vývoj pozitivní, protože je třeba vždy mít na mysli naplnění účelu a smyslu výkonu soudnictví nad mládeží (§ 1 z. s. m.). 8. V posuzované věci Nejvyšší soud s ohledem na obsah spisového materiálu shledal, že určení místní příslušnosti soudu podle místa trvalého bydliště (okres Svitavy) jako místa, kde mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, určení příslušnosti soudu, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje (§ 37 odst. 1 z. s. m.), v daném případě uplatnit nelze, protože mladistvý, byť je jeho poslední a aktuální faktický pobyt znám a je dané, že se opakovaně v rámci svých dovolenek vrací do místa svého trvalého bydliště k matce ve XY, nemá k žádnému z těchto míst hlubší citové vazby, ani od žádného z nich nelze očekávat významnější pozitivní vliv na jeho další vývoj, protože již od března 2023 se zde trvale nezdržuje, a to z důvodů špatných rodinných poměrů. 9. Z obsahu předloženého spisu je totiž zřejmé, že když byl na základě dohody rodičů rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 0 Nc 484/2017, svěřen (spolu se svou nezletilou sestrou BBBBB (pseudonym)) do péče matky, byl nad jeho výchovou stanoven dohled (viz rozsudek téhož soudu ze dne 18. 2. 2020, sp. zn. 0 P 299/2017), a když o něj rodiče odmítli pečovat, protože byl nezvladatelný (odmítl bydlet u svého otce a utekl z domova), byl k návrhu OSPOD usnesením téhož soudu ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. 0 Nc 1/2023, umístěn do Diagnostického ústavu, střediska výchovné péče a základní školy XY. Pro jeho neschopnost respektovat rodiče a dodržovat pravidla stanovená tímto zařízením byl přemístěn do ústavní výchovy, kterou vykonával ve Výchovném ústavu a střední škole XY od 29. 8. 2023. Pro stupňující se výchovné problémy související mimo jiné s užíváním návykových látek byl podán návrh na přemístění do ústavního zařízení s terapeutickou skupinou do Výchovného ústavu, střední škola a školní jídelna XY (č. l. 85 až 86). 10. Z uvedeného plyne, že i když mladistvý s rodiči udržuje kontakt, zejména k matce jezdí na dovolenky (č. l. 85 až 86, 107, 109 až 111, 114 až 116 spisu), rodinné prostředí pro jeho výchovu nedostačuje, jde jen o krátkodobé pobyty v rámci návštěv, z nichž se vrací zpět do ústavu, protože je problematickou osobou s četnými zkušenostmi s návykovými látkami, je nezvladatelný a rodiče, když u nich pobývá, nerespektuje, proto byl postupně umisťován v různých zařízeních, avšak po každém pobytu u rodičů následovala destabilizace započatého zdánlivě pozitivního vývoje. Dopouštěl se opakovaných útěků z výchovných zařízení. Dělo se tak většinou v rámci dovolenek, které trávil u některého z rodičů. Jeho chování se po těchto dovolenkách ještě zhoršilo (viz např. č. l. 85 verte), což vedlo k