41 Ad 1/2025 – Krajský soud v Brně

41 Ad 1/2025- 49 - text 8 41 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: V. Ch. X zastoupen advokátem Mgr. Ondřejem Trávníčkem Krapkova 280/7, 779 00 Olomouc žalovaná: Česká správa sociálního zabezpečení Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 11. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalovaná žalobci odňala invalidní důchod. Žalobce to zpochybňuje a namítá, že pro to nebyly důvody. V soudním řízení se ovšem tento krok žalované potvrdil jako zákonný. II. Rozhodnutí žalované a související skutkové okolnosti věci 2. Rozhodnutím ze dne 1. 8. 2024, č. j. X, žalovaná žalobci odňala invalidní důchod s účinností od 12. 9. 2024 („prvostupňové rozhodnutí“). Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) ze dne 25. 7. 2024 („první posudek“) již totiž žalobce nesplňoval podmínky invalidity, protože míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila 20 %. První posudek podřadil zdravotní stav žalobce pod kapitolu XV (funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddíl B (postižení končetin), položku 6b (lehké postižení funkce končetiny – snížení zatížitelnosti končetiny, výkon některých denních aktivit s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. U této položky je rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti 15-20 %. První posudek ji tedy stanovil na horní hranici. 3. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. Jeho zdravotní stav se podle něj nezlepšil, ale naopak zhoršil. První posudek nesprávně uváděl, že pravá ruka není dominantní. Nezohlednil dostatečně jeho omezení. Popsal své potíže s návratem do práce, včetně neúspěšného začlenění do chráněné dílny, a zhoršující se psychický stav. 4. V námitkovém řízení proběhlo nové posouzení zdravotního stavu. Lékař IPZS ve svém posudku z 30. 10. 2024 („druhý posudek“) označil za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce funkční poruchu pravé horní končetiny. Podřadil ji pod stejnou položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity jako první posudek. A stanovil míru poklesu pracovní schopnosti taktéž na 20 %. S ohledem na vliv na pracovní uplatnění ji pak navýšil na celkových 30 %. Zdravotní postižení žalobce podle něj odpovídalo lehkému funkčnímu postižení horní končetiny, které omezuje zatížitelnost a výkon některých denních aktivit, ale nevyžaduje kompenzační pomůcky. Druhý posudek zohlednil i přidružené potíže s páteří a psychické obtíže, které ale neměly zásadní vliv na celkové hodnocení. Žalobce podle druhého posudku má omezenou hybnost a sílu v pravé ruce, potíže s jemnou motorikou a přenášením břemen, ale dokáže vykonávat výdělečnou činnost. 5. Žalovaná na základě druhého posudku svým rozhodnutím ze dne 7. 11. 2024, č. j. X („rozhodnutí žalované“), žalobcovy námitky zamítla a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. K námitkám žalobce uvedla, že klíčové je objektivní posouzení funkčního postižení na základě odborných nálezů. V případě více zdravotních postižení se podle § 2 odst. 3 vyhlášky určuje rozhodující příčina a ostatní se zohledňují pouze podpůrně. III. Žaloba a vyjádření žalované 6. Žalobce namítá, že rozhodnutí žalované je nezákonné a nepřezkoumatelné. Jeho zdravotní stav posudkoví lékaři neposoudili správně. Jeho postižení spadá pod kapitolu XV, oddíl B, položku 6c, která se vztahuje na těžké postižení a umožňuje stanovit pokles pracovní schopnosti v rozmezí 30–40 %. Jeho zdravotní stav v minulosti posoudili právě podle této přísnější položky. Žalovaná nijak nevysvětlila, proč by se jeho stav měl zlepšit. 7. Žalovaná se nevypořádala ani s námitkami žalobce ohledně zdravotního stavu a opomenula zohlednit další zdravotní komplikace. Její rozhodnutí neobsahuje žádné konkrétní zhodnocení toho, jak zdravotní stav ovlivňuje schopnost žalobce vykonávat práci s ohledem na jeho vzdělání a dosavadní pracovní zkušenosti. Žalobce si nedokáže prací zajistit prostředky pro život. Proto by měl být uznán pokles pracovní schopnosti v rozsahu 30-40 %, což odpovídá invaliditě I. stupně. 8. Nepřiznáním invalidního důchodu došlo k porušení základního práva žalobce podle čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod („Listina“), který zaručuje hmotné zajištění osob, jež bez své viny nemohou prací získávat prostředky pro své životní potřeby. Zdravotní omezení žalobci znemožňují vykonávat výdělečnou činnost, a proto by ho měl stát přiměřeně zajistit. Rozhodnutí žalované podle něj tuto ústavní garanci nerespektuje. 9. Pokud je zdravotní postižení žadatele hraniční mezi dvěma stupni invalidity, tak podle judikatury Nejvyššího správního soudu musí být rozhodnutí ve prospěch žadatele, jestliže není možné jednoznačně a přesvědčivě odůvodnit zařazení do nižšího stupně. V tomto případě takové odůvodnění chybí, a proto měl být spadat do vyššího stupně invalidity. 10. Žalobce opakuje, že žalovaná nijak nevysvětlila, v čem konkrétně došlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu oproti době, kdy měl invalidní důchod. Při odnímání dávky důchodového pojištění je podle judikatury nutné přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu. Takové odůvodnění v rozhodnutí žalované zcela chybí. 11. Žalobce rovněž poukazuje na § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity, který umožňuje zvýšit horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti až o 10 %, pokud je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení. S tímto navýšením, které žalovaná v jeho případě provedla, žalobce souhlasí. Nesouhlasí však s tím, že základní hodnotu stanovila pouze na 20 %, a nikoli na 30 %, jak by podle něj odpovídalo jeho skutečnému stavu. 12. Žalovaná trvá na svém rozhodnutí. IV. Zadání třetího posudku, jednání před soudem a provedení třetího posudku k důkazu 13. Soud s ohledem na povahu námitek žalobce soud požádal posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí o vypracování posudku k žalobcově zdravotnímu stavu. Posudková komise ho připravila dne 30. 6. 2025 („třetí posudek“). Zaslala ho žalobci. Žalované jej zprostředkoval soud v souvislosti s předvoláním na jednání, které nařídil na 30. 7. 2025. 14. Dne 30. 7. 2025 se u soudu ve věci konalo jednání. Obě strany se z něj omluvily. 15. Soud při jednání k důkazu provedl třetí posudek. Plyne z něj, že se posudková komise skládala z předsedkyně MUDr. H. K. a neuroložky MUDr. K. P. Žalobce se jednání posudkové komise zúčastnil. Posudková komise měla k dispozici spis soudu včetně rozhodnutí, žaloby a lékařských podkladů doložených žalobcem i spisy k prvostupňovému i námitkovému řízení. 16. Posudková komise ve třetím posudku popisuje vyšetření žalobce. Žalobce se k jednání posudkové komise dostavil sám, bez doprovodu a bez potřeby opory při chůzi. Předložil nové lékařské zprávy, které si posudková komise okopírovala a zařadila je do svého spisu. Během jednání žalobce uvedl, že mu největší obtíže způsobuje pravá ruka. Při práci na počítači vydrží psát maximálně 20 minut, poté mu ruka začne brnět a výrazně se snižuje její výkonnost. Měl zájem pracovat v oblasti IT, ale kvůli potížím při manipulací s počítačem tuto práci nezvládá. V minulosti navštěvoval psychoterapii a krátkodobě užíval i léky na psychiku. V současnosti žádnou medikaci nebere a psychoterapii absolvuje podle potřeby. Dříve pracoval v chráněné dílně, kde mu práce vyhovovala, ale po odebrání invalidního důchodu musel zaměstnání opustit. Nyní pracuje v IT firmě, ale opět se potýká s nízkou výkonností. V průběhu jednání ho komise vyšetřila. 17. Posudková komise následně uvádí diagnostický souhrn, ve kterém konstatuje: (1) úraz motorovou pilou v červnu 2021 – došlo k poranění pravé horní končetiny, včetně popálení od výfuku motorové pily; (2) stav po plastické úpravě kůže – následná operace k úpravě vzhledu a funkce poraněné oblasti; (3) zavalení stromem – při nehodě došlo k otevřené zlomenině pravé pažní kosti (humeru), která byla chirurgicky zpevněna (stav po osteosyntéze); (4) zlomeninu levé pažní kosti – i tato zlomenina byla řešena chirurgickým zpevněním (stav po osteosyntéze); (5) přetržení (ruptura) pravého bicepsu – šlacha svalu byla chirurgicky sešita (sutura); (6) stav po odlomení základny čtvrté záprstní kosti (4. MTC kloubu) vpravo – léčeno bez operace (konzervativně); (7) zlomeniny výběžků obratlů L2 a L4 – poranění páteře v oblasti bederní části; (8) bolesti levého ramene – přetrvávající potíže, pravděpodobně v důsledku předchozích úrazů nebo přetížení; (9) bolesti zad charakteru lumboischialgií levostranných – bolest vycházející z bederní páteře, která se šíří do levé dolní končetiny; a (10) depresivní symptomatologii – přítomnost příznaků deprese, jako je smutek, únava, ztráta motivace nebo poruchy spánku. 18. V posudkovém hodnocení poté třetí posudek zmiňuje, že žalobce má 34 let a středoškolské v