32 Ad 21/2024- 97 - text
pokračování 1 32 Ad 21/2024
32 Ad 21/2024-97
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem v právní věci
žalobce: Mgr. A. N.
bytem X
zast. Mgr. Janem Mrázem, advokátem
sídlem Václavské náměstí 776/10, Praha
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
se sídlem Křížová 25, Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X, ve věci odnětí invalidního důchodu
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žalobce nemá p r á v o na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované se nepřiznává p r á v o na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci
1. Žalobce brojil svou žalobou proti rozhodnutí žalované ze dne X č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X (dále jen “prvostupňové rozhodnutí“), jímž mu byl podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a ustanovení § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) od 12. 5. 2024 odňat invalidní důchod.
I. Žaloba
2. Žalobce nejprve shrnul průběh správního řízení. Namítal, že žalovaná měla k dispozici dostatečné podklady, avšak vyvodila z nich nesprávné závěry. Z posudku ze dne 22. 7. 2024 plyne, že žalobce trpí dvěma chorobami kůže, a to lupénkou a mikrobiálním ekzémem. Lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále též „IPZS“) tedy konstatoval výskyt dvou onemocnění kůže, ale blíže se již nezabýval skutečnosti, že zdravotní stav a pohyblivost žalobce je omezena vedle chronické lupénky nově i mikrobiálním ekzémem. Nezabývala se tím ani žalovaná, a tudíž je její rozhodnutí částečně nepřezkoumatelné. Mikrobiální ekzém způsobuje středně těžké funkční postižení dle kapitoly XIII, položka 3 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhl. č. 359/2009 Sb.“). Stran lupénky se z dřívějších závěrů ošetřujících lékařů žalobce i posudkové služby se podává, že Dg. psoriázy je chronická a v zásadě neměnná. Již od roku 2007 posudková služba shledává, že lupénka způsobuje žalobci středně těžké funkční postižení, které má vliv na jeho pracovní způsobilost ve výši 35 %. Z lékařských zpráv přitom neplyne, že došlo k dlouhodobému zlepšení zdravotního stavu žalobce. Naopak kožní lékař navíc diagnostikoval další kožní onemocnění. Současně lze s ohledem na povahu onemocnění sotva konstatovat možnost adaptace na tento stav. Není ani zřejmé, z jakého důvodu došlo k překvalifikování ztráty pracovních schopností z 35 % na 25 %. Lupénka se středně těžkým funkčním postižením způsobuje snížení pracovní způsobilosti o 20 –35 %. Zatímco dříve žalovaná hodnotila pokles pracovních schopností při horní hranici, nyní zvolila hodnocení na dolní hranici.
3. Žalobce dále uvedl, že ztratil viz jednoho oka, kdy vedle poškození sítnice, v posledních letech trpí také sekundárním glaukomem a užívá medikaci. Úraz oka na něj měl a nadále má negativní vliv. Nelze konstatovat, že by se žalobce na tento stav adaptoval, nadále vnímá ztížení orientace v prostoru, neboť ztrátu oka nelze nijak vyrovnat. Žalobce dále trpí žilní insuficiencí. Chronická žilní insuficience je klinický stav plynoucí z poruchy žilního návratu z končetin, vznikající následkem zvýšeného tlaku ve vénách malého kalibru. To následně vede k chronickému ucpávání žil a vzniku bolesti, pocitu napětí a tíže. Dochází k otoku dolních končetin, objevují se pocity tepla či chladu. Žalobce zde odkázal na lékařskou zprávu MUDr. P. ze dne 28. 5. 2024. Na základě toho je potřeba aktuální zdravotní stav hodnotil podle kapitoly IX, oddíl B, položka 10 písm. b) s mírou poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 20–30 %. Protože se nyní jedná o závažnější klinický stav (C3 dle CEAP) bylo třeba stanovit míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici. Žalovaná se přitom nezabývala vlivu tohoto postižení na hybnost žalobce, a tudíž je její rozhodnutí zčásti nepřezkoumatelné.
4. Žalobce dále namítal, že ve vztahu k němu shledala žalovaná za nejvýznamnější zdravotní postižení nikoliv výskyt lupénky (20 %), ale žilní insuficienci (25 %). Žalovaná tak nesprávně určila rozhodující zdravotní postižení, které má nejzásadnější vliv na snížení pracovní schopnosti žalobce, což zakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaná dále pochybila, neboť konstatovala, že lupénka se středně těžkým závažným funkčním postižením způsobuje u žalobce toliko 20% pokles jeho pracovních schopností. Tento závěr nemá oporu ve spise a není ani řádně odůvodněn. Ani závěr, že se žalobce již musel adaptovat na život se ztrátou vizu jednoho oka, nemá oporu ve spise a není odůvodněn. Stejně tak závěr, že žilní insuficience ve stádiu CEAP C3 způsobuje u žalobce jen 25 % pokles jeho pracovních schopností. Rovněž závěr, že kombinace lupénky a mikrobiálního ekzému nemá vliv na pracovní schopnost, nemá oporu ve správním spisu a absentuje i odůvodnění.
5. Žalobce závěrem namítal, že se žalovaná výrazně odchýlila od svých dřívějších rozhodnutí, aniž by se jeho zdravotní stav zlepšil spíše naopak se zhoršil.
II. Vyjádření žalované
6. Žalovaná ve svém vyjádření především zrekapitulovala průběh řízení a doplnila, že míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na podkladě dostatečně vypovídající a aktuální zdravotnické dokumentace. U žalobce se jedná o středně těžké funkční postižení u psoriázy. Na rozdíl od námitkového řízení ze dne 9. 2. 2024 byly zohledněny i další komorbidity. Při stanovení číselné hodnoty míry poklesu pracovní schopnosti pak byla navýšena číselná hodnota míry poklesu pracovní schopnosti, avšak ani toto navýšení neumožňuje uznání invalidity žádného stupně. Nově doložené zdravotnické zprávy u kožního onemocnění deklarují zhoršení výsevu psoriázy, avšak nesplňuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Z dlouhodobého hlediska je kožní nález stabilizovaný s častými exacerbacemi a rozsáhlejším postižením i v jiné než predilekční lokalizaci a je se středně těžkým funkčním dopadem na pracovní schopnost. Stran cévního vyšetření jsou k dispozici ultrazvukové vyšetření, dle vyšetření bez výraznější progrese. Oční nález je stabilizovaný. Dále žalovaná uvedla, že žalobce nesouhlasí s medicínským posouzením zdravotního stavu. Žalovaná proto navrhla provedení důkazu posudkem Posudkové komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV), která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely přezkumného řízení.
III. Replika žalobce
7. Žalobce v replice především uvedl, že rozhodnutí žalované napadal především pro jeho vnitřní rozpornost, nekonzistentnost a nedostatek odůvodnění závěrů v něm obsažených. Ani ve vyjádření k žalobě však žalovaná neposkytuje žádné konkrétní zdůvodnění vytýkaných vad. K vyšetření žalobce PK MPSV tento uvedl, že závěr PK MPSV nemůže nahradit rozhodnutí soudu ani nedokáže odstranit vady napadeného rozhodnutí.
IV. Jednání před soudem
8. Žalobce při jednání především odkázal na obsah žaloby. Zdůraznil, že jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, ztráta oka, onemocnění lupénkou. Od roku 2007 byl uznán invalidní. Od roku 2007 byl opakovaně přezkoumáván jeho zdravotní stav, přičemž vždy byla potvrzena invalidita. V roce 2022 pak byla stanovena míra poklesu jeho pracovní schopnosti ve výši 45 % s tím, že se jedná o posouzení trvalé. Žalobci přibylo nové onemocnění, a to mikrobiální ekzém a rovněž se zhoršila žilní insuficience. Žalobce požádal o přiznání invalidity vyššího stupně, ale naopak mu po 15 letech byl invalidní důchod odňat. Žalobce považuje rozhodnutí žalované za nepřezkoumatelné, vnitřně rozporné a rovněž došlo k excesu při užití správního uvážení. Takové vady nejdou v soudním řízení zhojit.
9. Žalovaná setrvala na svém vyjádření a navrhla, aby bylo rozhodnuto v souladu s předloženým posudkem PK MPSV a jeho doplněními s tím, že žádné další návrhy na doplnění dokazování nevznesla.
10. Soud provedl důkaz posudkem PK MPSV ze dne 17. 12. 2024, jeho doplněním ze dne 11. 2. 2025 a dalším doplněním ze dne 12. 8. 2025. Žalobce k posudku a jeho doplnění při jednání především odkázal na písemná vyjádření k posudku a jeho doplněním. Žalovaná se k posudku nevyjádřila.
V. Posouzení věci krajským soudem
11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
12. V posuzované věci nechal soud vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Brně ze dne 17. 12. 2024. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise a odborného lékaře z oboru klinická neurologie. Z posudku plyne, že PK MPSV prostudovala podkladovou dokumentaci, která b