63 A 3/2023 – Krajský soud v Brně

63 A 3/2023- 134 - text 15 63 A 3/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka, ve věci navrhovatelky: A. K. zastoupená zmocněncem A. K. proti odpůrci: město Šlapanice sídlem Masarykovo náměstí 100/7, 664 51 Šlapanice zastoupeno advokátem Mgr. Ing. Janem Bahýľem sídlem Kotlářská 912/29, 602 00 Brno za účasti: T. H. o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu města Šlapanice, vydaného dne 15. 6. 2022, které nabylo účinnosti dne 13. 8. 2022 v části, kterou byla vymezena plocha č. 967 označená jako Z – Zeleň městská, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. I. Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrce vydalo dne 15. 6. 2022 opatření obecné povahy – Územní plán Šlapanice (dále jen „ÚP“), které nabylo účinnosti dne 13. 8. 2022. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 10. 8. 2023 domáhala zrušení tohoto ÚP v části, kterou byla vymezena plocha č. 967 označená jako Z – Zeleň městská. II. Návrh 2. Navrhovatelka uvedla, že její aktivní legitimace je dána s ohledem na to, že je vlastnicí pozemku parc. č. XA zapsaného na LV č. XB v k. ú. X. ÚP nově vymezil plochu Z č. 967 (městská zeleň), přičemž uvedený pozemek navrhovatelky se v této ploše nachází. Tím byla navrhovatelka dotčena na svém právu vlastnit majetek. V předchozím ÚP i dříve byl pozemek navrhovatelky součástí funkční plochy R – plocha pro sport a rekreaci, v důsledku čehož navrhovatelka začala s přípravou realizace sportovně rekreačního centra s turistickým ubytováním, čímž hodlala pozemek ve svém vlastnictví zhodnotit. Změnou funkčního využití plochy tak došlo ke zkrácení jejího vlastnického práva, neboť nový ÚP jí znemožňuje pokračovat v realizaci jejího již započatého projektu. Hlavní účel využití plochy Z je definován jako pozemky veřejně přístupné udržované zeleně, zejména parkově upravené, převážně pro krátkodobý odpočinek a relaxaci; stavby a zařízení, které slouží výhradně vymezenému účelu využití. Navrhovatelce tak bylo znemožněno svůj pozemek zhodnotit, došlo k potlačení soukromého zájmu na úkor veřejného, např. již jen tím, že nově musí být její pozemek veřejně přístupný. 3. Navrhovatelka namítá nepřezkoumatelnost napadené části ÚP. Odpůrce se v odůvodnění textové části, při vypořádání námitek ani jinde nevypořádal s existující územní studií veřejného prostranství nábřeží Říčky, schválené 12. 7. 2021, kterou sám zařadil do přehledu současné platné územně plánovací dokumentace obce. Z ní mimo jiné vyplývá, že ÚP reflektuje všechny zhotoviteli známé záměry v řešeném území a soukromé vlastnictví, přičemž v některých případech záměrně přichází do rozporu se soukromým vlastnictvím pozemků z důvodu poukázání na možné důležité koncepční principy. 4. Přibližně polovina pozemku navrhovatelky je řešena v kapitole 02 Sportoviště na str. 20 územní studie tak, že spadá do rozvojové plochy sportoviště, k čemuž územní studie uvádí, že pozitivní vlastností sportovišť je jejich kompaktnost. Možný rozvoj sportovišť by se měl koncentrovat do blízkosti současných tak, aby se sportoviště mohla vzájemně podporovat a doplňovat. Vhodným postupem může být i otevření areálů směrem k Říčce, kolem které probíhá cyklotrasa a projíždí potenciální návštěvníci. Toto otevření povede i k větší kultivaci břehů. Navrhovatelka si je vědoma povahy územní studie, nejedná se o závaznou územně plánovací dokumentaci. Je však nutno přihlédnout k tomu, že dle judikatury NSS (rozsudek ze dne 27. 9. 2016, č.j. 3 As 263/2015-38 a ze dne 23. 11. 2017, č.j. 1 As 299/2016-59) pokud je územní studie uložena v evidenci územně plánovací činnosti, představuje nepominutelný podklad a lze se od ní odchýlit jen s náležitým odůvodněním. Tak tomu v předmětné věci nebylo, ač územní studie existovala a navrhovala dotčené území ponechat jako rozvojovou plochu sportoviště, jak tomu bylo v přechozím ÚP. 5. Důvod nepřezkoumatelnosti spočívá i v nevypořádání námitky navrhovatelky ohledně zkrácení jejího vlastnického práva na úkor veřejného zájmu. Z judikatury vyplývá, že soudy mohou posoudit proporcionalitu řešení na základě námitky vznesené v rámci pořizování ÚP. Navrhovatelka dotčení na vlastnickém právu jasně namítala (námitka č. 122). Odpůrce se s námitkou vypořádal stručně pouze tak, že se dotčený pozemek z 90 % nachází v záplavovém pásmu Q100 a tudíž je zde jakákoliv zástavba nevhodná. Neuvedl žádné další úvahy zabývající se proporcionalitou přijatého řešení ve vztahu k omezení vlastnického práva navrhovatelky. Částečné vyhovění námitce spočívající v zařazení dotčeného pozemku do plochy Z – městská zeleň namísto původně plánovaného zařazení do plochy F – zemědělské využití je s ohledem na stavební záměr navrhovatelky pouze iluzorní. Odůvodnění existencí záplavového území je nedostatečné, nestojí na objektivních datech a modelech, neboť ze sdělení Povodí Moravy, s.p. ze dne 3. 8. 2020 vyplývá, že záměr navrhovatelky na výstavbu sportovní plochy, ubytovacího zařízení a dalších objektů lze realizovat navzdory záplavovému území. Pokud by zde existovalo nějaké nebezpečí, jistě by správce povodí kladné stanovisko nevydal. 6. Dle navrhovatelky došlo k porušení principu legitimního očekávání. Byť je navrhovatelce známo, že je NSS k aplikaci legitimního očekávání zdrženlivý, v případech, jako je tento, kdy došlo k podstatnému pochybení, které se negativně promítlo do veřejných subjektivních práv navrhovatelky, je aplikace této zásady na místě (rozsudek NSS ze dne 24. 2. 2010, č.j. 6 Ads 88/2006-27). V předmětném případě existují podklady zakládající oprávněnou důvěru navrhovatelky. Jednak jde o územní studii, jednak především o závazné stanovisko územního plánování k záměru „sportovně rekreační centrum s turistickým ubytováním, sídlo Headis CZ, z.s., Šlapanice u Brna“ ze dne 16. 3. 2022, dle něhož je záměr přípustný. Stavebníkem a žadatelem o vydání závazného stanoviska je syn navrhovatelky A. K. Fakt, že závazné stanovisko bylo vydáno za účinnosti předchozího ÚP, nemůže nic změnit na tom, že tímto závazným stanoviskem společně s územní studií byla založena oprávněná důvěra navrhovatelky k budoucí realizaci záměru. Navrhovatelka již učinila kroky směřující k započetí realizace záměru, neboť dne 24. 9. 2021 uzavřela smlouvu o připojení pozemku parc. č. XA k distribuční soustavě z napěťové hladiny nízkého napětí, dne 30. 8. 2021 podala u odpůrce žádost o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení pozemkové služebnosti pro zřízení sjezdu a vjezdu pro objekt na pozemku parc. č. XA a žádost o uzavření smlouvy o smlouvě budoucího zřízení služebnosti inženýrské sítě pro přípojku vody, elektřiny a plynu. Rada obce schválila smlouvu ohledně inženýrských sítí, ale neschválila smlouvu ohledně vjezdu a sjezdu. 7. Navrhovatelka je toho názoru, že na věc nelze aplikovat rozsudek NSS ze dne 19. 12. 2012, ze kterého vyplývá, že ponechání statutu quo, aniž by došlo k podstatné změně, nemůže být neproporcionální. Zároveň je zde uvedeno, že na zařazení pozemku do určité kategorie podle představ jejího vlastníka není právní nárok. V případě navrhovatelky status quo ponechán nebyl. V předchozím plánu byl dotčený pozemek zařazen v ploše R – zóna sportu a rekreace, určená pro hromadnou rekreaci, sport, zábavu a soustředěné formy rekreačního bydlení a ubytování. Jedná se zejména o sportovní a zábavní komplexy, sportoviště organizované tělovýchovy, rekreační střediska. Přípustné v tomto území byly areály s převažujícím podílem zastavění objekty, sportovišti, komunikacemi apod., doprovodné služby pro sportovní a rekreační zařízení (např. stravovací zařízení, služební byty, maloobchodní provozovny, parkoviště). Výjimečně přípustné mohly být administrativní budovy a služby nevýrobního charakteru. Navrhovatelka v průběhu přijímání ÚP, zejména v rámci námitek, konstantně usilovala o zařazení svého pozemku do plochy CS – sport a pohybové aktivity, jejíž hlavní účel je obdobný s plochou R-zóna sportu a rekreace, vymezené v předchozím územním plánu. 8. V nynějším ÚP je sice v ploše Z podmíněně přípustné využití uveden komerční obchod a služby (např. občerstvení, půjčovny sportovních potřeb apod. nebo zmiňované funkční využití CS-sport a pohybové aktivity), ale toto využití je omezeno stanovenými podmínkami. Podmínkou je, že využití je doplňkem hlavního účelu využití; minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s pozemky vzrostlé zeleně a negativního vlivu na funkčnost plochy, vyplývající z hlavního využití. Z uvedeného je zřejmé, že stavební záměr je zařazením pozemku do plochy Z-městská zeleň značně omezen, ne-li znemožněn. Jde tedy o podstatnou změnu funkčního využití plochy. Dle navrhovatelky se tak nemohou uplatnit ani závěry rozsudku NSS ze dne 19. 5. 2011, č.j. 1 Ao 2/2011-17, dle kterého vlastník pozemků není opat