22 Az 6/2025 – Krajský soud v Brně

22 Az 6/2025- 32 - text 10 22 Az 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: V. S. (X), nar. X, státní příslušnost X, t.č. pobyt: X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem POBox 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2025, č. j. OAM-980/ZA-ZA12-P06-2024, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 30. 1. 2025, č. j. OAM-980/ZA-ZA12-P06-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). Příběh žalobce dle žalovaného nesvědčí o tom, že by žalobce byl v zemi původu pronásledován nebo mu hrozilo pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu či vážná újma ve smyslu § 14a zákona o azylu. II. Podání účastníků 2. V rámci podané žaloby uvedl žalobce nejprve výčet ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a zákona o azylu, která byla podle něj porušena v řízení před žalovaným. Konkrétně uvedl, že žádá o mezinárodní ochranu na základě odůvodněného strachu z pronásledování, neboť podléhá branné povinnosti a povolávací rozkaz mu nebyl doručen pouze z důvodu, že nemá v Rusku trvalou adresu pobytu, nehodlá uposlechnout, a proto může v zemi původu čelit trestu, který bude splňovat definici nelidského zacházení. Poukázal na to, že Ruská federace páchá při vojenské operaci na Ukrajině válečné zločiny, zločiny proti míru a zločiny proti lidskosti. V té souvislosti namítl i hrozící porušení zásady non refoulement. Odkázal i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2022, č. j. Azs 306/2021-49, dle kterého se ruské orgány dopouštějí potírání mezinárodně garantovaných základních práv vlastního obyvatelstva. Nově odkázal na obavu z pronásledování, případně na hrozící nebezpečí vážné újmy, i z důvodu, že jako student studující v České republice spadá do okruhu osob, které mohou být v Rusku považovány za extremisty podle Dekretu prezidenta Vladimíra Putina ze dne 28. 12. 2024 „O schválení strategie boje proti extremismu v Ruské federaci“. A v případě návratu do vlasti tak může být obviněn z extremismu, zadržen a vězněn. Podle jeho názoru tak je sestaven legitimní azylový příběh, který byl žalovaným nesprávně odmítnut. 3. Další části žaloby věnoval jednotlivým otázkám, a to podrobnému zdůvodnění argumentace, že Ruská federace páchá na Ukrajině válečné zločiny, dále argumentaci k otázce vyhýbání se vojenské službě, které je v Rusku trestné, a žalobci v té souvislosti hrozí nelidské zacházení, a konečně odůvodněné obavě z pronásledování z důvodu příslušnosti k určité sociální skupině – studentů na zahraničních vysokých školách. 4. Brojil i proti závěru žalovaného, že zvolil žádost o azyl jako účelový způsob legalizace pobytu v ČR. 5. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl s odkazem na správní spis zamítnutí žaloby, neboť po posouzení všech okolností nedospěl k závěru, že by žalobce splňoval podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce je jeho snaha legalizovat si svůj pobyt na území ČR, aby zde mohl dále pokračovat ve studiu a žít zde se svojí přítelkyní, státní příslušnicí Ruska, a vyhnout se tak návratu do Ruska, kde se obává povolání k výkonu základní vojenské služby a účasti ve válce na Ukrajině. 6. Z pohledu žalovaného jsou jeho obavy z povolání k výkonu základní vojenské služby navíc více než předčasné a žalobce má možnost se absolvování základní vojenské služby z důvodu jeho pacifistického přesvědčení vyhnout, a to skrze výkon náhradní civilní služby. K páchání válečných zločinů je podle něj pouze na žalobci, aby poskytl všechny relevantní prvky k prokázání, že se na něj skutečně vztahuje vojenská povinnost v rámci částečné mobilizace nebo nuceného náboru. Pokud jde o snahu o legalizaci pobytu prostřednictvím žádosti o azyl, žalobce svým chováním a jednáním, včetně žádosti o mezinárodní ochranu, obchází zahraniční politiku ČR (nepřijatelnost určitých vízových a pobytových žádostí podávaných na zastupitelských úřadech ze strany občanů Ruska v souvislosti s invazí na Ukrajinu) a následné pobytové předpisy, které jsou na ní navázány. 7. Podle žalovaného je s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu nutno rozlišovat (zřejmě převažující) skupinu občanů Ruské federace, kteří proti režimu nevystupují, a nebezpečí jim proto nehrozí, od osob, které v důsledku vlastní protirežimní aktivity čelí hrozbě ze strany režimu Ruské federace. U prvé z uvedených skupin je bezesporu v zájmu České republiky, aby na jejím území nepobývali; pro druhou z těchto skupin však obdobný závěr neplatí. Vzhledem ke zjištěnému stavu věci žalovaný neshledal důvod žalobce řadit ke druhé skupině občanů Ruské federace. 8. Pokud jde o údajnou obavu žalobce z návratu do vlasti žalovaný nedospěl k závěru, že by žalobci v případě návratu do vlasti hrozilo pronásledování ze strany státních či bezpečnostních složek. III. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Žaloba je důvodná. 10. Součástí správního spisu jsou dvě vyjádření žalobce k důvodům, proč a jak přicestoval do ČR. Prvním je poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu. V rámci něho žalobce uvedl, že je Rus, státní příslušnost Ruská federace, bez náboženského přesvědčení a bez politické příslušnosti. Uvedl, že není členem politické strany ani hnutí a o politiku se nezajímá. Je svobodný, bezdětný. V Rusku byl naposledy v březnu 2022 vyřídit si nové cestovní doklady. V ČR fakticky žije od roku 2018, kdy přicestoval za účelem studií. Pokud jde o pobyt v ČR uvedl, že zde měl studijní pobyt, který si zapomněl prodloužit, takže o něj přišel. Je zdravý, bez zdravotních problémů, soběstačný. Nikdy nebyl trestně stíhán, je bezúhonný. V důvodu žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že se nemá do Ruska kam vrátit, rodiče žijí ve Spojených arabských emirátech, bojí se povolání do ruské armády a v ČR má přítelkyni, se kterou by chtěl žít. 11. Součástí vyjádření je i jeho na listinné prohlášení k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. V tom uvedl, že v Rusku nemá bydlení, což potvrzuje absence registračního razítka v jeho pasu. U rodičů bydlet nemůže, protože oni sami jsou nuceni žít ve Spojených arabských emirátech, na začátku válečného konfliktu narychlo odjeli, protože otec spadal pod mobilizaci podle věku a on nepodporuje vojenskou kampaň vedenou ruskou vládou. Odkázal na to, že je v branném věku, obává se, že by byl nucen nastoupit do armády a podílet se na páchání vojenských zločinů, což je v rozporu s jeho názory. Uvedl, že 6 let žije na území České republiky, nepodílel se a nechce se podílet na eskalaci agrese vůči Ukrajině. Odkázal na vztah s přítelkyní, se kterou plánuje uzavřít manželství. 12. Druhým vyjádřením žalobce je protokol o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. V rámci protokolu žalobce uvedl, že v případě návratu do vlasti dostane předvolání na vojenskou správu a půjde sloužit do armády, pokud ho neuposlechne, půjde do vězení. Základní vojenskou službu v Rusku nevykonal, měl odklad, v ČR je od 17 let. Nechápe důvody, proč by měl jako voják bojovat na Ukrajině. Nechce být účasten válečných zločinů. Nechce zemřít z rozkazu velitele a nevědět za co. Je pacifista a nepodporuje konflikt na Ukrajině. V poslední době nebyl osloven nikým z Ruska. V Rusku má 1 bratrance a dále babičky a dědečky, rodina přesídlila do Spojených arabských emirátů, je tam natrvalo. Tam žalobce žít nechce, zde má kamarády svůj život, umí už trochu česky a nechce se učit arabsky, nechce se nechat živit rodiči. Pokud by si po návratu do Ruska zařídil nájemní bydlení a obnovil doručovací adresu, bude povolán do ruské armády, neboť podléhá branné povinnosti. Získání mezinárodní ochrany mu umožní zůstat v České republice s přítelkyní, dokončit studium a přečkat dobu, než skončí válka. V České republice měl studentské vízum, mohl zde být legálně, ale jel do Srbska založit si účet a v mezidobí nepodal žádost o prodloužení pobytu, zmeškal lhůtu, neboť se v Srbsku zdržel, také neměl dost peněz na účtu. Nechce riskovat možnost vykonat zákonnou alternativu k vojenské službě v Rusku; obává se, že tyhle možnosti tam nejsou, nikoho nezajímá, že je pacifista, alternativní vojenskou službu mu neumožní vykonat. Do ruské armády byla povolána spousta jeho známých, kamarádů a musí válčit. Bojí se, že to potká i jeho. Ruská vojenská operace čerpá zdroje z absolventů základní vojenské služby. Vojáci jsou nuceni k podpisu kontraktu. K možnosti obnovit studentské vízum uvedl, že by kvůli tomu musel do Ruska, ale tam by byl povolán do armády, česká strana už přestala Rusům vydávat víza do ČR. 13. Krajský s