3 As 24/2004 — Nejvyšší správní soud

31 A 9/2024- 61 - text  10 31 A 9/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobce: Agropodnik Mašovice, a.s. sídlem Mašovice 154, 669 02 Znojmo proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2023, č. j. MZP/2023/240/2076, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem sporu byla otázka, zda žalovaný při vymezení podmínek souhlasu k použití chemických prostředků v ochranném pásmu Národního parku Podyjí postupoval v souladu se zákonem. 2. Žalobce podal dne 25. 4. 2023 žádost o udělení souhlasu k použití chemických prostředků na jím obhospodařovaných pozemcích v ochranném pásmu Národního parku Podyjí („ochranné pásmo“). Správa Národního parku Podyjí („správa NP“) s použitím chemických prostředků souhlasila rozhodnutím ze dne 29. 8. 2023, č. j. NPP 1136/2023 („rozhodnutí správy NP“); stanovila však podmínky tohoto souhlasu. Jednou z podmínek bylo také vymezení tzv. ochranné zóny mezi konvenčním zemědělstvím a pozemky v národním parku a evropsky významných lokalitách, kde nesmí být aplikovány biocidy ani umělá hnojiva s výjimkou prostředků povolených v ekologickém zemědělství. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil odvoláním, o kterém žalovaný rozhodl dne 27. 11. 2023, č. j. MZP/2023/240/2076 („napadené rozhodnutí“) tak, že opravil nesprávně uvedené označení dílů půdních bloků a svázal nabytí účinnosti se dnem právní moci rozhodnutí, a ve zbývajícím rozsahu rozhodnutí správy NP potvrdil. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Podle žalobce správa NP ochranné pásmo Národního parku Podyjí fakticky rozdělila na dvě zóny, přičemž v každé z nich se má zemědělsky hospodařit jiným způsobem. Podle zákona se však ochranné pásmo do žádných zón nedělí. Režim v ochranném pásmu by pak měl být mírnější než v samotném národním parku. Ve skutečnosti je však režim zemědělského hospodaření v ochranných zónách úplně stejný, jako nyní platí v Národním parku Podyjí. Stanovit v ochranném pásmu stejně přísný režim jako v národním parku, byť se omezení týká jen jeho části, je podle žalobce protiprávní a v rozporu se zásadou zákonnosti. Fakticky svým rozhodnutím správa NP bez odpovídající právní úpravy uměle rozšířila území národního parku o ochranné zóny. 4. Žalobce z napadeného rozhodnutí nabyl dojmu, že právě on je zodpovědný za alarmující stav pesticidů ve sledovaných vodních tocích. Tento závěr však nepotvrzuje žádné rozhodnutí. Na území, které odvodňují předmětné vodní toky, hospodaří celá řada zemědělců, ale také zahrádkáři či záhumenkáři, kteří žádné regulaci nepodléhají. 5. Dále žalobce rozporoval tvrzení, že nepřijal příslušná opatření k okamžitému zamezení či odstranění problému. Žalobce totiž opatření zavedl, využívá tzv. precizní zemědělství. Používá moderní samochodné postřikovače s digitálními technologiemi, či rozmetadla, která umějí cíleně aplikovat potřebné množství hnojiva. Přípravky proti hrabošům umisťuje pouze do nor a v polovičním množství, než je obecně dovoleno. Obecně se svá pole snaží udržovat v dobré kondici. 6. Dospěje-li soud k závěru, že správě NP náleží pravomoc rozdělit ochranné pásmo do zón, pak vzniká otázka, jakým způsobem mají být ochranné zóny jasně a určitelně vymezeny. Správa NP zavedla trojí šíři ochranných zón. Žalobce však postrádá zdůvodnění, co přesně vedlo správu NP ke stanovení konkrétních šířek na konkrétních dílech půdních bloků. Žalovaný k této otázce argumentoval odborným materiálem „Údaje o jakosti vody“ ze dne 24. 6. 2018. Průzkum ale pochází z roku 2014 a 2015. Žalobce by čekal, že správa NP použije jako podklad mnohem aktuálnější údaje. Jejich porovnání by totiž potvrdilo trend setrvalého snižování množství sledovaných látek, na který má vliv např. i žalobcem zaváděné precizní zemědělství. Žalobce nepovažuje za dostatečně odborný podklad odborné vyjádření Ing. P. D., akreditovaného poradce Mze č. 9/2007, ze dne 29. 10. 2018 („odborné vyjádření“), ze kterého správní orgány vycházejí. Toto vyjádření se totiž zaměřuje na stav zemědělských pozemků v Národním parku Podyjí, nikoliv v ochranném pásmu. Jedinou zmínkou ve vazbě na ochranné pásmo je návrh na vytvoření ochranných zón různých šířek, což však dostatečně konkrétně nevysvětluje volbu jednotlivých šířek ochranných zón v této věci. Odborné vyjádření neuvádí ani bližší vodítka, podle kterých je možné zařadit díly půdních bloků dle rizikovosti do jedné ze tří navržených skupin. 7. Správa NP ve svém rozhodnutí zkrátka neuvedla, jaké konkrétní vlastnosti či parametry byly určující pro stanovení zvolené ochranné zóny. Žalobce očekával, že správa NP podrobněji popíše celý sled svých úvah a činností, aby byla zřejmá jasná pravidla pro vymezování ochranných zón. Správní uvážení sice využito být může, ovšem musí být zřejmé, jak konkrétně byla hodnocena míra rizikovosti na jednotlivých půdních blocích. 8. Některá vymezení v ortofoto mapách jsou nejasná a nesrozumitelná. Předně je tu rozpor v měřítkách. Další problém žalobce spatřuje v tom, že ochranné zóny fakticky nejsou vymezeny pouze ve třech zmíněných typech, ale na některých místech je jejich šířka proměnlivá. Šířka takové proměnlivé zóny je vždy menší než typ, ke kterému má podle rozhodnutí náležet. Žalobce je schopen zasít a sklidit normální zóny v pevně vymezených šířkách. Takto proměnlivou šíři zóny ale nemůže rozumně obdělávat. Na některých místech pak žalobce vůbec netuší, jak a odkud přesně má být ochranná zóna vymezena. Mapy žalobce dostal pouze ve formě PDF, nemá tak k dispozici žádné přesné GPS souřadnice. 9. Dále žalobce namítal, že předpokládá vznik ekonomické újmy, a bude proto vůči správě NP uplatňovat náhrady. Aby tyto náhrady mohl spočítat, musí vědět, jakou plochu přesně zóna na dotčených parcelách zabírá. U ochranných zón s proměnlivou šíří však nebude možné tuto výměru přesně určit. 10. Závěrem žalobce uváděl, že rozhodnutí žalovaného je jakýmsi pokračováním rozhodnutí správy NP. Jinak řečeno, že žalovaný doplnil to, co správa NP zapomněla do svého rozhodnutí uvést. Žalovaný tak správě NP přisuzuje mnohé úvahy, které však v jejím rozhodnutí vůbec nebyly uvedeny. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí i rozhodnutí správy NP a navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 12. Žalovaný pro kontext uvedl, že žalobce na částech Národního parku Podyjí hospodařil od jeho vzniku až do roku 2014 bez jakéhokoliv povolení. První souhlas byl žalobci udělen na období od roku 2014 do roku 2021 a již tento souhlas stanovil žalobci omezení zemědělského hospodaření. Od roku 2022 žalobce opět hospodaří bez souhlasu správy NP. Žalobci byly v roce 2020 a 2022 vydány jednorázové časově omezené souhlasy s použitím chemických látek k hubení hraboše polního, jejichž použití bylo rovněž omezeno stanovením ochranných pásů. 13. Správa NP je příslušným orgánem ochrany přírody ve vztahu k ochrannému pásmu, jehož souhlas je pro použití chemických prostředků výslovně vyžadován. V důsledku i ze strany žalobce doposud uplatňovaných způsobů hospodaření dochází k přímým splachům chemických látek do půdy nacházející se na území národního parku. Stanovení podmínek souhlasu je dlouhodobou správní praxí a v této věci bylo na místě. Nejedná se o nezákonné rozšiřování národního parku. Z rozhodnutí obou správních orgánů je zřejmé, že při udělení souhlasu postupovaly diferencovaně lokalitu od lokality, a to s cílem žalobcovo hospodaření omezit co nejméně. 14. Je zákonnou povinností žalobce přijmout taková opatření, aby ochránil vlastní území národního parku před negativními důsledky jím uplatňovaného způsobu hospodaření. Prakticky to znamená, že by si měl žalobce v terénu sám vymezit pásy bez použití zakázaných látek, které funkčně upraví či rozšíří tak, aby zároveň odpovídaly jím užívané technice. Jelikož žalobce tuto povinnost sám neplnil, musely jej správní orgány omezit rozhodnutím. 15. Úvahy, které vedly k umístění ochranných zón, vychází z odborného vyjádření, rizikových faktorů zjištěných pracovníky v terénu, uplatňovaného způsobu hospodaření, dlouhodobé znalosti inkriminovaných lokalit i žádosti žalobce. Žalobce pak neuvedl jediný důvod nepřípadnosti odborného vyjádření. Z odborného vyjádření přitom vyplývá, že se pesticidy do okolí dostávají i při použití moderních technologií a že území národního parku je nutno chránit proti průniku těchto látek zřízením ochranných zón. V případě travních pásů tyto zóny představují minimálně 10 m, rozhodnutí správních orgánů však řeší situaci, kdy budou předmětné díly půdních bloků obhospodařovány v kultuře orná půda. Otázkou tedy