62 Af 55/2023- 41 - text
10 62 Af 55/2023
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci
žalobce: SK RAKETA, spolek
sídlem Jana Dvořáka 98, Šlapanice
zastoupen Mgr. Tomaszem Heczkem, advokátem
sídlem Údolní 33, Brno
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 31, Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 10. 2023, č. j. 29867/23/5000-10612-706239,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. V projednávané věci jde o posouzení zákonnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně z důvodu částečného nenaplnění účelu dotace.
2. Žalobci byla rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „poskytovatel“) č. 117D03D000331 vydaným dne 2. 5. 2018 (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“) poskytnuta dotace pro projekt Sociální byty ve Velké Bíteši. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“) na základě podnětu poskytovatele zjistil, že žalobce vybudované sociální byty neobsadil do 16. 6. 2018, přestože se k tomu v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázal. Tím podle správce daně došlo k porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Platebním výměrem ze dne 6. 4. 2022, č. j. 1675547/22/3000-31473-711794, proto správce daně vyměřil žalobci odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 29 589 Kč, a platebním výměrem ze dne 19. 10. 2021, č. j. 1675392/22/3000-31473-711794, odvod do Národního fondu ve výši 251 504 Kč.
3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí souhlasil s výší celkového odvodu 295 885,50 Kč stanovenou správcem daně, ovšem nesouhlasil s rozdělením této částky dle poměru, v jakém byla dotace složena z prostředků státního rozpočtu a Národního fondu. Napadené platební výměry proto změnil tak, že odvod do státního rozpočtu činil 31 146 Kč a odvod do Národního fondu 264 740 Kč. Korigoval tak početní chybu správce daně, aniž by se odchýlil od způsobu provedeného výpočtu. Ve zbytku ponechal žalovaný platební výměry beze změny.
II. Žaloba
4. Podle žalobce z rozhodnutí o poskytnutí dotace ani ze souvisejících dokumentů nevyplývá, že byl povinen obsadit všechny byty po celou dobu udržitelnosti projektu. Takový závěr je v rozporu s jazykovým, systematickým i účelovým výkladem cíle a účelu projektu. Žalovaný vycházel z rozhodnutí o poskytnutí dotace, aniž zohlednil další dokumenty, na které rozhodnutí odkazuje (zejm. obecné a specifické podmínky); z nich vyplývají konkrétní podmínky poskytnuté dotace.
5. Účelem projektu bylo vybudování dostupného sociálního bydlení. Žalobce účel splnil, což potvrdil i správce daně ve zprávě o daňové kontrole ze dne 1. 4. 2022. Konstatoval, že porušení rozpočtové kázně mělo vliv na naplnění cíle projektu, nikoliv na účel samotný. Cílem projektu podle zprávy o daňové kontrole bylo vybudování bydlení, které umožní sociálně vyloučeným osobám vstup do nájemního bydlení. Z toho podle žalobce nevyplývá, že by byty musely být obsazeny. Rozhodnutí o poskytnutí dotace ani související podmínky nestanovily žalobci povinnost dodržet cíl dotace. Cíl projektu vymezený v rozhodnutí o poskytnutí dotace nelze vykládat jako samostatnou povinnost a podmínku pro nakládání se sociálními byty.
6. Podle žalobce cíl dotace představuje zvýšení nabídky dostupného nájemního bydlení, tj. nabídnutí bytů k využití jako sociálního bydlení. Jazykovým výkladem však nelze dospět k jasnému závěru, že musí být k rozhodnému datu obsazeny všechny byty, případně většina bytů nebo minimální počet bytů. V kapitole 7 specifických pravidel je uvedeno, že využívání (obsazení) sociálního bydlení musí být zahájeno do 3 měsíců od ukončení realizace projektu, resp. od ukončení předchozí nájemní smlouvy. Postačí tedy, bude-li užíván alespoň jeden byt.
7. Podle žalobce je nutné vykládat cíl dotace a podmínku uvedenou v rozhodnutí o poskytnutí dotace v kontextu ostatních podmínek. Možnost konkrétně měřit a posoudit výsledek projektu (naplnění cíle a účelu) zajišťují indikátory. Z těch ale nevyplývá povinnost obsadit všechny byty. Indikátor počtu podpořených bytů pro sociální bydlení, který žalobce údajně nesplnil, vyjadřuje skutečný počet vybudovaných bytů pro sociální bydlení k datu ukončení realizace projektu, nikoliv jejich obsazenost. Bylo by nelogické vyžadovat plné obsazení bytů, pokud indikátor obsazenosti lůžek připouští toleranci a jeho nedodržení není sankcionováno. Přitom tatáž skutečnost nemůže být zároveň v souladu i v rozporu s podmínkami dotace. Jsou-li pravidla dotace vágní nebo dokonce ve vzájemném rozporu, je nutné je vykládat ve prospěch příjemce dotace. Všechny ostatní podmínky pro nakládání se sociálními byty žalobce dodržel.
8. Při výkladu podmínek dotace je nutné zohlednit také účel, na jehož základě byly podmínky stanoveny. Cílem dotace bylo zvýšení dostupnosti sociálního bydlení. Žalobce byty aktivně nabízel a snažil se zajistit jejich maximální obsazenost. Nedostatek zájemců splňujících požadovaná kritéria v konkrétním čase nesvědčí o nehospodárnosti projektu. Naplnění a užívání bytů bylo v podstatné míře mimo vůli a kontrolu žalobce. Splnění dotačních podmínek tedy záviselo na okolnostech, které žalobce nemohl ovlivnit, přestože mu byly známy poměry v lokalitě i skutečnost, že nájemce lze hledat již během realizace projektu. Dotace svůj cíl splnila, jelikož se zvýšila nabídka sociálního bydlení, přestože byty byly dočasně užívány v menším rozsahu. Výklad žalovaného nebyl ani spravedlivý, ani logický.
9. V replice ze dne 29. 4. 2024 setrval na argumentaci obsažené v žalobě. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí, včetně jemu předcházejících platebních výměrů, zrušeno.
III. Vyjádření žalovaného
10. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobci není kladeno k tíži porušení obecně stanoveného účelu projektu, ale porušení konkrétní podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dle cíle akce (projektu) byl žalobce povinen uzavřít nájemní smlouvy ke všem podpořeným sociálním bytům nejpozději do 16. 6. 2018. Tato podmínka byla stanovena jednoznačně přímo v rozhodnutí o poskytnutí dotace a nepřipouští více výkladů. Žalobce ji splnil pouze u jednoho bytu z celkových osmi. Samotné pořízení bytů pro sociální bydlení se základním vybavením je pouze nástrojem k dosažení cíle projektu, tj. k obsazení sociálních bytů cílovou skupinou.
11. Žalobcův jazykový výklad spočívá v tzv. mechanické aplikaci. V rozhodnutí o poskytnutí dotace sice není výslovně specifikováno, že mají být obsazeny všechny sociální byty nebo v počtu 8. Z počtu podpořených bytů (8) nebo formulací použitých v žádosti žalobce (kde se vždy mluví o bytových jednotkách v počtu 8 atd.) je však zřejmé, že povinnost obsadit byty se týká všech bytů, které byly předmětem dotace.
12. Žalobce se mýlí, že naplnil indikátor počet podpořených bytů pro sociální bydlení, pokud byty vybudoval, ale neobsadil. Podpořené byty pro sociální bydlení jsou byty, ve kterých bydlí nájemníci z cílové skupiny. Indikátor průměrného počtu uživatelů sociálního bydlení nebyl předmětem daňové kontroly.
13. K hledání a výběru vhodných nájemníků sloužila tříměsíční lhůta po ukončení realizace projektu. Žalobce byl obeznámen s poměry v lokalitě a byl si vědom nedostatku dostupného bydlení. Podle obsahu žádosti o dotaci byla žalobci známa i povinnost byty včas obsadit.
14. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl.
IV. Posouzení věci
15. Žaloba není důvodná.
16. Mezi stranami není sporu, že žalobce (kromě jediného) neobsadil dotací podpořené sociální byty do tří měsíců od ukončení realizace projektu (tj. do 28. 6. 2018). Podstatou věci je posouzení, zda žalobci z rozhodnutí o poskytnutí dotace vyplývala povinnost obsadit všech 8 bytů ve stanoveném termínu, resp. zda porušení této povinnosti představuje porušení rozpočtové kázně.
17. Podle § 44 odst. 1 písm. j) rozpočtových pravidel je porušením rozpočtové kázně porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit.
18. Z judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, ž