Z rozhodnutí: 1. Včas podanou žalobou se žalobce u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2024, č. j. OAM-369/ZA-ZA11-ZA20-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana ve smyslu § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).…
33 Az 24/2024- 39 - text
pokračování 9 33 Az 24/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci
žalobce: A. H.
st. příslušnost X
t. č. pobytem X
zastoupen Mgr. Vratislav Tauber, advokát
sídlem Lidická 960/81, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR
poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2024, č. j. OAM-369/ZA-ZA11-ZA20-2024,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Včas podanou žalobou se žalobce u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2024, č. j. OAM-369/ZA-ZA11-ZA20-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana ve smyslu § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
II. Napadené rozhodnutí
2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul podstatné informace sdělené žalobcem v rámci řízení o udělení mezinárodní ochrany. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem azylové žádosti žalobce je obava z uvěznění kvůli protirežimní činnosti a současně snaha o legalizaci dalšího pobytu na území ČR.
3. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný při posouzení azylové žádosti vycházel zejména z výpovědi žalobce, jím doloženého spisového materiálu a dále z informací, které nashromáždil v průběhu správního řízení stran politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Bělorusku.
4. Po provedeném správním řízení žalovaný neshledal, že by žalobce mohl v Bělorusku pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodů podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný nezpochybnil fakt, že byl žalobce různým způsobem v ČR politicky aktivní a angažoval se proti režimu prezidenta Lukašenka. Neshledal ovšem, že by v přímé souvislosti se svou činností měl být běloruskými orgány pronásledován. Pravděpodobnost toho, že se tak stane, je velice nízká, neboť k veškeré rozhodné činnosti docházelo na území ČR. Přesto, že se běloruské státní orgány snaží eliminovat co nejvíce pro ně nepohodlných osob, nejsou schopny identifikovat všechny. Sledují proto především ty osoby, u kterých může být potencionální nebezpečí odporu vyšší, což není případ žalobce.
5. Pokud se týče žalobcovy účasti na demonstracích proti běloruskému režimu, které se uskutečnily v letech 2020 a 2021 v Praze a Brně, žalovaný uvedl, že žalobce na těchto veřejně nevystupoval a nijak se neangažoval. Pouze se účastnil většího shromáždění, které zpívalo písně. Jeho obavy, že při tom mohl být zaznamenán, jsou pak nepodložené. Navíc sám připustil, že mu za pouhou účast na demonstracích asi žádný postih nehrozí. V případě demonstrací na podporu Ukrajiny žalobce dle doložených fotografií postával v pozadí a na rozdíl od ostatních účastníků nedržel v rukou žádný transparent. Dokonce ani rodiče žalobce žádné potíže s režimem neměli, třebaže se matka žalobce v roce 2020 účastnila protivládní demonstrace přímo v Bělorusku.
6. Riziko pronásledování pak neodůvodňuje ani dosavadní aktivita žalobce na sociálních sítích, neboť existují způsoby, jak své aktivity definitivně smazat, aby již nebyly dohledatelné jinými uživateli. Tak to ostatně žalobce úspěšně učinil v létě 2022, když si jel do vlasti vyřídit nový cestovní pas. Žalobce nepatří mezi žádné významné blogery či podobné osoby, které by svými sděleními na sociálních sítích ovlivňovaly masy lidí. Proto nic nenasvědčuje tomu, že by o něj měly běloruské orgány takový zájem, aby se snažily zachytit jeho internetovou stopu i poté, co by obsah svých účtů smazal.
7. Jelikož okolnosti azylového příběhu žalobce ani ve vzájemném souhrnu nenasvědčují tomu, že by žalobci v případě návratu do vlasti hrozilo pronásledování z důvodů ve smyslu ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu či nebezpečí vážné újmy podle § 14a odst. 2 téhož zákona, žalovaný žalobci azyl ani doplňkovou ochranu neudělil.
III. Žaloba
8. Žalobce má napadené rozhodnutí za nezákonné. Namítal, že žalovaný vyhodnotil jeho azylový příběh nesprávně z hlediska podmínek pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu.
9. Žalovaný si neobstaral dostatečně aktuální a adresné informace o situaci v Bělorusku a zprávy, z nichž vycházel, nesprávně interpretuje. Z informací žalovaného vyplývá, že až do současnosti jsou osoby, jež se účastnily demonstrací v roce 2020, vyhledávány, přičemž není rozhodné, zda jde o vystupující nebo řadové účastníky. Zároveň nelze dovodit, že by se pronásledování mělo omezovat jen na osoby, jež se účastnily demonstrací přímo v Bělorusku. Informace žalovaného tak obavy žalobce z pronásledování kvůli účasti na demonstracích podporují.
10. Stejně tak žalovaný bagatelizoval obavy žalobce spjaté s jeho aktivitou na sociálních sítích. Jeho závěry nemají oporu v podkladech o zemi původu, které naopak svědčí o tom, že žalobce může být v důsledku své činnosti na sociálních sítích vystaven nebezpečí pronásledování. Z ničeho nevyplývá, že by digitální stopa, pokud by žalobce obsah na sítích smazal, nemohla být ze strany běloruských úřadů dále zachycena. Žalobce uvedl příklady sankcionování šíření protirežimního obsahu v digitálním prostředí v Bělorusku a odkázal i na související soudní judikaturu.
11. Žalovaný se dostatečně nezabýval ani tím, jestli by žalobcova obava z pronásledování nemohla být založena již na základě toho, že dlouhodobě pobýval na území ČR, jakožto země, která je součástí demokratického západu, s nímž se Lukašenkův režim snaží omezit vztahy. V případě žalobce hrozí reálné riziko, že se o něj bude zajímat běloruská KGB, která o něj projevila zájem již dříve v souvislosti s demonstracemi v letech 2012 a 2013.
12. S ohledem na shora uvedené důvody žalobce zdejšímu soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Současně požádal nahradit náklady soudního řízení.
IV. Vyjádření žalovaného a replika žalobce
13. V rámci vyjádření ze dne 16. 10. 2024 žalovaný popřel důvodnost žalobních námitek a odkázal na rozhodné pasáže svého rozhodnutí, v nichž se námitkami žalobce zabýval. Po provedeném dokazování žalovaný nezjistil, že by žalobce mohl být v zemi původu pronásledován z důvodů podle § 12 písm. b) zákona o azylu.
14. Povinnost žalovaného zjistit skutečný stav věci je dána pouze v rozsahu důvodů, které žalobce v průběhu správního řízení uvedl. Jako podklad pro vydání rozhodnutí přitom žalovaný využil kromě samotné žádosti a protokolu o pohovoru taktéž širokou škálu informací o zemi původu, s nimiž se žalobce seznámil, a přihlédl i k žalobcem doloženým materiálům. Jeho nynější značně obecné námitky vůči podkladům i samotnému rozhodnutí tak proto nejsou způsobilé správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit. Žalovaný krajskému soudu navrhl zamítnutí žaloby.
15. V replice ze dne 13. 11. 2024 žalovaný uvedl, že nebylo nutné, aby se k podkladům rozhodnutí vyjadřoval, jestliže v řízení popsal úplně a pravdivě svůj azylový příběh a své vyjádření podpořil dostupnými důkazy. Za takové situace bylo na žalovaném, aby si za účelem unesení důkazního břemene pro své rozhodnutí obstaral dostatečně adresné a aktuální informace o zemi původu. V této souvislosti žalobce odkázal na recentní judikaturu Nejvyššího správního soudu.
V. Správní spis
16. Správní spis sestává zejména ze záznamu o poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 15. 3. 2024 a z protokolu o pohovoru k předmětné žádosti z téhož dne. Dále žalovaný do správního spisu zařadil i fotografie a printscreeny plateb předložené žalobcem, jakož i článek z webu iRozhlas „Bělorusové vyřídí cestovní pasy už jen ve své zemi. Mnozí se ale bojí uvěznění.“ ze dne 9. 1. 2024. Současně je ve správním spisu obsažen i úředně ověřený překlad rozhovoru žalobce pro internetový server Kyky.org ze dne 2. 6. 2023.
17. Za účelem posouzení aktuální bezpečnostně-politické situace v Bělorusku a vydání napadeného rozhodnutí založil žalovaný do správního spisu tyto podklady:
· Informaci OAMP: Bělorusko: Bezpečnostní a politická situace v zemi: Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 25. 6. 2024;
· Informaci OAMP: Bělorusko: Situace účastníků protestů z roku 2020, Kontroly na bělorusko-ruských hranicích, Situace běloruských občanů po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Monitoring sociálních sítí a kontrola telefonů, Vojenská služba, Pluk Kalinovského a dobrovolnické sbory na Ukrajině ze dne 23. 4. 2024 a;
· Informaci OAMP: Bělorusko: Nadace BYSOL: Dárcovství, bezpečnostní aspekty, případy stíhání ze dne 12. 10. 2023.
18. S podklady pro rozhodnutí se žalobce osobně seznámil dne 28. 6. 2024 a pořídil si jejich kopie s tím, že se k podkladům vyjádří ve lhůtě 14 dnů, což neučinil. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je v současné době předmětem soudního přezkumu.
VI. Posouzen