33 Az 7/2025- 46 - text
9 33 Az 7/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., v právní věci
žalobce: V. G.
bytem X
zastoupený Mgr. Tomášem Císařem, advokátem
sídlem Vyšehradská 415/9, 128 00 Praha
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky
poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2025, č. j. OAM-1479/ZA-ZA15-ZA03-2024,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Včas podanou žalobou se žalobce u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) domáhal zrušení shora citovaného rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2025, č. j. OAM-1479/ZA-ZA15-ZA03-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu rozhodl tak, že žalobci neudělil mezinárodní ochranu podle §12, § 13 a § 14, a § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
II. Napadené rozhodnutí
2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul skutečnosti sdělené žalobcem v rámci řízení o udělení mezinárodní ochrany a popsal průběh azylového řízení. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žalobcovy žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR je obava z povolání do armády a následné zařazení do bojů na Ukrajině. Dalším důvodem je pak snaha žalobce zlegalizovat si svůj pobyt na území ČR.
3. Z azylového příběhu prezentovaného žalobcem při poskytnutí údajů k žádosti a následném pohovoru 4. 11. 2024 vyplývá, že má moldavskou státní příslušnost, ruskou národnost, hovoří jazykem ruským i ukrajinským a vyznává pravoslavné křesťanství. Byl členem politického hnutí ŠOR, za které se ve vlasti účastnil mítinků. Je svobodný, bezdětný a posledním místem jeho bydliště bylo město T. v P. V roce 2019 žádal v Norsku o udělení mezinárodní ochrany, neboť měl problémy s kamarády, kteří tam kradli a byl s nimi zadržen. V Norsku mu byl udělen trest vyhoštění na 10 let za drobnou krádež. Po svém vyhoštění z Norska se nechtěl do Podněstří vrátit, protože tam má problémy s mafií. V roce 2019 střídavě pobýval na Ukrajině a v Polsku, avšak žádné povolení k pobytu neměl. V Polsku dostal pokutu za to, že vezl o jeden karton cigaret víc, než je povolený limit. V roce 2021 odletěl do Ruska, odkud pokračoval letecky do Polska. Tam mu byla uložena povinnost vycestovat. Následně začátkem roku 2022 odjel do ČR, odkud již nevycestoval. Vždy cestoval na základě svého biometrického cestovního dokladu a poté tu pobýval nelegálně. Brigádně pracoval na stavbách a nakonec byl v létě 2024 zadržen v obchodním domě Globus v Praze. Ke svému zdravotnímu stavu sdělil, že je zdravý.
4. K důvodům, pro které žádá o udělení mezinárodní ochrany, žalobce sdělil, že jej policie kontrolovala v zaměstnání a zjistila, že v ČR pobývá nelegálně. Z tohoto důvodu mu byly uloženy trest vyhoštění v délce dva a půl roku a pokuta. Žalobce si tu již zvykl a považuje ČR za svoji rodnou zem. Do Moldavska se nemůže vrátit, jelikož se bojí pronásledování ze strany státu z důvodu jeho účasti na mítincích. Nikdy nebyl oficiálním členem hnutí, byl pouze řadovým účastníkem jednoho mítinku. Během protestu nikde nevystupoval ani jinou politickou činnost nevykonával. Asi před 3 nebo 4 měsíci jej na Facebooku hledali nějací lidé. Bylo tam napsáno něco v moldavštině, čemuž žalobce nerozumí. Byla tam jeho fotka jako na průkazu a něco napsané. Z toho usuzuje, že to bylo z důvodu uvedené demonstrace. Ve vlasti dochází k diskriminaci rusky mluvících obyvatel a těžko se mu hledala práce. Na území Podněstří mu hrozí nábor do armády. Současná situace je v Moldavsku špatná. Má tam pouze sestřenici, která hovoří moldavským jazykem, avšak nejsou v kontaktu. Na území Podněstří nemůže žít, jelikož všem známým chodí předvolání do ruské armády. Situace je tam napjatá. Je tam ruská armáda a spousta vojenské techniky, neboť hraničí s Ukrajinou. Není tam s nikým v kontaktu, proto neví, zda dostal nějaké předvolání. Kdyby se tam vrátil, obává se, že jej odvedou do armády v Podněstří, přestože neabsolvoval základní vojenskou službu. Nechce nikde bojovat.
5. Konkrétně vycházel z Informace OAMP: Moldavsko – Základní přehled o zemi ze dne 18. 11.2024, Informace OAMP: Moldavsko – Situace obyvatel Podněstří v Moldavsku ze dne 16. 11.2023, Informace MZV: Moldavsko – Situace v Podněstří ze dne 5. 3. 2024, Informace OAMP: Moldavsko – Aktuální otázky: Vztah s Podněstřím, opozice v Podněstří, strana Šór v Moldavsku ze dne 15. 2. 2023, Informace OAMP: Moldavsko – Situace moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí ze dne 16. 11. 2023.
6. Žalovaný posoudil příběh žalobce věcně z hlediska důvodů podle § 12 až § 14 zákona o azylu, přičemž neshledal, že by okolnosti příběhu svědčily o nutnosti udělit žalobci v ČR mezinárodní ochranu formou azylu či azylu z humanitárních důvodů. Předně žalovaný zcela konkrétně zkoumal věrohodnost tvrzení žalobce, že se v Kišiněvě účastnil mítinku pořádaného politickou stranou ŠOR. Podle Informace OAMP ze dne 15. 2. 2023 takový mítink proběhl až na podzim roku 2022, tedy v době, kdy již žalobce v Moldávii nepobýval.
7. Žalobce v průběhu správního řízení sdělil, že jej na Facebooku asi před 3 nebo 4 měsíci hledali nějací lidé. Stalo se to již dříve, ale nijak to neřešil. Žalobce tyto osoby nezná ani neví, proč jej hledali. Bylo tam napsáno něco v moldavštině, čemuž žalobce nerozumí. Byla tam jeho fotka jako na průkazu a něco napsané. Z toho usuzuje, že to bylo z důvodu uvedené demonstrace. Do Moldavska se nemůže vrátit, jelikož se bojí pronásledování ze strany státu z důvodu jeho účasti na mítinku. Ví o tom, že některé osoby byly z tohoto hnutí zadrženy.
8. K uvedené obavě z pronásledování ze strany státu po návratu žalobce do Moldavska žalovaný uvádí, že nemá informace o tom, že by se v době pobytu žalobce na území Moldavska konalo jakékoli shromáždění v hlavním městě K. Současně žalobce nezná osoby, které jej před třemi nebo čtyřmi měsíci hledaly na sociální síti Facebook, ani nezná důvod, proč po něm pátraly. Jak sám žalobce uvedl, text byl psán v moldavštině, které žalobce nerozumí, ale přesto se domnívá, že má uvedená fotografie souvislost s jeho jedinou účastí na údajné demonstraci. Žalobce rovněž doplnil, že se tato skutečnost odehrála již dříve, avšak nevěnoval tomu žádnou pozornost a situaci nijak neřešil. Z tohoto důvodu žalovaný dovodil, že obavy žalobce nejsou nijak silné, neboť se ani nesnažil pátrat po tom, proč by mohl být uvedenými osobami hledán a nenechal si uvedený text z moldavského jazyka přeložit. Žalobce ani na výzvu žalovaného žádné důkazy nepředložil. Neměl potíže ani v průběhu údajné protivládní demonstrace, ani bezprostředně po ní a dotyčný doposud neobdržel žádné předvolání na policii nebo oznámení o zahájení trestního stíhání. Z tohoto důvodu má žalovaný za prokázané, že se jedná pouze o domněnky možného pronásledování po jeho návratu do vlasti nikoli o reálné obavy.
9. Co se týká diskriminace osob ruské národnosti v Moldávii, odkázal žalovaný na Informaci OAMP ze dne 18. 11. 2024 a Informace OAMP ze dne 16. 11. 2023, z nichž vyplývá, že pod moldavskou státní kontrolou, existují orgány pro lidská práva, zejm. Úřad veřejného ochránce práv a Rada pro prevenci diskriminace a zajištění rovnosti zabývající se diskriminací ve společnosti.
10. Žalovaný dovodil, že přestože žalobce žil téměř celý život na území Podněstří, přičemž dokázal si vyřídit moldavský cestovní doklad a pobývat téměř dva roky v hlavním městě Moldavska. Uvedené chování moldavských občanů ani nemožnost nalézt si v rumunsky mluvícím Kišiněvě zaměstnání nelze považovat za projevy diskriminace. Úředním jazykem je rumunština (moldavština). žalobce měl možnost se za jeho pobyt na území, které je pod moldavskou státní kontrolou, naučit alespoň základy rumunštiny nebo využít pomoci od neziskových organizací. Žalovaný uzavřel, že se v případě žalobce nejedná o takové jednání ze strany moldavské společnosti, které by mohlo být označeno za pronásledování ve smyslu zákona o azylu. V případě, že by se žalobce po návratu do vlasti setkal se závažným projevem diskriminace či útlaku z důvodu jeho nedostatečných jazykových schopností, má možnost se obrátit na moldavské státní instituce, které se těmito případy zabývají.
11. Co se týká posouzení podmínek pro udělení doplňkové ochrany, žalovaný se zabýval otázkou, zda hrozí v případě návratu do vlasti nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. K obavám žalobce v souvislosti s odvedením do armády žalovaný uvedl, že nebyl na území separatistického regionu od roku 2019, neabsolvoval základní vojenskou službu ani neví, zda nějaké předvolání obdržel.