31 A 66/2025 – Krajský soud v Brně

31 A 66/2025- 22 - text  6 31 A 66/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci žalobkyně: Needful s.r.o., IČO: 28073851 sídlem Lidická 1875/40, 602 00 Brno zastoupená advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Městský úřad Židlochovice sídlem Masarykova 100, 667 01 Židlochovice o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku vedeném pod sp. zn. OSDD/202074/2024-TL, č. j. Mzi-2024/52117-7, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Žalobkyni se vrací z účtu Krajského soudu v Brně přeplatek na soudním poplatku ve výši 1 000 Kč. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Soud se v této věci zabýval otázkou nečinnosti žalovaného v návaznosti na odpor podaný proti příkazu ve věci přestupku žalobkyně, který byl podán z datové schránky třetí osoby. 2. Žalobkyně byla žalovaným uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, za což jí byla příkazem ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. OSDD/202074/2024-TL, č. j. Mzi-2024/52117-7 (dále jen „příkaz“), uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Tohoto přestupku se žalobkyně dopustila tím, že jako provozovatelka vozidla nezajistila, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu. Konkrétně prostřednictvím vozidla provozovaného žalobkyní došlo k překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci. 3. Proti uvedenému příkazu zaslal dne 25. 6. 2024 prostřednictvím své datové schránky pan J. K. odpor jménem žalobkyně, resp. jménem jejího jednatele. Žalovaný přípisem ze dne 28. 6. 2024 (který zaslal do datové schránky žalobkyně i J. K.) žalobkyni vyzval, aby doplnila své podání, a to ve lhůtě 5 dnů od doručení uvedené výzvy, neboť její podání nebylo učiněno z její datové schránky a nebylo ani podepsáno jednatelem, Ing. Miroslavem Chytilem. Na tuto výzvu J. K. zaslal dne 3. 7. 2024 ze své datové schránky podání totožného obsahu (odpor) podepsané elektronickým podpisem jednatele žalobkyně. 4. Žalovaný následně dne 10. 7. 2024 žalobkyni vyzval (výzvu zaslal do datové schránky žalobkyně i J. K.) k doplnění plné moci k zastupování žalobkyně panem J. K., a to ve lhůtě 5 dnů od doručení uvedené výzvy, neboť podání ze dne 25. 6. 2024 neučinila žalobkyně ze své datové schránky a žalovanému nebyla předložena plná moc k zastupování. Žalovaný zároveň poučil žalobkyni, že k podání ze dne 25. 6. 2024 nepřihlédne, resp. bude podání odporu považovat za opožděné. Žalobkyně ani J. K. ve stanovené lhůtě na výzvu nereagovali, proto žalovaný dne 2. 8. 2024 žalobkyni sdělil, že příkaz je pravomocný a vykonatelný, neboť k podanému odporu ze dne 25. 6. 2024 nepřihlédl. Žalovaný proto dále ve správním řízení nepokračoval, což k dotazu na další možnost postupu žalobkyni sdělil dne 9. 8. 2024. 5. Žalobkyně následně Krajskému úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „nadřízený správní orgán“), zaslala podnět ze dne 6. 6. 2025 o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. Namítala, že v souladu s první výzvou žalovaného doplnila odpor o elektronický podpis jednatele Ing. Miroslava Chytila, čímž vady odporu odstranila. Jelikož na odpor je třeba nahlížet jako na perfektní, měl žalovaný v přestupkovém řízení pokračovat. Žalobkyně proto požadovala, aby nadřízený správní orgán žalovanému přikázal vydat ve věci rozhodnutí. 6. Usnesením ze dne 12. 8. 2025, č. j. JMK 116784/2025, nadřízený správní orgán žádosti žalobkyně o uplatnění opatření proti nečinnosti nevyhověl. Uvedl, že postup žalovaného je v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a s relevantní judikaturou, neboť podání učiněné z datové schránky je přičitatelné jejímu majiteli. Žalovaný správně vyzval J. K. i žalobkyni k doložení plné moci k zastupování. Žalovaný není po vydání příkazu ve věci nečinný. 7. Žalobkyně podala dne 25. 8. 2025 Krajskému soudu v Brně žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve shora uvedeném řízení. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 8. Žalobkyně v žalobě namítá, že podala proti příkazu včas odpor, jehož vady v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu a s výzvou žalovaného ze dne 28. 6. 2024 řádně odstranila, neboť žalovanému ve stanovené lhůtě zaslala totožný dokument opatřený elektronickým podpisem statutárního orgánu. Proto již nebylo na místě zasílat žalovanému plnou moc k zastupování J. K. Vada odporu totiž v souladu s výzvou spočívala v absenci podpisu žalobkyně, která si nepřála být ve věci zastoupena. Jde o stejnou situaci, jako kdyby se statutární orgán dostavil ke správnímu orgánu a připojil svůj podpis na vytištěný odpor založený ve správním spisu. V takovém případě možnost konvalidace aprobuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2018, č. j. 4 As 140/2018-28. Odstranění vady podání má zpětné účinky. 9. Na žalobkyni se mělo po doplnění podpisu ve správním řízení hledět jako na nezastoupeného účastníka řízení, k čemuž odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. I. ÚS 2522/10, rozsudku rozšířeného senátu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017 33, č. 3860/2019 Sb. NSS, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 8. 2022, č. j. 10 As 346/2021-38. 10. Žalobkyně vyčerpala prostředky na ochranu proti nečinnosti u nadřízeného správního orgánu, který její žádosti nevyhověl. Nesouhlasí s jeho závěry, že ji žalovaný vyzval k odstranění vady spočívající v absenci oprávnění podatele jednat za žalobkyni. Žalovaný zaslal výzvu k doplnění podání, z jejíhož obsahu vyplývalo, že odstranění vad mělo spočívat v doplnění uznávaného elektronického podpisu, což žalobkyně učinila. Odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2024, č. j. 5 As 211/202432, není na věc přiléhavý, neboť se týkal případu, kdy odpor byl podán z datové schránky třetí osoby a následně z datové schránky účastníka řízení, a šlo tedy o dvě samostatná podání. Ve věci žalobkyně však došlo nedopatřením k zaslání nepodepsaného odporu z datové schránky osoby, která nebyla zástupcem žalobkyně, a tato vada byla na výzvu odstraněna. Není důvod, aby vada spočívající v absenci podpisu statutárního orgánu účastníka řízení na odporu nemohla být odstraněna doplněním elektronického podpisu statutárního orgánu, jak žalovaný ve výzvě požadoval. 11. Žalovaný se k obsahu žaloby nijak nevyjádřil. III. Posouzení věci 12. Žaloba není důvodná. 13. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu [§ 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen („s. ř. s.“)], soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba na ochranu proti nečinnosti slouží k tomu, aby byla odstraněna nečinnost správního orgánu, který je povinen vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, avšak doposud tak neučinil. 14. Pro posouzení, zda je žalovaný nečinný, či nikoliv, je rozhodující zodpovězení otázky, jak nahlížet na podání ze dne 25. 6. 2024 a podání ze dne 3. 7. 2024 učiněná z datové schránky J. K. Krajský soud ohledně skutkových zjištění, která vyplývají ze spisu, odkazuje na rekapitulaci obsaženou shora ve vymezení věci. Tyto skutkové okolnosti nejsou mezi účastníky řízení sporné. 15. Žalobkyně se domnívá, že odpor ze dne 25. 6. 2024 je třeba posoudit jako podání učiněné žalobkyní elektronicky bez podpisu, které bylo v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu doplněno o podpis statutárního orgánu, a jeho vady tudíž byly odstraněny. Odpor tedy podala včas a žalovaný je povinen o něm rozhodnout. Tento názor krajský soud nesdílí. 16. Soud nezpochybňuje tezi žalobkyně, že je na ni třeba hledět jako na nezastoupeného účastníka řízení, jelikož nepředložila plnou moc udělenou J. K. Nicméně bez předložení odpovídající plné moci podala nezastoupená žalobkyně odpor až dne 3. 7. 2024, a tento odpor byl tudíž opožděný (žalobkyně jej podala den po uplynutí zákonem stanovené lhůty, která činí 8 dnů ode dne doručení příkazu, jenž byl žalobkyni doručen dne 24. 6. 2024). Podání učiněné z datové schránky třetí osoby bez podpisu žalobkyně (tedy odpor ze dne 25. 6. 2024) je totiž přičitatelné osobě, z jejíž datové schránky bylo podáno. 17. K situacím, kdy bylo v přestupkovém řízení podáno odvolání (příp. odpor) z datové schránky třetí osoby bez doložení zastoupení, existuje ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu. V takovém případě je třeba účastníka řízení vyzvat k doložení odpovídající plné moci, a pokud výzvě nevyhoví, jde o podání přičitatelné držiteli datové schránky (srov. rozsudky ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/201830, bod 18, ze