22 Az 29/2025 – Krajský soud v Brně

22 Az 29/2025- 51 - text  11 22 Az 29/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: A. Z., nar. X st. příslušnost X trvale bytem X zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Tašlem, sídlem Jezuitská 582/17, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 17 034 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 10. 2025, č. j. OAM-836/ZA-ZA11-ZA01-R2-2024, takto: I. Žaloba se zamítá II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaný se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). Příběh žalobce dle žalovaného nesvědčí o tom, že by existovaly důvody pro udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu. II. Vyjádření účastníků 2. Proti napadenému rozhodnutí brojil žalobce žalobou, ve které nejprve shrnul výsledek předcházejícího správního i soudního řízení. Stejně jako v předcházejícím řízení i nyní uvedl, že nerozporuje to, že nemá nárok na azyl ani humanitární azyl, má ale za to, že mu měla být udělena doplňková ochrana, neboť mu v případě návratu do Moldavska hrozí předvolání k vojenskému výcviku a ke vstupu do armády, kde mu hrozí šikana z důvodu služby jeho otce v ruské armádě v konfliktu na Ukrajině. Byl by tak podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení ze strany dalších vojáků a nadřízených. V souvislosti se službou jeho otce je žalobci opakovaně voláno z neznámých čísel a vyhrožováno; žalobce se bojí o svojí bezpečnost, i bezpečnost své družky. Dle žalobce žalovaný dostatečně neposoudil tato související rizika a žádost žalobce nebyla posouzena individuálně. 3. Žalobce nepopíral, že původním motivem opuštění Moldavska byla ekonomická situace, ale nesouhlasí s tím, že by jeho žádost o mezinárodní ochranu byla vedena pouze snahou legalizovat si svůj pobyt v ČR. Žalobce v současnosti nemá jinou možnost, než podat žádost o mezinárodní ochranu; dříve mu nebyly známy možnosti podání žádosti a nyní se nachází v tíživé rodinné i osobní situaci, ve které je pro něj nemyslitelné vrátit se do Moldavska a kontaktovat tamní úřady za účelem legalizace jeho pobytu v ČR. Dále namítl, že správní orgány dostatečně nezkoumaly bezpečnostní situaci v zemi původu a možnost jeho reálné ochrany po návratu do Moldavska. Uvedl, že moldavské orgány např. zabránily jeho matce v návratu do země poté, co vycestovala za jeho otcem do Ruské federace. 4. Má za to, že má nárok na doplňkovou ochranu i proto, že separatistické Podněstří se snaží rozšířit ruskou agresi na Ukrajině i na Moldavsko. Žalobce zároveň neporušuje žádnou z negativních podmínek pro udělení mezinárodní ochrany. 5. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Uvedl, že zohlednil důvody předkládané žalobcem a posoudil je v potřebném rozsahu jak z hlediska příslušných ustanovení, dle nichž lze udělit azyl, tak těch, dle nichž může být udělena doplňková ochrana. Trvá na správnosti závěru, že v žalobcově případě nejsou přítomny důvody, pro něž by bylo třeba udělit mu doplňkovou ochranu, které se v žalobě domáhá. Neshledal, že by žalobci v případě návratu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy, ať již v podobě mučení či nelidského a ponižujícího zacházení, či z důvodů vážného ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. Ve vztahu k obavám, jež žalobce odvíjí od svého tvrzení o anonymním telefonickém vyhrožování, které mělo souviset se zapojením jeho otce do rusko-ukrajinského válečného konfliktu na straně RF, poukázal na možnost obrátit se na příslušné moldavské orgány se žádostí o pomoc. Ani z obsahu žalobní argumentace nelze dovodit důvody, pro něž by bylo namístě předpokládat, že by mu pomoc nebyla dostupná či mu měla být odmítnuta. 6. Žalovaný odkázal na vyjádření žalobce ve správním řízení a skutečnosti zjištěné z listinných podkladů. S odkazem na aktuální judikaturu uvedl, že situace v Podněstří je stabilní a nehrozí aktuálně rozšíření rusko-ukrajinského konfliktu na území Moldavska. Poukázal na to, že žalobce si byl vědom nelegálnosti svého pobytu a výkonu práce, a k jeho rodinné situaci uvedl, že žalobce není uveden v rodném listě syna. III. Posouzení věci krajským soudem 7. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Po jednání soud rozhodl, že žaloba není důvodná. 8. Soud úvodem předestírá, že stejně jako v prvním řízení (které bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. X) ani nyní žalobce nesporoval závěr žalovaného, že nemá nárok na azyl dle § 12 písm. a) a b) zákona o azylu a humanitární azyl dle § 14 zákona o azylu. Veškerými námitkami brojil žalobce proti posouzení možnosti udělení doplňkové mezinárodní ochrany. 9. Podle § 14a odst. 1 zákona o azylu se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. 10. Podle § 14a odst. 2 téhož zákona se za vážnou újmu podle tohoto zákona považuje a) trest smrti nebo poprava, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, nebo c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. 11. Podle § 14b odst. 1 zákona o azylu se rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení. 12. Žalobce namítal, že má nárok na doplňkovou ochranu dle § 14a odst. 1 zákona o azylu ve spojení s § 14a odst. 2 písm. b) a c) téhož zákona. 13. V tomto rozsahu se tedy soud zabýval uplatněnými žalobními námitkami. 14. Pokud jde o skutková zjištění součástí správního spisu jsou dvě vyjádření žalobce k důvodům, proč a jak přicestoval do ČR, která se žalobcem sepsal správní orgán před prvním rozhodnutím zdejšího soudu. Prvním je poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu. V rámci něho žalobce uvedl, že je moldavské národnosti i občanství, je pravoslavným křesťanem, v době nezletilosti byl členem politické strany socialistů. Je svobodný, má přítelkyni, se kterou má dítě a která má v ČR trvalý pobyt. Přítelkyně je opět těhotná, je st. přísl. Ukrajina. Syn má trvalý pobyt v ČR, občanství neví, není jako otec zapsán v rodném listě. Naposledy v Moldávii žil v obci X, bydlí tam babička a sestra. Z Moldavska vycestoval v roce 2019 přes Rumunsko a Maďarsko do ČR, přicestoval autobusem na základě pasu, bez víza, od té doby je nepřetržitě nelegálně v ČR. Cestovní pas ztratil. Je zdravý, bez zvláštních potřeb. Když mu bylo 12, 13 let dostal pokutu za krádež, jinak souzen nebyl. O mezinárodní ochranu žádá proto, že zde má život, dítě, otec nyní bojuje v ruské armádě na straně Ruska proti Ukrajině, matka žije v Rusku. S přítelkyní chtěli jet do Moldavska, ale dostali několik telefonátů ze skrytého čísla, kvůli tomu, že jeho otec válčí na straně Ruska. Zasílají jim předvolání k vojenskému výcviku, má za sebou základní vojenskou službu, ale za Moldavsko bojovat nechce, protože stát pro něj nikdy nic neudělal. 15. Druhým vyjádřením žalobce je protokol o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že nestudoval, neboť musel pracovat, pracoval na stavbách, vycestoval kvůli tomu, že neměl peníze, v ČR chtěl pracovat. V ČR pracoval nelegálně na stavbách, nevěděl, jak si vyřídit pracovní povolení. O mezinárodní ochranu požádal proto, že má v ČR dítě a přítelkyně čeká další. V ČR měl problém pouze, když na ubytovnu přišla kontrola a zjistila, že je v ČR nelegálně, dostal vyhoštění. Neví, proč v rozhodnutí o vyhoštění napsali, že nemá děti. V Moldavsku měl problém pouze s nedostatkem peněz, žádné problémy se státními nebo bezpečnostními orgány. Základní vojenský výcvik absolvoval, předvolání k vojenskému výcviku nedostal, protože doma nebyl a s příbuznými není v kontaktu; bojovat by měl jít proto, protože je zákon. Moldavsko sice není ve válce, ale v Podněstří je napjatá situace, přes Moldavsko se dováží zbraně a vojenská technika na Ukrajinu. Přes skryté číslo jemu a jeho přítelkyni volali asi celkem 5x, vyhrožovali jim, že pokud přijedou do Moldavska, něco jim provedou. Člověk, který volal ze skrytého čísla, se mu nepředstavil. Do Moldavska si chtěl jet v