33 Az 26/2024 – Krajský soud v Brně

33 Az 26/2024- 33 - text pokračování 10 33 Az 26/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobce: O. C. N. st. příslušnost X pobytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2024, č. j. OAM-32/ZA-ZA11-K03-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou se žalobce u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) domáhal zrušení shora vymezeného rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2024, č. j. OAM-32/ZA-ZA11-K03-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana ve smyslu § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Napadené rozhodnutí 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul podstatné informace sdělené žalobcem v rámci řízení o udělení mezinárodní ochrany. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žalobcovy žádosti o mezinárodní ochranu je neochota návratu do vlasti, kde se obává možného zadržení za svoji zprávu (post) na Facebooku. Současně by žalobce chtěl v ČR dále studovat. 3. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný při posouzení azylové žádosti vycházel zejména z výpovědi žalobce, jím předložených materiálů a dále z informací, které žalovaný nashromáždil v průběhu správního řízení stran politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Nigérii. 4. Po provedeném správním řízení žalovaný neshledal, že by žalobce splňoval zákonné podmínky pro udělení azylu dle § 12 písm. a) či b) zákona o azylu. Žalovaný připomněl, že žalobce během svého pobytu v Nigérii nikdy nebyl politicky aktivní ani členem žádné politické strany a pro své politické názory nebyl ve vlasti v minulosti pronásledován. Jako primární důvod odchodu do zahraničí žalobce označil snahu studovat na Mendlově univerzitě v Brně, k čemuž mu bylo též vystaveno studijní vízum. Žádné problémy se státními orgány či přímo policií v době vycestování z vlasti žalobce neměl a Nigérii legálně opustil na svůj cestovní pas. 5. Pokud se nyní žalobce obává svého návratu zpět do Nigérie z důvodu podpory skupiny IPOB (Indigenous People of Biafra), což je separatistická skupina podporující nezávislost Biafry, vyjádřené na Facebooku během pobytu v ČR, žalovaný jeho obavy nesdílí. Zdůraznil, že se v případě žalobce jednalo o jediný a ojedinělý projev podpory, jehož okolnosti navíc působí nevěrohodně. Žalobce totiž svůj příspěvek uveřejnil poprvé ve svých 38 letech, aniž by dříve prováděl jakoukoliv politickou činnost a po několika letech pobytu v ČR. Vzhledem k tomu, že pak k uveřejnění příspěvku došlo jen několik týdnů před ukončením platnosti jeho studijního víza v ČR, lze o pravdivosti výzvy a jejím politickém motivu zásadně pochybovat. 6. Žalovaný nevěří tomu, že by za uveřejnění krátké facebookové výzvy doplněné jen o „hashtagy“ a vlajku skupiny IPOB měla být do týdne matce žalobce ve vlasti doručena písemná výzva Oddělení kriminálního vyšetřování nigerijské policie. Obdobně nedůvěryhodně pak působí též tvrzení žalobce, že když se na policii nedostavil, obdržel po několika měsících záhadný anonymní e-mail s tím, že mu za jeho projevy podpory teroristické skupině hrozí ve vlasti až doživotní vězení, přičemž se má dostavit na ústředí Odboru státní služby (DSS). S ohledem na okolnosti posuzované věci a informace o zemi původu shledal žalovaný takový průběh událostí velmi nepravděpodobným. 7. Konečně žalobcem předložená policejní výzva jeví hned několik znaků úprav a nesrovnalostí, pročež žalovaný pochybuje o její pravosti. Současně znaky nevěrohodnosti (z hlediska obsahu i časového ukotvení) vykazuje taktéž následný e-mail od DSS dokládající údajný enormní zájem bezpečnostních složek o osobu žalobce. 8. Poněvadž žalobcem prezentovaný azylový příběh působí v celkovém kontextu nevěrohodně, nelze žalobci azyl podle § 12 zákona o azylu udělit. Z týchž důvodů mu potom nelze udělit ani doplňkovou ochranu ve smyslu § 14a téhož zákona. III. Žaloba 9. Žalobce má napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné a nezákonné, přičemž v žalobě vylíčil konkrétní ustanovení, jímž rozhodnutí odporuje. Je přesvědčen, že jako aktivní podporovatel hnutí IPOB splňuje podmínky pro udělení azylu či doplňkové ochrany, neboť mu v případě návratu zpět do vlasti hrozí riziko pronásledování, mučení a uvěznění. 10. Žalobce o mezinárodní ochranu nepožádal kvůli ukončení studia, ale z důvodu pronásledování pro uplatňování politických práv jako příslušník kmene Igbo vůči nigerijské vládě. Politické aktivity žalobce nelze slučovat jen s členstvím v politické straně, nýbrž je nutné je chápat v širším slova smyslu. Žalobce pak pochází z města ležícího v centrální části separatistického území, pročež se v případě návratu do Nigérie ocitne v přímém epicentru dění. Shromážděné informace stran bezpečnostní situace neodpovídají skutečnosti. 11. Není úkolem žalobce, aby zdůvodňoval všechny podrobnosti svého azylového příběhu. Pokud má žalovaný jakékoliv pochybnosti, může si zajistit relevantní informace. Žalobce doložil vše, co bylo v jeho silách, a u pohovoru poskytl konzistentní a důvěryhodnou výpověď, pročež jej nelze hodnotit jako nevěrohodného. Pokud přitom žalovaný považoval předloženou policejní výzvu za padělanou, nelze to žalobci přičítat k tíži, neboť žalobce nikdy netvrdil, že jde o oficiální dokument, pouze tvrdil, že se jedná o strategii policie v boji proti separatistům. V Nigérii existuje centrální evidence osob, dle níž lze zjistit adresu a další informace o příslušné osobě. Proto jsou veškeré úvahy žalovaného, že policejní orgány nemohly žalobce identifikovat, nesprávné. 12. Konečně žalobce uvedl, že při pohovoru chtěl své odpovědi vícekrát rozvést a na závěr doplnit i důležité okolnosti, nicméně byl žalovaným vždy přerušen a musel se vyjadřovat pouze velmi stručně. Žalovaný pak nepřihlédl ani k jeho tvrzení při seznámení s podklady, že do domu jeho matky v meziobdobí vtrhli ozbrojení příslušníci, kteří jeho matku obtěžovali a vyslýchali. 13. Jelikož napadené rozhodnutí dostatečně nereaguje na okolnosti azylového příběhu žalobce, tento zdejšímu soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný považuje žalobní námitky za neopodstatněné a své rozhodnutí má za přezkoumatelné a zákonné. Tvrzení žalobce, že po návratu do vlasti bude čelit policejnímu vyšetřování, shledal žalovaný nevěrohodným. Je nelogické předpokládat zájem policie o osobu žalobce směřující podání vysvětlení k jeho ojedinělému projevu na sociální síti během jeho pobytu v zahraničí. Žalovaný navíc nepravost policejní výzvy konstatoval po jejím podrobném rozboru a zabýval se jí i v kontextu dalších žalobcových tvrzení. 15. Žalobní tvrzení o dalších politických aktivitách žalobce nekorespondují s obsahem jeho tvrzení učiněných ve správním řízení, přičemž žalobce dostal dostatečný prostor sdělit veškeré důvody své žádosti. Žalovaný se zabýval všemi důvody, jež žalobce uvedl, a nepominul ani jeho tvrzení o obtěžování matky a žalobcovy zdravotní potíže se zrakem. Tvrzení žalovaného o neexistenci centrální evidence osob v Nigérii pak vychází z aktuálních a objektivních zpráv o zemi původu, které žalovaný v průběhu řízení nezpochybňoval. 16. Jelikož žalobní námitky nedokládají namítanou nezákonnost napadeného rozhodnutí, žalovaný krajskému soudu navrhl zamítnutí žaloby. V. Správní spis 17. Správní spis sestává zejména ze záznamu o poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 11. 1. 2024 a z protokolu o pohovoru k příslušné žádosti z téhož dne. Dále správní spis obsahuje též souhlas žalobce s nahlédnutím do jeho zdravotnické dokumentace, fotokopii jeho cestovního pasu č. A11002580 včetně studentských víz nebo přípis Mendlovy univerzity ze dne 10. 1. 2024. Současně žalovaný do správního spisu zařadil žalobcem předložené anglicky psané podklady společně s jejich překlady do českého jazyka, konkrétně (i) výzvu nigerijské policie ze dne 6. 3. 2023, (ii) e-mail od DSS ze dne 26. 7. 2023 a (iii) printscreen příspěvku uveřejněného žalobcem na sociální síti Facebook dne 1. 3. 2023. Správní spis zahrnuje i protokol o výslechu žalobce v řízení o správním vyhoštění ze dne 10. 10. 2023, printscreeny z webových stránek nigerijské policie a IPOB, vzory výzev užívaných nigerijskou policií a další materiály týkající se působení a vnitřní struktury skupiny IPOB. 18. Za účelem posouzení aktuální bezpečnostní a politické situace v Nigérii a vydání napadeného rozhodnutí založil žalovaný do správního spisu tyto podklady: · Informaci MZV USA: Nigérie: Zpráva o dodržování lidských práv za rok 2023 ze dne 22. 4. 2024; · Informaci MZV ČR: Nigérie: Situace neúspěšných žadatelů o mezinárod