2 As 295/2019 — Nejvyšší správní soud

31 A 73/2024- 87 - text  11 31 A 73/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve věci žalobců: a) Energetický a průmyslový holding a.s., IČO: 28356250 sídlem Pařížská 130/26, 110 00 Praha 1 b) EP Power Europe, a.s., IČO: 27858685 sídlem Pařížská 130/26, 110 00 Praha 1 c) EP Energy, a.s., IČO: 29259428 sídlem Pařížská 130/26, 110 00 Praha 1 d) EP Infrastructure, a.s., IČO: 02413507 sídlem Pařížská 130/26, 110 00 Praha 1 všichni zastoupeni advokátem JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D. sídlem Olivova 2096/4, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v provedení šetření na místě v obchodních prostorách žalobců dne 24. 9. 2024, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Dne 24. 9. 2024 provedl žalovaný v obchodních prostorách žalobců na adrese Pařížská 130/26, 110 00 Praha 1, šetření na místě na základě pověření předsedy žalovaného ze dne 23. 9. 2024, č. j. ÚOHS-35578/2024/852 (dále „pověření“), za účelem prověření možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, a/nebo čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto porušení mělo spočívat v dohodě a/nebo jednání ve vzájemné shodě žalobců a dalších soutěžitelů v souvislosti s podporou výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále „KVET“), která byla schválena Evropskou komisí rozhodnutím State Aid SA.108368 (2023/N) – Czechia – Support for elektricity from high-efficiency combined heat and power generation (dále „podpora výroby elektřiny z KVET“). 2. Proti tomuto šetření na místě podali žalobci samostatné žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, které soud usnesením ze dne 3. 12. 2024 spojil ke společnému projednání. II. Stanoviska účastníků řízení 3. Žalobci se domáhají určení nezákonnosti místního šetření a uložení povinnosti žalovanému ukončit zadržování a využívání dokumentů získaných při místním šetření a povinnosti zdržet se používání kopií dokumentů získaných při místním šetření. Uplatňují dva okruhy námitek. 4. V prvním okruhu námitek žalobci poukazují na to, že žalovaný provedl místní šetření na základě nedostatečného podezření o spáchání možného protisoutěžního deliktu. Žalovaný si neuvědomuje závažnost dopadů místních šetření, ve srovnání s jinými soutěžními orgány Evropské unie jich realizuje vysoký počet a používá je jako běžný prostředek k zajištění důkazů, a ne jako krajní možnost v situaci, kdy nelze důkazy zajistit jinak. Tato skutečnost vyplývá i z legislativních snah žalovaného o zakotvení možnosti provádět namátková místní šetření. Jedinými indiciemi pro provedení šetření byla anonymní podání, přičemž žalovaný jejich důvěryhodnost dostatečným způsobem neprověřil a nesprávně ji posoudil. Podle stylu a obsahu byla psána jedním autorem podle stejné osnovy a jsou nedůvěryhodná. Je navíc zřejmé, že byla psána konkurentem žalobců. Jejich autorovi šlo o zabránění realizace aukcí na podporu výroby elektřiny z KVET. Autorem musel být konkurent, který neplánuje odchod od fosilních paliv a je v blízkém kontaktu se žalobci a dalšími šetřenými soutěžiteli. Třemi podáními si vytvořil pojistku pro případ, že by žalovaný odhalil, že je podává konkurenční společnost. Žalovaný neprovedl alespoň základní vyhodnocení důvěryhodnosti podání. Měl posoudit, zda nejde o podání jedné osoby. Místní šetření opřel pouze o podnět konkurenta, jehož zjevným cílem bylo poškození žalobců, a jinými indiciemi nedisponoval. Prověřování důvěryhodnosti obsahu podnětů žalovaný provedl nesprávně, neboť ověřoval pouze fakta nevypovídající o protisoutěžním jednání. Měl přitom reálné možnosti, jak tvrzení o protisoutěžním jednání ověřit například dotazy na Ministerstvo průmyslu a obchodu a Komisi nebo vyžádáním nabídek podaných v aukci a jejich porovnáním. Tvrzení o obavě z možného prozrazení neobstojí, navíc měl tento závěr žalovaný více vysvětlit a odůvodnit. Podání vyhodnotil bez potřebné znalosti; některé aspekty jsou pro laika těžko pochopitelné. To potvrzuje i absence vymezení relevantního trhu a specifikace chování šetřených společností v pověření. 5. Druhý okruh žalobních námitek směřuje k nezákonnosti pověření. Žalobci namítají, že v něm chybí vymezení věcného relevantního trhu. Žalobci jsou soutěžiteli na několika trzích v oblasti energetiky. Nebyli tak schopni posoudit, jaká konkrétní podezření má žalovaný v úmyslu si ověřit při místním šetření. V pověření chybí i alespoň přibližné vymezení časového období, kdy mělo k protisoutěžnímu jednání docházet. Na žádost o upřesnění zástupce žalovaného nejprve uvedl rok 2024 a poté sdělil, že bude šetřit několik (nespecifikovaných) let. V pověření dále chybí uvedení konkrétních podezření žalovaného, včetně specifikace dalších údajných účastníků protisoutěžního jednání a uvedení předpokladů a domněnek, které chtěl žalovaný ověřit. Žalovaný přistoupil k místnímu šetření, aniž by věděl, jaké důkazy bude hledat, což vykazuje znaky tzv. rybářské expedice. Zároveň tím zasáhl do práva na obhajobu. Nejasnost pověření spočívá i v tom, že žalovaný provedl místní šetření vůči čtyřem společnostem, aniž by bylo zřejmé, jaké konkrétní protisoutěžní jednání, vůči jaké konkrétní společnosti šetří a jaké důkazy prověřuje. Bylo přitom zřejmé, že některé společnosti se aukce vůbec nebudou účastnit a neúčastnily se ani procesu souvisejícího se schvalováním podpory. Navíc šetřená osoba Ing. O. [a v případě žalobce a) ani Ing. F.] není zaměstnancem žalobců a) až c), ani osobou pověřenou řízením těchto žalobců. 6. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že ze žalob není zřejmé, proč mají žalobci za to, že ze souhrnu všech indicií neplyne důvodné podezření. Postup žalovaného odpovídá požadavkům na shodu mezi rozsahem důvodného podezření, pověřením a faktickým průběhem místního šetření. Žalovaný podrobněji analyzuje jednotlivé podněty a popisuje, jak tyto podněty ověřoval, což je zachyceno v úředních záznamech. Nelze si představit, jak by měl informace ještě dále prověřovat, aniž by nehrozilo prozrazení šetření. Místní šetření lze uskutečnit i v případě podání anonymního, resp. podání jako prostředku konkurenčního boje. Žalovaný disponoval co nejširším okruhem veřejně dostupných informací, které spolu s anonymními podněty vedly k racionálnímu závěru o podezření z možného porušení soutěžních předpisů. Posuzovaná praktika je způsobilá narušit hospodářskou soutěž. Společná lobbingová aktivita může být legitimní formou sdílení informací a koordinace aktivit. Nelze vyloučit, že se do jednání mohly zapojit státní instituce i potenciální žadatelé o podporu – účastníci aukce. Situace je však jiná, pokud se potvrdí podezření z aktivit směřujících k ovlivnění podmínek pro poskytnutí podpory a vytváření společného tlaku na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Žalovaný využil místní šetření k ověření důvodného podezření, že jednání žalobců mohlo vést k porušení soutěžněprávních předpisů. K oslovení třetích stran nedošlo z důvodu možného prozrazení místního šetření. Nehraje roli, že podněty mohl vyhotovit jeden subjekt, případně že mohly být koordinované. V pověření nemusí být uvedeno ani věcné vymezení relevantního trhu, ani vymezení časového období. Formulace uvedená v pověření vyhovuje požadavkům zákona a judikatury. Z hlediska časového existoval soulad mezi průběhem (rozsahem) místního šetření a důvodným podezřením. Z pověření plynulo důvodné podezření i to, proč bylo na místě provádět místní šetření u všech čtyř žalobců. Při důvodném podezření nemusí být postaveno na jisto, které právnické osobě z řad daného soutěžitele se dovodí odpovědnost za přestupek. Pokud jde o e-mail ze dne 15. 2. 2024, ten spadá pod předmět místního šetření. Žalovaný se nedopouští nezákonného zadržování dokumentů či jejich kopií. Zadržování dokumentů představuje odlišný zásah, než proti kterému žalobci brojí. Nezákonnost získání podkladu navíc ještě neznamená, že takový podklad nemá zůstat trvalou součástí správního spisu. Žalovaný proto navrhuje, aby soud žaloby zamítl. 7. Žalobci v replice opakují stěžejní žalobní argumenty a zdůrazňují závažnost negativních dopadů šetření na místě na dobrou pověst šetřených subjektů. Znovu uvádí, že měl žalovaný anonymní podání důkladněji vyhodnotit a důkladněji zvážit použití šetření na místě. Věrohodnost podnětů podle nich snižuje skutečnost, že z velké části obsahují pouze obecné a veřejně dostupné informace. Řada z nich je stanovena právními předpisy a další tvrzení jsou nepravdivá. Žalovaný nevysvětlil, v jakém chování žalobců a dalších soutěžitelů spatřoval potencialitu narušení hospodářské soutěže. Žalobci dále opětovně zdůrazňují, že žalovaný nemůže rezignovat na vymezení relevantního trhu a čas