33 Ad 26/2024- 82 - text
pokračování 10 33 Ad 26/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci
žalobkyně: nezl. G. F.
bytem X
zastoupena: M. Ch., zákonná zástupkyně
bytem tamtéž
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2024, sp. zn. SZ/MPSV-2024/96521-921, č.j. MPSV-2024/127275-921
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Včasně podanou žalobou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadla žalobkyně označené rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně (dále jen „správní orgán I. stupně“ nebo „prvostupňový orgán“) ze dne 20. 3. 2024, č. j. 15903/2024/ZNO (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“ nebo „prvostupňové rozhodnutí“).
2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně o přiznání příspěvku na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) tak, že žádost byla zamítnuta a příspěvek na péči nebyl přiznán, neboť žalobkyně není osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Podkladem pro prvostupňové rozhodnutí byl posudek Institutu posuzování zdravotního stavu Brno - město (dále jen ,,IPZS“ nebo „Institut“) ze dne 12. 3. 2024.
II. Napadené rozhodnutí
3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení a obsah spisové dokumentace. Poté se zabýval zákonností a správností prvostupňového rozhodnutí.
4. S ohledem na odvolací námitky nechal žalovaný zdravotní stav žalobkyně opětovně přezkoumat Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Brně (dále jen „PK MPSV“ či „komise“), která ve svém posudku ze dne 13. 5. 2024 dospěla ve shodě se závěry Institutu k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o osobu do 18 let věku, která se podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona o sociálních službách nepovažuje za závislou na péči jiné osoby. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžadovala každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby, ale nebyla neschopna zvládat aspoň tři základní životní potřeby. Tento stav trval i k datu 24. 1. 2024. Žalobkyně nezvládá péči o zdraví a osobní aktivity.
5. Z odůvodnění posudkového závěru, které žalovaný převzal do napadeného rozhodnutí, vyplývá, že jde o posuzovanou, u níž je hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu epilepsie a ADHD. Chování je narušené a nestabilní. Z posudkové dokumentace není doloženo prokázané významné postižení smyslových funkcí, není prokázán kognitivní deficit, je plně orientována a bez poruchy řeči. Podle zprávy z psychiatrie ze dne 25. 10. 2023 je orientována správně všemi kvalitami, bez úzkostí, afektivity, poruch paměti či pozornosti. Patrná je pouze hyperaktivita. Diagnosticky byla konstatován dissociativní záchvat (hysterie).
6. Z doložené dokumentace tedy nevyplývají těžké poruchy smyslové, duševní či pohybové, které by byly objektivním podkladem pro neschopnost zvládat ostatní základní životní potřeby. Dále posudek PK MPSV obsahuje odůvodnění k jednotlivým zvládaným základním životním potřebám (mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, výkon fyziologické potřeby a tělesná hygiena). Posudkový závěr lékaře Institutu byl komisí potvrzen.
7. K odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že stran odkazovaných lékařských zpráv (lékařský nález MUDr. B. ze dne 21. 2. 2024, neurologické vyšetření MUDr. S. ze dne 19. 2. 2024, zprávu z hospitalizace v Dětské psychiatrické nemocnici Velká Bíteš) i snahy zástupkyně žalobkyně požádat psychiatričku MUDr. H. ohledně vypracování celkového posudku žalovaný konstatoval, že pro posouzení zdravotního stavu k otázce závislosti je kompetentní pouze posudkový lékař Institutu nebo PK MPSV. Vypracované posudky však neprokázaly příčinnou souvislost mezi tvrzenými nezvládanými základními životními potřebami a prokázanými zdravotními postiženími. Dodatečná zpráva od MUDr. H. nebyla v rámci odvolacího řízení předložena, tudíž byly hodnoceny její lékařské zprávy ze dne 24. 1. 2024 a 25. 10. 2023.
8. Žalovaný vyhodnotil posudek PK MPSV jako komplexní, objektivní a přesvědčivé posouzení zdravotního stavu oprávněné osoby. Daný posudek byl vypracován ve vztahu ke všem námitkám uvedeným v odvolání a je z něho zřejmé, z čeho PK MPSV vycházela i jak zjištěné skutečnosti hodnotila. Zdravotní stav žalobkyně a jeho funkční důsledky byly pro účely stanovení posudkového závěru zjištěny v rozsahu, jenž je plně dostačující pro použití kritérií stanovených v právních předpisech. Žalovaný proto nemá důvod o objektivitě posudku pochybovat. Jelikož bylo v rámci odvolacího řízení prokázáno, že žalobkyně není závislá na péči jiné osoby, žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
III. Žaloba
9. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění ze dne 28. 11. 2024 uvedla, že nebyla zohledněna zpráva od MUDr. L. H. ze dne 29. 5. 2024. Žalobkyně selhává v důsledku anamnestických událostí v oblasti socioemoční, dochází k afektivním záchvatům včetně sebepoškozování, útěkům a impulzivním reakcím.
10. Žalobkyně dále tvrdí, že není samostatná a musí se jí dopomáhat v běžných každodenních situacích, zejm. při odchodu do školy, oblékání a hygieně. Má také záchvaty epilepsie a potřebuje trvalý dohled. Popsala též svou nepříznivou finanční situaci. Závěrem požádala, aby byl vypracován posudek od MUDr. T. S., praktické lékařky pro děti a dorost.
11. Žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání příspěvku na péči ode dne 24. 1. 2024, a proto navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
IV. Vyjádření žalovaného
12. Ve vyjádření ze dne 4. 2. 2025 žalovaný v reakci na žalobní námitky zdůraznil, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Brně (dále jen „PK MPSV“) ze dne 13. 5. 2024.
13. Co se namítaných neuznaných základních životní potřeb týče, žalovaný konstatoval, že z dostupných podkladů nevyplývají takové skutečnosti, které by odůvodňovaly jejich uznání za nezvládané. K námitce týkající se nesamostatnosti žalobkyně a nutnosti jí dopomoci při odchodu a přípravě do školy žalovaný uvedl, že tyto skutečnosti jsou součástí hodnocení základní životní potřeby osobní aktivity, která byla žalobkyni uznána za nezvládanou.
14. Co se týče základní životní potřeby oblékání a obouvání, žalovaný uvádí, že ji nemohl uznat za nezvládanou, jelikož dle PK MPSV motorická ani úchopová funkce končetin žalobkyně není narušena. Je plně orientována časem, je tedy schopna výběru oblečení přiměřeně aktuálnímu ročnímu období. Neexistuje těžká funkční porucha, která by odůvodňovala nezvládání oblékání a obouvání. Dopomoc nebo dohled PK MPSV nevylučuje, nejedná se však z posudkového hlediska o mimořádnou péči. Rovněž dle sociálního šetření ze dne 2. 2. 2024 je žalobkyně pod dohledem schopna vybrat si oblečení vzhledem k situaci a počasí, oblečení si přichystá ze skříně, manipulaci s oblečením v souvislosti s denním režimem zvládá, rozpozná rub a líc, zvládá správné vrstvení, obléká a obouvá se sama.
15. K namítané základní životní potřebě tělesná hygiena žalovaný uvádí, že ji nemohl uznat za nezvládanou, neboť dle PK MPSV není u žalobkyně prokázáno pohybové, mentální ani smyslové omezení, které by bránilo vykonávání tělesné hygieny. Dopomoc nebo dohled PK MPSV nevylučuje, nejedná se však z posudkového hlediska o mimořádnou péči. Dle sociálního šetření ze dne 2. 2. 2024 musí matka provádění tělesné hygieny připomínat a na provedení celkové hygieny dohlížet, nicméně ranní hygienu provádí žalobkyně samostatně, úprava nehtů a vlasů je za pomoci matky.
16. Co se týká předložené lékařské zprávy MUDr. H. ze dne 29. 5. 2024, žalovaný poukázal na to, že byla předložena až po vydání napadeného rozhodnutí, tzn. po uplynutí lhůty dle ustanovení § 16a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). Namítanou špatnou finanční situaci žalovaný při posouzení nároku žalobkyně nemůže zohlednit. Žalovaný nezpochybňuje náročnost péče o žalobkyni, posouzení nároku na příspěvek na péči se však odvíjí od zákonem stanovených kritérií, přičemž k jiným skutečnostem než těm, které jsou posudkově rozhodné, nelze přihlížet.
17. PK MPSV posoudila zdravotní stav žalobkyně, přičemž měla k dispozici lékařské nálezy odborných lékařů, včetně zpráv od MUDr. H. (psychiatrie) a MUDr. S. (neurologie), nález praktic