34 Az 6/2025 – Krajský soud v Brně

34 Az 6/2025- 24 - text 8 34 Az 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D. ve věci žalobce: I. T. st. přísl. R. U. zast. advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha proti žalovanému: Ministerstvo vnitra Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2025, č. j. OAM-1678/ZA-ZA11-ZA13-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 1. 2025, č. j. OAM-1678/ZA-ZA11-ZA13-2024 („napadené rozhodnutí“), nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“). Proti napadenému rozhodnutí nyní žalobce brojí žalobou. 2. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 13. 12. 2024. Při poskytnutí údajů k žádosti uvedl, že je státním příslušníkem republiky Uzbekistán a je tádžické národnosti. O politiku se nezajímá, jeho náboženským přesvědčením je Islám. V Uzbekistánu je ženatý a má tam tři děti. V České republice má družku a nejmladšího syna. Ve vlasti naposledy bydlel v X v rodinném domě, který sdílel s rodiči, manželkou a dětmi. Vlast opustil v roce 2019, přijel do České republiky v rámci českého pracovního víza. V roce 2023 byl žalobce odsouzen za převaděčství. O mezinárodní ochranu požádal proto, že v Uzbekistánu měl úvěr a nestihl ho splatit, protože byl ve vězení. Půjčil si 30 000 USD, splatil 3 000 USD, ale věřitel nyní chce trojnásobek, tedy 90 000 USD. V Uzbekistánu nemá možnost dluh splatit, není tam pracovní trh jako v České republice. Žalobce má navíc úvěr a exekuci i v České republice. 3. V rámci pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce mimo jiné uvedl, že si finance půjčil ve vlasti začátkem roku 2023 na rekonstrukci. V bance si půjčit nemohl, protože nebyl oficiálně zaměstnaný. Věřitel potřeboval peníze zpátky a po dobu několika měsíců volal do domu žalobce v Uzbekistánu. Vyhrožoval žalobci tím, že pokud nezaplatí, vezme si jeho dům. Od svého propuštění z výkonu trestu s ním žalobce nebyl v kontaktu. Věřitel hovořil s otcem žalobce. Rodina žalobce zkusila vyhrožování nahlásit, ale situace se zhoršila, protože věřitel se to dozvěděl. Věřitel má dobré kontakty s policií. Během posledních měsíců věřitel několikrát navštívil rodinu žalobce. Žalobce sdělil, že v Uzbekistánu neexistuje žádný proces oddlužení. 4. Ve vlasti žalobce nikdy žádné problémy neměl, ale kdyby úvěr ve vlasti nesplácel, tak problémy mít bude. Věřitel má hodně známých, je neoficiální podnikatel, v podstatě lichvář. Pokud by se žalobce vrátil do Uzbekistánu, hrozila by mu ztráta rodinného domu či ublížení na zdraví. Jeho věřitel mu řekl, že pokud nebude platit, vezme si jejich dům a žalobce bude za dluh zodpovědný. Dle žalobce to myslel tak, že mu nedá pokoj a mohl by mu ublížit. 5. Žalobce doplnil, že má dluhy i v České republice, které činí asi 200 000 Kč. V Uzbekistánu si nemůže vydělat tolik, aby pokryl všechny dluhy. Má zde navíc družku a syna. Do Uzbekistánu je odvézt nemůže, nebylo by tam pro ně bezpečno a neuživil by je. Žalobce není v rodném listě svého syna zapsán jako otec, protože s družkou nejsou manželé, žalobce byl navíc ve vězení. 6. Žalovaný do správního spisu založil následující informace o zemi původu žalobce. Informace OAMP, Uzbekistán, Bezpečnostní a politická situace v zemi, ze dne 13. 3. 2024; informace OAMP, Uzbekistán, Socio-ekonomická situace, ze dne 13. 3. 2024; informace MZV ČR, Uzbekistán, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, ze dne 10. 1. 2024; informace MZV ČR, Uzbekistán, Činnost policie ve vztahu k ochraně práv občanů, činnost úřadu ombudsmana, ze dne 1. 3. 2024; informace MZV USA, Uzbekistán, překlad vybraných částí zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA o dodržování lidských práv v Uzbekistánu v roce 2023, ze dne 22. 4. 2024. 7. Žalobce podle žalovaného neuvedl skutečnosti svědčící o tom, že by byl ve vlasti pronásledován ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, nebo že by mu hrozila odůvodněná obava z pronásledování z důvodů dle § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný neshledal žádný zvláštního zřetele hodný důvod pro udělení národního humanitárního azylu žalobci. Odkázal na judikaturu, dle které ekonomické obtíže či lepší pracovní příležitosti typicky nepředstavují případ hodný zvláštního zřetele. 8. Dále se žalovaný zabýval potřebou udělení doplňkové ochrany žalobci. Konstatoval, že pokud jde o řešení finanční situace, žalobce se ani nepokusil využít všech možností, které nabízí právní systém jeho země. Dle informace OAMP, Uzbekistán, Socio-ekonomická situace, ze dne 13. 3. 2024, v Uzbekistánu existuje systém umožňující oddlužení, resp. vyhlášení osobního bankrotu. Žalobce se měl pokusit využít všech možností k řešení svého problému ve vlasti. Do toho spadá i sběr informací o problematice, která se ho týká. Žalovaný doplnil, že dle informace MZV ČR, Uzbekistán, Činnost policie ve vztahu k ochraně práv občanů, činnost úřadu ombudsmana, ze dne 1. 3. 2024, je policie v Uzbekistánu schopna přijmout opatření v případě, že se na ně občan obrátí s obavou z ohrožení. Pokud by situace nebyla ze strany policejních orgánů dostatečně řešena, je možnost podat stížnost na nečinnost policie. Žalovaný proto neshledal důvod pro udělení doplňkové ochrany žalobci. II. Žaloba 9. Žalobce byl nucen vypůjčit si ve vlasti finanční prostředky od lichváře. Poté, co svůj dluh nezvládl plně uhradit, začal čelit množství výhružek a pronásledování. Ačkoliv pociťuje nebezpečí primárně ze strany soukromé osoby, hrozí mu postih i v důsledku právního řádu domovského státu, který takřka na všechny neuhrazené pohledávky nahlíží jako na podvodné jednání a sankcionuje je pomocí trestního práva. Nelze zamítnout žádost žalobce pouze proto, že jeho obavy vyplývají spíše ze soukromoprávního konfliktu. Je třeba důkladně posuzovat především otázku dodržování lidských práv v domovském státě žalobce a funkčnost tamní policie. 10. Žalovaný nepostupoval v souladu se zásadou materiální pravdy, pokud se nezabýval pozicí uzbecké policejní složky, potažmo existencí orgánu vnitřní kontroly, který by dohlížel na zákonnost postupů policistů, na které se žalobcův věřitel obrátil a jejichž postupu se žalobce obává. Odůvodnění nabízí pouze obecné hodnocení úrovně dodržování lidských práv v Uzbekistán, bez důrazu na individuální situaci žalobce, resp. jeho obavy. Rozhodnutí nerozptyluje obavy z toho, že uzbecká policie, v případě, že se na ni žalobce obrátí, bude postupovat objektivně a spravedlivě. Rozhodnutí se nezabývá tím, zda je v Uzbekistánu orgán vnitřní kontroly, na který by se žalobce v případě selhání policie mohl obrátit. Rozhodnutí se nezabývá ani případnou existencí úřadu ombudsmana. 11. Žalobce se důvodně domnívá, že Uzbekistán nedisponuje účinným systémem ochrany. Původně soukromý spor přerůstá v pravděpodobné pronásledování žalobce státem, a to s ohledem na tamní legislativu, která vnímá neuhrazení zápůjčky jako trestněprávní jednání, pro které je vydlužitel kriminalizován. Byť prostředky nezískal podvodem a jen přecenil vlastní síly při splácení. 12. Žalovaný vycházel z nepřípustného podkladu. Informace OAMP, Uzbekistán, Bezpečnostní a politická situace v zemi, je zpracována právě žalovaným. Ten opírá závěry meritorního rozhodnutí o podkladový materiál, jehož je on sám autorem. 13. Dle žalobce žalovaný také nedostatečně posoudil důvod pro udělení humanitárního azylu žalobci. Ze spisu nevyplývá, že by se věnoval posouzení ekonomické situaci v domovském státu žalobce a možnosti dosažení adekvátního výdělku pro obživu rodiny. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný považuje žalobní námitky za nedůvodné. Ani žalobní tvrzení neodůvodňují udělení mezinárodní ochrany. Žalobce měl dostatečný prostor pro sdělení svých obav, tato sdělení byla řádně posouzena. Podklady o situaci v zemi původu byly relevantní, žalobce se k nim mohl vyjádřit, ale neučinil tak. Informace OAMP byly použity standardně, v souladu s metodologií EUAA, jejich využitím nedošlo ke zkrácení práv žalobce. 15. Žalovaný vzal v úvahu problémy, jimž žalobce ve vlasti čelil. Na základě shromážděných podkladů se zabýval existencí možnosti řešení jeho situace v zemi původu. Posoudil a shledal dostupnost vnitrostátní ochrany pro případ, že by byl věřitelem ohrožen, včetně možnosti podat stížnost na případnou nečinnost policie. Žalobce existenci uvedených možností popírá, svá žalobní tvrzení však neopírá o žádné objektivní informace, jimiž by je doložil. 16. Žalovaný se zabýval i možností udělení národního humanitárního azylu žalobci, přítomnost důvodů k udělení této výjimečné formy mezinárodní ochrany ale v posuzovaném žalobcově případě neshledal. Žalovaný odkázal na