2 As 44/2005 — Nejvyšší správní soud

55 A 1/2023- 169 - text  7 55 A 1/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Pospíšila a soudců Zuzany Bystřické a Mariana Kokeše v právní věci žalobce: Ing. J. K., rok narození X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Waldhansem sídlem Marie Steyskalové 686/38, 616 00 Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské nám. 196/1, 602 00 Brno za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. Bytové družstvo Ponava, IČO 05153778 sídlem Ptašínského 308/5, 602 00 Brno zastoupené advokátkou Mgr. Karolínou Dvořákovou sídlem Orlí 542/27, 602 00 Brno 2. CETIN a. s., IČO 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2022, č. j. MMB/0601398/2022, sp. zn. OUSR/MMB/0314669/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ze dne 8. 4. 2022, č. j. BKPO/007739/2022/2300/Dv., jímž Úřad městské části města Brna, Brno – Královo Pole (stavební úřad) vydal společné povolení stavby „Nástavba a stavební úpravy BD, X“ na pozemku parc. č. XA v katastrálním území X. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě žalobce svoji argumentaci směřoval do tří oblastí. První z nich se týkala nerespektování odstupových vzdáleností. K ní uvedl, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s námitkou, že části navržené stavby (evakuační schodiště, balkóny, terasy) se mají nacházet méně než 2 metry od hranice jeho pozemku. Tuto skutečnost žalovaný nezohlednil a zabýval se pouze zásahem do soukromí obyvatel žalobcova bytového domu. Přitom se nejedná o případ doplnění souvislé zástavby výstavbou v proluce, nedodržení odstupových vzdáleností je tudíž třeba náležitě odůvodnit. Současně je zcela nepochybné, že takovým umístěním záměru dojde k zásahu do soukromí žalobce, resp. obyvatel jeho domu, a k zásadnímu snížení jejich pohody bydlení. Tyto zásahy nelze vyloučit tvrzením, že při dodržení základních pravidel slušnosti a ohledu na vlastní bezpečnost kráčející osoby, bude případný pohled směrem k žalobcově stavbě pouze nahodilý. Nerespektování odstupových vzdáleností pak neodůvodňuje ani samotná skutečnost, že nemovitost stavebníka se již nachází v souvislé zástavbě. 3. Žalobce dále poukazoval na nesprávnost studie zastínění. V této studii ze dne 20. 4. 2020 není zahrnuta současná nástavba objektu P. 3 v jejím faktickém provedení. V projektové dokumentaci de facto není zaznamenáno celé jedno patro tohoto objektu, a to včetně okna na dvorní fasádě a pobytových místností půdní vestavby. S tímto aspektem se žalovaný nijak nevypořádal. Studie zastínění dále neobsahuje některé stínicí stavební prvky (např. požární schodiště) dle realizační dokumentace objektu P. 5. Provedením navrhovaného záměru dojde u některých bytových jednotek objektu P. 3 k poklesu osvitu v takové míře, že nebudou splněny hygienické podmínky na ně kladené. To může mít, kromě zhoršení pohody bydlení, také nepříznivý vliv na zdraví obyvatel. Žalovaný zároveň chybně aplikoval § 12 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, neboť ustanovení směřuje na řešení proluk v souvislé zástavbě, a to prostřednictvím výstavby, přístavby nebo nástavby. V nyní projednávaném případě se však o proluku nejedná, jde o nástavbu do vnitrobloku. Vliv záměru na okolní stavby je třeba posuzovat z hlediska denního osvětlení a oslunění. 4. Ve třetí oblasti žalobce namítl, že nebyla zohledněna komínová tělesa objektu P. 3. Již v odvolání přitom konstatoval, že v projektové dokumentaci není řešeno komínové těleso vycházející z podkrovní místnosti 04 tohoto objektu. Komínová tělesa jsou fakticky vybudována a řádně zkolaudována. Skutečnost, že těleso v současnosti není vyvedeno až nad střechu, ale končí v oblasti střešní krytiny, neznamená, že se žalovaný touto problematikou nemusí zabývat. Umístění navrženého záměru by způsobilo, že vyvedení žalobcova komínu nad střešní krytinu by bylo značně komplikovanější a nákladnější, neboť by musel být vyveden výrazně výše. Vybudováním záměru pak dojde též k zásadnímu zhoršení rozptylu spalin, což představuje riziko pro zdraví či život obyvatel obou objektů. Při posuzování navržených záměrů je třeba vycházet ze zkolaudovaného stavu okolních staveb. Jen tak nedojde k nepřiměřeným zásahům do práv osob dotčených záměrem. 5. Na základě uvedeného žalobce navrhl, aby soud zrušil rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí stavebního úřadu, a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve vyjádření žalobě ze dne 20. 2. 2023 zdůraznil, že ohledně nedodržení odstupových vzdáleností žalobce upozorňoval na to, že dojde k negativnímu ovlivnění užívání jeho bytového domu. V tomto kontextu žalovaný námitku vypořádal. Navíc se nejedná o nestandardní úpravy v dané lokalitě. Stavba jako celek navíc plně respektuje zákonem stanovené odstupové vzdálenosti. Žádný stavebně právní předpis nestanoví, že by stavební úpravy bytového domu bylo možno realizovat jen více než 2 metry od hranice sousedního pozemku. Odstupy mezi stavbami je nutné hodnotit z pohledu možného ovlivnění kvality prostředí v místě stavby. V daném případě však správní orgány nadkritickou míru ovlivnění žalobcovy stavby neshledaly. Žalovaný se též na str. 6 napadeného rozhodnutí zabýval námitkou, že studie zastínění nezohledňuje faktické provedení stavby P. 3. Z této studie nicméně plyne, že ve vyšších patrech záměru vůbec nedochází k ovlivnění objektu P. 3, což se logicky týká i půdní vestavby. Požární schodiště pak nebylo předmětem povolení, není tak relevantní žalobcova námitka, že ve studii zastínění absentuje. Ustanovení § 12 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb. se pak nevztahuje pouze na proluky. Při zohledňování komínových těles na objektu P. 3 správní orgány vycházely z faktického stavu, přičemž nezjistily existenci komínového tělesa na objektu P. 3, které by mohlo být negativně ovlivněno zamýšleným záměrem. Na základě uvedeného žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 7. Osoba zúčastněná na řízení 1. (stavebník) v podání ze dne 7. 12. 2023 uvedla, že žalobce v rozporu se zásadou koncentrace řízení stále rozšiřuje své námitky. Tvrzení o nerespektování odstupových vzdáleností žalobce neuvedl ani v námitkách proti stavebnímu záměru ze dne 16. 8. 2021, ani v odvolání. Ovšem žádná právní norma stanovující povinnost umístit balkony a schodiště více než 2 metry od hranice žalobcova pozemku na daný stavební záměr nedopadá. Ostatně ani sám žalobce porušení konkrétní právní normy neuvádí. Pokud jde o studii zastínění, lze mít za to, že žalobce ji nejspíš nedostatečně prostudoval, resp. nesprávně vyhodnotil. Tato studie zohledňuje všechna patra všech sousedních objektů. Vychází z modelu, který byl vytvořen podle skutečného stavu budov, nikoliv z historické dokumentace, o čemž svědčí její jednotlivé detaily (u budovy P. 3 je např. posuzováno i střešní okno, které v historické realizační dokumentaci nebylo). Je tedy nepochybné, že zpracovatel při vyhotovování studie zastínění vycházel ze současného stavu budov. Svislá okna v podkroví navíc nebyla vyhodnocována, neboť k dispozici byly již údaje zastínění ze spodních pater ve stejné poloze a osvětlení v těchto oknech mělo stoupající tendenci. Dle normy navíc není každý otvor považován za osvětlovací. Takovým oknem je pouze otvor, který má všechny stavební rozměry větší než 900 mm. Jakýkoliv menší otvor již nemusí být posuzován. Dle studie by nicméně i hodnoty osvětlení v těchto oknech byly nad limitem stanoveným právními předpisy. Polemika žalobce o tom, zda se uplatní technické požadavky na stavby v proluce či na přístavby souvislé zástavby je přitom nadbytečná, neboť v obou případech studie dokládá, že výstavbou žádným způsobem nedochází k ovlivnění sousedního domu P. 3. Co se týče komínového tělesa objektu P. 3 vycházející z podkrovní místnosti 04, bylo v rámci odvolacího řízení prokázáno (fotografiemi současného stavu střechy budovy P. 3), že nad dotčenou stavbou v současné době žádné komíny nevedou, tedy nejsou zcela zjevně využívány k odtahu spalin nad střechu. Pakliže je zde komín vůbec vybudován, pak nejspíš končí v oblasti pod střešní krytinou, a tedy se nejedná o kompletní a funkční komínové těleso. Pokud by žalobce chtěl v současné době uvést předmětné komínové těleso do funkčního stavu, tedy dokončit zcela všechny jeho konstrukce a vyvést jej nad střešní krytinu, musel by tak učinit pouze na základě nově a platně vydaného územního souhlasu. Bez tohoto postupu nelze takový tvrzený komín považovat za kompletní komínové těleso, které by mělo být posuzováno v rámci sousedních stavebních záměrů. Stavebník měl za to, že by soud měl žalobu zamítnout. 8. Osoba