2 As 295/2019 — Nejvyšší správní soud

31 A 72/2024- 172 - text  14 31 A 72/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve věci žalobce: ČEZ, a. s., IČO 45274649 sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Kindlem, M.Jur., Ph.D. sídlem Křižovnické nám. 193/2, Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v provedení šetření na místě v obchodních prostorách žalobce dne 24. 9. 2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Dne 24. 9. 2024 provedl žalovaný v obchodních prostorách žalobce a společností ČEZ Teplárenská, a.s., ČEZ ESCO, a.s. a ČEZ Energo, s.r.o. (s nimiž žalobce podle žalovaného tvoří jediného soutěžitele) na adrese Duhová 1/425, 140 53 Praha 4, šetření na místě na základě pověření předsedy žalovaného ze dne 23. 9. 2024, č. j. ÚOHS-35582/2024/852 (dále „pověření“), za účelem prověření možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, a/nebo čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto porušení mělo spočívat v dohodě a/nebo jednání ve vzájemné shodě žalobce a dalších soutěžitelů v souvislosti s podporou výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále „KVET“), která byla schválena Evropskou komisí rozhodnutím State Aid SA.108368 (2023/N) – Czechia – Support for elektricity from high-efficiency combined heat and power generation (dále „podpora výroby elektřiny z KVET“). Proti tomuto šetření na místě podal žalobce žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Žalobce se domáhá určení nezákonnosti šetření na místě, uložení povinností žalovanému jednak ukončit zadržování kopií dokumentů, jednak zdržet se přihlížení k těmto dokumentům. Namítá, že na základě indicií nacházejících se ve spisu žalovaný nemohl pojmout důvodné podezření k provedení šetření na místě. Žalovaný se nepokusil k anonymním podnětům získat další informace a ověřil pouze to, že veřejně dostupné informace jsou skutečně veřejně dostupné. Anonymní podněty jsou psány manipulativně a zřejmě je psala jen jedna osoba, nejsou podpořeny žádným důkazem a neobsahují nic nad rámec veřejně dostupných informací. Jednotlivé anonymy na sebe navazují a vzájemně se doplňují. Dva uvádějí stejnou chybu, že hodnota soutěženého elektrického výkonu je 1250 MW, ačkoliv správná je hodnota 1280 MW. Manipulativní způsob je patrný ze snahy působit jako odpovědný občan, který „důvěrně“ zná ředitele odboru kartelů, a dále ze zdůrazňování naléhavosti situace a používání emotivního jazyka. Žalovaný měl podněty ověřit např. dotazováním u Ministerstva průmyslu a obchodu. 3. Žalobce dále namítá, že i kdyby žalovaný pojmul důvodné podezření, tak byl předmět šetření na místě vymezen příliš široce. Důvodné podezření by muselo být omezeno věcně jen na oblast aukcí na podporu výroby elektřiny z KVET. Podezření na protisoutěžní jednání týkající se notifikace veřejné podpory nemá oporu ve správním spise. Evropská komise neshledala, že by schéma veřejné podpory mělo negativní účinky na hospodářskou soutěž. Indicie obsažené ve správním spise (ani anonymní podněty) nenaznačují koordinaci v souvislosti s notifikací veřejné podpory. Šetření na místě bylo rovněž provedeno excesivně i z hlediska časového. Žalovaný je časově neomezil a prověřoval dle svého vyjádření dokumenty tři roky předcházející termínu první aukce, fakticky i dokumenty starší. Prováděl navíc namátkovou kontrolu, když bez klíčových slov u P. C. prověřoval veškerou jeho komunikaci s D. H., J. F. nebo K. Č. U R. D. použil obecné klíčové slovo „KVET“ (po němž bylo zobrazeno přes 1000 položek), přestože R. D. u řady e-mailů sděloval, že s předmětem šetření nesouvisí. Dále v kancelářích P. C. a T. K. plošně procházel všechny materiály. Žalovaný používal obecná klíčová slova jako „KVET“, „aukce“, „bonus“, „vykon“ nebo „notifik“, která vedla k záchytům stovek dokumentů. 4. Šetření na místě bylo podle žalobce nezákonné i z důvodu absence protokolace všech klíčových slov použitých k vyhledávání a prověřování dokumentů žalobce. Mezi klíčovými slovy, která vedla k zabavení nějakého dokumentu, a slovy, která k tomu nevedla, je zjevný nepoměr. Dalším důvodem nezákonnosti je nestandardní vstup zaměstnanců žalovaného do obchodních prostor žalobce. Kontroloři se totiž neidentifikovali jako zástupci žalovaného a dožadovali se příchodu osob z vedení žalobce pod záminkou „urgentního jednání“ a následně „úředního jednání“. Pro žalobce nebylo možné seznat, zda je již zahajováno šetření na místě a zda má tedy povinnost poskytnout součinnost. 5. Na závěr žalobce namítá, že v důsledku nezákonnosti šetření na místě je nezákonné i zadržování dokumentů zabavených při něm. Judikatura správních soudů, podle níž musí ve spise dokumenty zůstat, je podle žalobce nesprávná a odporuje Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a judikatuře Ústavního soudu týkající se povinnosti vracet dokumenty zabavené nezákonně při domovních prohlídkách. 6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Uvádí, že indicie zakládající důvodné podezření mohou vyplývat i z anonymních podnětů. Žalovaný však nečerpal jen z anonymních podnětů a údaje v nich postupně prověřoval, což zachytil v úředních záznamech. Shromáždil dostatečně přijatelné a konkrétní informace vedoucí k hypotéze o podezření z možného protisoutěžního jednání žalobce. Nedisponoval sice přímými důkazy, ale co možno nejširším okruhem veřejně dostupných informací (indicií). Nehraje roli, že podání mohl vyhotovit konkurent nebo pouze jeden subjekt. Méně invazivní vyšetřovací nástroj spočívající např. v oslovení třetích stran nebylo možno provést z důvodu obavy o prozrazení plánovaného šetření. Námitka, že žalovaný mohl vyčkat výsledků první aukce, je irelevantní. Z obsahu anonymních podnětů i z veřejně dostupných zdrojů žalovaný mohl a měl získat podezření na možnou nedovolenou spolupráci již v době předcházející vyhlášení první aukce. tj. v souvislosti s notifikací. V pověření nemusí být uvedeno vymezení šetřeného časového období. Žalovaný nezacházel do hlubší minulosti a vyhledával dokumenty pomocí klíčových slov, která měla souvislost s předmětem šetření. Při procházení papírových záznamů není k dispozici nástroj, který zúží okruh prověřovaných dokumentů a vyhodnocení probíhá „v hlavě inspektora“. Elektronické dokumenty vyhledané pomocí klíčových slov neprochází inspektor podrobně, ale zběžně. Klíčové slovo vedoucí k velkému množství záchytů tak není jediným filtrem vyhledávání. Použitá klíčová slova mají souvislost s šetřeným jednáním. Šetření nemůže být nezákonné z důvodu, že určité klíčové slovo nevedlo k převzetí kopií dokumentů. Žalovaný nemá povinnost zaznamenávat všechna klíčová slova do protokolu. Jejich seznam není závazný a vyvíjí se. Žalovaný nemá za to, že by průběh počátku místního šetření měl zakládat jeho nezákonnost. Vysvětlivky ke kontrolám Komise nepředstavují součást právního řádu, ani soft law, které by žalovaného zavazovalo. Šetření na místě je zahájeno předáním pověření, až od tohoto okamžiku je žalobce povinen dodržovat povinnosti dle § 21f odst. 3 a 4 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Zaměstnanci žalovaného si nevynucovali vstup do obchodních prostor pod jakoukoliv záminkou. Požadavku na uložení povinnosti ukončit zadržování kopií dokumentů nelze vyhovět. Zadržování dokumentů představuje odlišný zásah. Nezákonnost získání podkladu sama o sobě neznamená, že takový podklad nemá zůstat trvalou a nezměnitelnou součástí správního spisu. 7. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, v níž jinými slovy opakuje své stěžejní žalobní argumenty. Jednotlivé protiargumenty žalovaného naopak označuje za nesprávné, zavádějící, nekorektní a nepravdivé. Nad rámec žaloby doplňuje, že žalovaný mohl podněty ověřovat i dotazy na Energetický regulační úřad či jiné soutěžitele. Na závěr zdůrazňuje, že již v žalobě uvedl všechny rozhodné skutečnosti pro to, aby soud mohl rozhodnout o ukončení nezákonného zásahu v podobě trvajícího uchovávání nezákonně obstaraných kopí dokumentů žalobce ve správním spisu. 8. V rámci ústního jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. III. Posouzení věci krajským soudem 9. Krajský soud v Brně shledal, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě osobou k tomu oprávněnou a směřuje proti úkonu správního orgánu, který pojmově může být zásahem ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Přistoupil proto k přezkumu zákonnosti tvrzeného zásahu, a to podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu (§ 87 odst. 1 s. ř. s.). Při rozhodování soud vycházel z obsahu správního spisu. Nad rámec