Z rozhodnutí: Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Šebka, soudce Martina Kopy a soudkyně Lenky Bahýľové ve věci…
66 A 4/2025- 40 - text
11 66 A 4/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Šebka, soudce Martina Kopy a soudkyně Lenky Bahýľové ve věci
navrhovatelky: INTEGRA CENTRUM s.r.o.
IČO: 262 34 203
Jabloňová 662/7, Medlánky, 621 00 Brno
zastoupené advokátem Mgr. Martinem F. Durajem
Vranovská 1169/108, 614 00 Brno
proti
odpůrci: Magistrát města Brna
Dominikánské nám. 196/1, 601 67 Brno
o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 28. 4. 2025, č. j. MMB/0202756/2025/KAU, sp. zn. 5400/OD/MMB/1109003/2024/20, stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích – místních komunikacích II. a III. tříd, ulice zahrnuté do oblasti placeného stání pod názvem akce „OPS 16-01 Medlánky“, Brno-Medlánky,
takto:
I. Opatření obecné povahy vydané Magistrátem města Brna dne 28. 4. 2025, č. j. MMB/0202756/2025/KAU, sp. zn. 5400/OD/MMB/1109003/2024/20, stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích – místních komunikacích II. a III. tříd, ulice zahrnuté do oblasti placeného stání pod názvem akce „OPS 16-01 Medlánky“, Brno-Medlánky, se ruší k 31. 10. 2025 v úseku ulice Jabloňová od křižovatky s ulicí Podpěrovou ke křižovatce s ulicí Hudcovou.
II. Ve zbytku se návrh zamítá.
III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 20 210 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta Mgr. Martina F. Duraje.
Odůvodnění:
I. Podstata věci
1. Navrhovatelka podala námitky proti návrhu opatření obecné povahy. Odpůrce je ale shledal opožděnými. Lhůtu k jejich podání totiž počítal od vyvěšení návrhu na vlastní úřední desce. Nevzal v potaz, že návrh byl s poučením o možnosti podat námitky do 30 dnů od zveřejnění, vyvěšen i na úřední desce městské části Brno-Medlánky. Jak soud níže vysvětlí, odpůrce v tom pochybil. Měl námitky navrhovatelky považovat za včasné.
II. Argumenty obou stran
Námitky navrhovatelky
2. Navrhovatelka vlastní v Brně v katastrálním území Medlánky nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 4206 pro toto katastrální území, konkrétně pozemky parc. č. 633/8, 666/211, 666/212, přičemž součástí posledního uvedeného pozemku je stavba (nemovitosti navrhovatelky). Opatření obecné povahy odpůrce ze dne 28. 4. 2025, č. j. MMB/0202756/2025/KAU, sp. zn. 5400/OD/MMB/1109003/2024/20, o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích – místních komunikacích II. a III. tříd, ulice zahrnuté do oblasti placeného stání pod názvem akce „OPS 16-01 Medlánky“, Brno-Medlánky (napadené OOP) zavádí parkovací zónu před nemovitostmi navrhovatelky. Ta se proto domáhá jeho zrušení, k čemuž má aktivní legitimaci.
3. Navrhovatelka namítá, že odpůrce návrh napadeného OOP řádně nezveřejnil v souladu s požadavky § 172 odst. 1 správního řádu. Ačkoli ho zveřejnil 29. 1. 2025 na své úřední desce, na úřední desce městské části Brno-Medlánky, v jejímž obvodu se dotčená komunikace nachází, byl návrh vyvěšen až 21. 3. 2025. A to pouze se třemi z celkových šesti příloh. Mezi chybějícími přílohami byly i ty, které se týkaly regulace provozu na ulici Jabloňová, kde se nachází nemovitosti navrhovatelky. Zbývající tři přílohy byly zveřejněny až 15. 4. 2025, tedy pouhých 14 dní před samotným vyhlášením napadeného OOP. Samotné napadené OOP nebylo na úřední desce městské části Brno-Medlánky zveřejněno vůbec. Dotčené osoby proto reálně neměly možnost se účastnit řízení.
4. Navrhovatelka dále namítá, že výzva k podávání připomínek a námitek proti návrhu napadeného OOP neobsahovala informaci, že lhůta 30 dnů pro jejich podání počíná běžet ode dne zveřejnění návrhu na úřední desce odpůrce. Tato skutečnost vedla k nesprávnému poučení, které mělo za následek, že její námitky podané dne 17. 4. 2025 odpůrce v napadeném OOP posoudil jako opožděné a nerozhodl o nich. Návrh napadeného OOP byl jako celek, tedy včetně všech příloh, zveřejněn na úřední desce městské části Brno-Medlánky až 15. 4. 2025. Navrhovatelka tedy podala námitky včas. Nesprávné poučení o počátku běhu lhůty nemůže jít k tíži adresáta.
5. Navrhovatelka poukazuje na obdobnou situaci řešenou v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2024, č. j. 40 A 2/2024-31 (ústecký rozsudek). Soud zde konstatoval, že nesprávné poučení o počátku běhu lhůty k podání námitek způsobuje nezákonnost opatření obecné povahy. Pokud navrhovatelka v dané věci postupovala podle nesprávného poučení, nelze jí přičítat k tíži, že námitky podala opožděně. Rozhodnutí o námitkách je přitom součástí opatření obecné povahy a jeho absence představuje vadu nezákonnosti. I v nynějším případě odpůrce o námitkách nerozhodl a v opatření obecné povahy toto rozhodnutí včetně odůvodnění chybí.
6. Navrhovatelka dodává, že pokud by odpůrce námitky posoudil jako včasné, musel by se jimi zabývat a zjistit, že navrhovaný dopravní režim je v rozporu s právními předpisy, technickými normami a bezpečnostními požadavky. Odpůrce také nezajistil relevantní podklady pro vydání opatření obecné povahy a nevypořádal se s námitkami, čímž porušil § 172 odst. 4 a 5 správního řádu.
Vyjádření odpůrce
7. Podle odpůrce se lhůta pro podání námitek odvíjí od vyvěšení návrhu opatření obecné povahy na úřední desce odpůrce. V tomto ohledu považuje poučení obsažené v návrhu napadeného OOP za dostatečné.
8. Ústecký rozsudek se podle odpůrce vztahuje na situace, ve kterých se písemnost ze zákona vyvěšuje na dvou úředních deskách (v dané věci šlo o Magistrát města Chomutov a Městský úřad Jirkov). V nyní projednávané věci však odpůrce stanovil místní úpravu provozu na území statutárního města Brna. Městská část Brno-Medlánky není samostatnou obcí. Nejedná se proto o případ, ve kterém by bylo nutné doručovat veřejnou vyhláškou ve správních obvodech několika obcí podle § 172 odst. 1 správního řádu.
9. Na podporu svého výkladu odpůrce odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2019, č. j. 5 A 37/2017-137 (pražský rozsudek), který se zabýval obdobnou situací v hlavním městě Praze. Návrh místní úpravy týkající se území hlavního města se nemusel zveřejňovat na úředních deskách jednotlivých městských částí, protože obcí ve smyslu zákona je hlavní město Praha. Stejný princip lze použít i v případě Brna. Zveřejnění návrhu napadeného OOP na úřední desce městské části Brno-Medlánky proběhlo nad rámec zákonné povinnosti a nemělo by být určující pro běh lhůty k podání námitek.
10. Aktivita odpůrce směřující k širšímu zveřejnění návrhu napadeného OOP nemůže být procesním pochybením. Poučení v návrhu napadeného OOP na úřední desce odpůrce je zcela dostatečné. Zveřejnění na jiných místech, například na internetových stránkách nebo sociálních sítích, nemůže podle odpůrce vést k závěru o nedostatečnosti poučení. Případné pochybení Úřadu městské části Brno-Medlánky při vyvěšování návrhu napadeného OOP nemá vliv na zákonnost postupu odpůrce.
11. Námitku navrhovatelky odpůrce posoudil jako opožděnou (str. 3 napadeného OOP). Pokud ji snad měl odmítnout samostatným rozhodnutím, pak podle odpůrce absence takového rozhodnutí nepředstavuje vadu, která by mohla mít vliv na zákonnost napadeného OOP. Odpůrce se navíc nad rámec posouzení opožděnosti stručně vypořádal i s věcnou částí námitky, konkrétně s výtkou týkající se nevhodnosti zvolené regulace na části ulice Jabloňová. Odpůrce tedy námitku přezkoumatelně vypořádal, což je součástí správního spisu i napadeného OOP.
12. Odpůrce se dále vyjadřuje k samotné dopravní regulaci na ulici Jabloňová. A v závěru svého vyjádření zmiňuje, že navrhovatelka brojí v zásadě pouze proti regulaci právě na části ulice Jabloňová. Odpůrce má za to, že tato část je věcně oddělitelná od zbytku napadeného OOP, který se týká zavedení oblasti placeného stání podle příslušného nařízení Rady města Brna. Pokud by proto soud dospěl k závěru, že některé návrhové body jsou opodstatněné, tak odpůrce navrhuje, aby napadené OOP zrušil pouze v části týkající se regulace na ulici Jabloňová.
Replika navrhovatelky
13. Pokud odpůrce tvrdí, že lhůta pro podání námitek se odvíjela výhradně od vyvěšení návrhu napadeného OOP na jeho úřední desce, tak s tím navrhovatelka nesouhlasí. Odpůrce měl povinnost návrh napadeného OOP zveřejnit i na úředních deskách městských částí, jejichž správních obvodů se opatření týkalo, a současně jasně označit den vyvěšení, od něhož se lhůta počítá. Tuto povinnost odpůrce podle navrhovatelky nesplnil.
14. Odpůrce argumentuje pražským rozsudkem, podle kterého se návrh místní úpravy týkající se území hlavního města Prahy nemusel zveřejňovat na úředních deskách jednotlivých městských částí. Navrhovatelka však upozorňuje, že tento právní názor následně korigoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5. 3. 2021, č. j. 5 As 152/2019-50 (rozsudek pátého senátu NSS). Výslovně v něm uvedl, že odpůrce musí zveřejnit návrh opatření obecné povahy nejen na své úřední desce, ale i na úředních deskách městských částí, jejichž správních obvodů se opatření týká. Cílem této právní úpravy je umožnit dotčené veřejno