3 Ads 57/2013 — Nejvyšší správní soud

41 Ad 4/2018- 29 - text  6 41Ad 4/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce: Ing. M. O. bytem …….. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 11. 2017, č. j. 540 921 4272/315-PB takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce svou žalobou napadal rozhodnutí žalované označené v záhlaví tohoto rozsudku, kdy žalovaná tímto rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č. j. R-6.4.2017-428/540 921 4272 ze dne 6. 4. 2017 a toto rozhodnutí potvrdila. 2. Z uvedeného rozhodnutí soud mimo jiné zjistil, že ČSSZ rozhodnutím ze dne 6. 4. 2017 podle ust. § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), a s přihlédnutím k čl. 6 a 52 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 přiznala účastníku řízení ode dne 28. 11. 2016 český (poměrný neboli dílčí) starobní důchod (rozumí se, že nárok na důchod byl získán na základě dob pojištění získaných na území dnešní České republiky a také se přihlíží k dobám pojištění získaným na území Slovenska). Starobní důchod byl přiznán v celkové výši 798 Kč. 3. V námitkách doručených ČSSZ ze dne 3. 5. 2017 účastník řízení nesouhlasí se způsobem výpočtu jeho starobního důchodu, zejména se stanovením výše důchodu. Současně žádá o zhodnocení doby evidence na úřadu práce v roce 2016 jako české doby pojištění. Žádá o provedení nového přepočtu výše starobního důchodu. 4. Žalobce v žalobě uvedl, že žaloba směřuje proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 16. 11. 2017 a je napadáno i rozhodnutí prvostupňové – ČSSZ ze dne 6. 4. 2017. Domáhá se uznání české doby pojištění po dobu jeho evidence na Úřadu práce v Písku v ČR v době od 1. 1. 2016 do 27. 11. 2016 jako náhradní doby pojištění ve smyslu „zákona o důchodovém pojištění“ a následně nového přepočtu důchodu ve smyslu platné legislativy. 5. Domáhá se tedy výroku rozhodnutí soudu, aby doba pojištění po dobu jeho evidence na ÚP v Písku v době od 1. 1. 2016 do 27. 11. 2016 byla považována všemi českými úřady a institucemi za dobu, za kterou měl žalobce zdravotní pojištění v ČR. 6. Zároveň se domáhá přešetření, zda české instituce při přerušení plateb odvodů za zdravotní pojištění od 1. 1. 2016 postupovaly v jeho případě ve smyslu platné právní úpravy, a zda postupovaly stejně jako v případě žalobce v obdobných případech i s občany České republiky, tj. zda i českým občanům vůbec někdy přestaly platit odvody po dobu evidence na úřadu práce, tak jako žalobci, jako cizinci ze Slovenska. Žádá o posouzení rovnosti před zákonem. 7. Po dobu pobytu na Úřadu práce v ČR od 1. 6. 2013 do 27. 11. 2016, žalobce nikdy neměl přechodný pobyt v ČR. Býval vždy v podnájmech a u zetě a dcery v ….. na adrese ……….. I v současnosti pobývá pravidelně u dcery každý měsíc, vypomáhá jí s dětmi. 8. Z důvodů žalobci neznámých český stát přestal plnit vůči žalobci povinnosti odvodů za jeho osobu od 1. 1. 2016 a v tomto směru se domáhal nápravy. 9. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že podle zákona č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se v části třetí, bodu 18 uvádí: 10. V § 12 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Podmínkou pro to, aby se doba účasti osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n) až p) a r) až u) hodnotila po 31. prosinci 2011 jako náhradní doba pojištění, je, že pojištěnec po dobu trvání této účasti byl v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu, nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo, bydlel-li v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie; za účast na zdravotním pojištění v České republice se však pro tyto účely nepovažuje taková účast na tomto zdravotním pojištění, která je pouze odvozeným nárokem rodinného příslušníka z účasti jiné osoby na tomto pojištění“. 11. Vzhledem k výše uvedené zákonné podmínce není v kompetenci žalované, aby sama posoudila, zda, a od kdy jsou jednotliví účastníci účastni důchodového pojištění. V tomto směru je proto žalovaná zcela odkázána na informace poskytnuté jí Kanceláří zdravotního pojištění. 12. Ze zákona je v České republice povinně zdravotně pojištěna každá osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, tzn. i cizinec, pokud ovšem podle evropských nařízení nepodléhá právním předpisům jiného státu EU/EHP/Švýcarska. Zdravotní pojištění vzniká těmto osobám získáním trvalého pobytu na území ČR a zaniká úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého nebo ukončením trvalého pobytu na území ČR. 13. Sám žalobce ve svých žalobních námitkách nikterak nezpochybňuje tu skutečnost, že trvalým pobytem na území České republiky nikdy nebyl. Nemohla mu tedy vzniknout ani povinnost účasti na zdravotním pojištění. Paradoxně se tato situace negativně projevila i na jeho účasti na důchodovém pojištění, které tak de facto rovněž nevzniklo. Žalovaná vycházela ze sdělení Kanceláře zdravotního pojištění, styčné místo ČR pro oblast zdravotní péče, která na dotaz, týkající se přešetření zdravotního pojištění žalobce a zaslání příslušného potvrzení dne 5. 1. 2017 uvedla, že žalobce je „osoba ze země EU pojištěná v ČR na základě Nařízení, platnost od 1. 6. 2013 do 31. 12. 2015“. 14. Na základě tohoto zjištění pak žalovaná nemohla dobu od 1. 1. 2016 dále posuzovat podle zdp. Má-li žalobce v tomto směru námitky, pak žalované nezbývá, než jej odkázat na Kancelář zdravotního pojištění s žádostí o vysvětlení, z jakého důvodu jím požadovaná doba potvrzena nebyla, neboť takovéto posouzení není v kompetenci žalované. 15. Za takto zjištěného skutkového stavu, kdy Kancelář zdravotního pojištění potvrdila žalobci dobu pojištění v České republice pouze od 1. 6. 2013 do 31. 12. 2015, nezbývá žalované než trvat na svém rozhodnutí ze dne 16. 11. 2017 a navrhovala proto zamítnutí žaloby žalobce. 16. Pokud jde o rozhodnutí žalované (prvostupňové) z 6. 4. 2017, č. j. R-6.4-428/540 921 4272, jedná se o rozhodnutí, kterým žalovaná přiznala žalobci podle § 31 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“), a s přihlédnutím k čl. 6 a 52 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 od 28. 11. 2016 starobní důchod, který činí k uvedenému datu 798 Kč měsíčně. 17. V odůvodnění rozhodnutí pak byl zdůvodněn postup a rozhodné skutečnosti pro stanovení celkové výše českého starobního důchodu žalobci. 18. S tímto rozhodnutím žalobce nesouhlasil, v zákonné lhůtě proti němu podal námitky. Namítal, že nebyla v rozhodnutí zohledněna doba pojištění na Úřadu práce v roce 2016, když potvrzení o evidenci na Úřadu práce v Písku do 27. 11. 2016 bylo doloženo při žádosti o starobní důchod. Žádal proto o přešetření výpočtu OVZ a vypočtené srážky důchodu, žádal o detailní rozpis výpočtu OVZ. 19. Ve spise je pak založený osobní list důchodového pojištění, když přehled dob pojištění končí obdobím od 1. 2. 2015 do 31. 12. 2015, kdy žalobce je veden jako uchazeč o zaměstnání – ndp. 20. Dále se ve spise nachází „dotaz“ žalované na Kancelář zdravotního pojištění, styčné místo ČR pro oblast zdravotní péče, Nam.W.Churchilla 1800/2, Praha 3, kdy ČSSZ se na uvedený úřad obrátila v důchodové záležitosti žalobce (uvedeno jméno, rodné číslo a bydliště a sděleno, že aby ČSSZ mohla správně posoudit nárok žalobce na zápočet náhradní doby pojištění, kterou získal na území ČR od 1. 2. 2015 dosud pro důchodové účely, je třeba zjistit, zda byl jmenovaný v uvedeném období účasten zdravotního pojištění v České republice. Vzhledem k této skutečnosti žalovaná žádala o přešetření zdravotního pojištění jmenovaného a zaslání příslušného potvrzení). 21. Na tento dotaz Kancelář zdravotního pojištění odpověděla, že v případě žalobce je jedná o osobu ze země EU, pojištěné v ČR na základě Nařízení, platnost od 1. 6. 2013 do 31. 12. 2015. 22. Soud pak zjistil, že s ohledem na tuto skutečnost, byl pak stanoven výpočet starobního důchodu žalobce, kdy k evidenci na Úřadu práce v ČR v období od 1. 1. 2016 do 26. 11. 2016 nebylo přihlédnuto. 23. S výpočtem výše starobního důchodu, zejména s ohledem na tu skutečnost, že nebylo přihlédnuto k době evidencí na Úřadu práce v ČR od 1. 1. 2016 do 27. 11. 2016, žalobce podal žalobu, kdy trval na tom, že uvedené období mu mělo být započítáno do náhradní doby pojištění na území ČR a toto by sehrálo by pak roli při výpočtu výše starobního důchodu žalobce. 24. Podle čl. 18 zákona č. 470/2011 Sb. změna zákona o nemocenském pojištění a změna některých dalších zákonů, v § 12 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou: 25. „Podmínkou pro to, aby se doba účasti osob uvedených v § 5 odst.