32 Ad 32/2024 – Krajský soud v Brně

32 Ad 32/2024- 84 - text 32 Ad 32/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem v právní věci žalobkyně: H. K. bytem X zastoupena J. K., bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X, ve věci zamítnutí žádosti o invalidní důchod t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobkyně nemá p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobkyně brojila svou žalobou proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty její námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 8. 7. 2024, č.j. X (dále jen “prvostupňové rozhodnutí“), jímž ji byla podle ustanovení § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) zamítnuta žádost o invalidní důchod. II. Žaloba 2. Žalobkyně především uvedla, že v důsledku prodělané infekce Covid-19 trpí tzv. postcovidovým syndromem, který se v jejím případě projevuje zejména trvalými a nesnesitelnými bolestmi úponů a svalů, brněním zad, horních a dolních končetin, únavou a mozkovou mlhou, přičemž tyto potíže se jí zhoršují i po minimální fyzické a psychické zátěži. V rámci vyšetření žalobkyně pak nebyl učiněn žádný laboratorní či fyziologický nález, který by objektivně podporoval existenci jejich zdravotních obtíží, tj. především bolesti svalů (myalgie) a kloubů (artralgie), a to v návaznosti na prodělané onemocnění Covid-19. I přes takto učiněné negativní nálezy však příslušní odborní lékaři ve svých zprávách opakovaně vyslovili závěr o artralgii, myalgii a postcovidovém syndromu. Takto vyslovené diagnózy v rámci konstatovaných „zdravotních obtíží“ následně převzal i posudkový lékař, čímž potvrdil jejich relevanci. Skutečnost, že u žalobkyně nebyla zjištěna žádný objektivní fyziologická příčina jejich zdravotních obtíží odpovídá podstatě postcovidového syndromu. K diagnostice postcovidového syndromu a potíží, které jej provází, pak neexistuje žádný speciální objektivní test. 3. Žalobkyně dále uvedla, že posudkový lékař při stanovení jejího zdravotního postižení vycházel z jejich subjektivně pociťovaných zdravotních obtíží, které popisovala v rámci jednotlivých specializovaných lékařských vyšetření. Není pak zřejmé, z jakého důvodu posudkový lékař v závěru posudku nereflektuje i konkrétní projevy těchto obtíží, které žalobkyně popsala v podaných námitkách a jenž svědčí o větším poklesu míry její pracovní schopnosti než stanovených 20 %. Ze strany posudkového lékaře se tak jedná o jednoznačnou svévoli mající za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí resp. posudku. 4. Žalobkyně je dlouhodobě již od prodělání onemocnění Covid-19 v roce 2020 fakticky neschopna jakékoliv soustavné pracovní činnosti. V období od října 2020 do října 2022 ji byla vystavena pracovní neschopnost. Během této doby se pokoušela dvakrát vrátit do pracovního procesu, avšak v důsledku zhoršení zdravotního stavu musela opětovně nastoupit pracovní neschopnost. Po uplynutí podpůrčí doby ji byla pracovní neschopnost v roce 2022 následně ukončena, přestože u ní nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu. S ohledem na ukončení pracovní neschopnosti tehdejší zaměstnavatel s ní rozvázal pracovní poměr, neboť podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nesměla dále vykonávat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání. Po prodělaném onemocnění Covid-19 v dubnu 2023 se její zdravotní stav dále zhoršil. Od ukončení pracovního poměru je trvale vedena úřadem práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž i nadále zůstává neschopna výkonu jakékoliv soustavné pracovní činnosti. 5. Žalobkyně dále uvedla, že diagnóza postcovidového syndromu je onemocnění způsobilé zcela vyloučit z pracovního trhu a u kterého neexistuje žádná léčba. V rámci lékařské zprávy ze dne 23. 9. 2024 vystavené FN Hradec Králové, ji k tomu byla stanovena i diagnóza opožděné intolerance zátěže tzv. PEM. Uvedené onemocnění spočívá ve zhoršení příznaků postcovidového syndromu – únava, bolest, slabost a potíže se spánkem, ke kterému dochází po byt jen minimální fyzické nebo duševní aktivitě, které byly danou osobou dříve tolerovány a kterou jinak zdraví lidé běžně tolerují. Takto stanovené diagnóze pak odpovídají i jednotlivá doporučení odborných lékařů. Nakonec i její praktická lékařka MUDr. E. M. ve svém potvrzení pro potřeby úřadu práce konstatovala, že není schopna fyzické ani větší psychické zátěže a nesmí pracovat v chladu, průvanu ani v prostředí s rizikem infekce. 6. Její zdravotní potíže byly klasifikovány podle kapitoly XIII, oddíl A, položka 1 a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhl. č. 359/2009 Sb.“). Posudkový lékař se však řádně nezabýval posudkovými hledisky, zejména řádně nezhodnotil celkovou výkonnost, její pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. 7. Žalobkyně dále v žalobě zmínila obsah námitek podaných proti prvostupňovému rozhodnutí. V nich uvedla konkrétní projevy zdravotních potíží. Posudkový lékař tyto projevy nevzal řádně v potaz a označil je za stesky. Dle jejího názoru měla posudkovým lékařem správně zvolena klasifikace dle položky 1 d), tj. těžké postižení pohybových schopností, celkové výkonnost, některé denní aktivity značně omezeny, neboť tato položka na rozdíl od položky 1 a) odpovídá skutečným projevům jejich zdravotních obtíží a zejména míře jejich faktických, tak i lékaři doporučených omezení při výkonu denních aktivit. U žalobkyně jsou pak splněny podmínky dle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná ve svém vyjádření především uvedla, že posudek Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále též „IPZS“) splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. IZPS rovněž jednoznačně vymezil rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. IV. Jednání před soudem 9. Zástupce žalobkyně při jednání především odkázal na svá písemná podání a uvedl obdobné skutečnosti. Dále předložil lékařskou zprávu z FN Hradec Králové, Plicní klinika, Postcovidová ambulance ze dne 2. 10. 2025, v níž je nově řešeno další lékařské opatření, tj. nutný pacing, což znamená, že žalobkyně musí svou fyzickou i psychickou aktivitu omezit tak, aby nedošlo k propadu. Jinak ve zprávě uvedený zdravotní stav odpovídá tomu, jak byl hodnocen její zdravotní stav v předcházejících lékařských zprávách. Rovněž navrhnul vypracování revizního znaleckého posudku FN Hradec Králové, která se jediná v ČR zaměřuje na postcovidový syndrom. Zástupce žalobkyně dále uvedl, že rozhodnutí není správné, v posudcích jsou podstatné rozpory, závěry posudku neodpovídají lékařským opatřením uloženým žalobkyni, tj. vykonávat jenom takovou fyzickou aktivitu, aby nepřecenila své síly a nedošlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu. Posudkový lékaři nepovažují potíže žalobkyně za objektivní, avšak diagnózy na jejichž základě vznikají tyto potíže, nezpochybnili. 10. Žalovaná setrvala na svém vyjádření a navrhla, aby bylo rozhodnuto v souladu s předloženým posudky v rámci řízení o přiznání invalidního důchodu a řízení soudního a navrhla zamítnutí žaloby. K návrhu žalobce na vyhotovení revizního znaleckého posudku žalovaná připustila toliko vyhotovení srovnávacího posudku. 11. Žalobkyně i žalovaná byly seznámeni s posudky PK MPSV ze dne 17. 3. 2025 a jeho doplněním ze dne 19. 5. 2025. Žalobkyně se proti obsahu posudku písemně vyjádřila a rovněž proti jeho doplnění se pak vyjádřila v rámci soudního jednání. Žalovaná se k posudku a jeho doplnění nevyjádřila. Soud v rámci jednání rovněž seznámil žalobkyni i žalovanou z lékařskou zprávou FN Hradec Králové ze dne 2. 10. 2025, přičemž i dle zástupce žalobce v ní bylo především nově uvedeno lékařské opatření – nutný pacing. Soud nepřistoupil k vyhotovení revizního znaleckého posudku. V. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. V posuzované věci nechal soud vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Brně ze dne 17. 3. 2025. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise a odborného lékaře z oboru neurologie. Z posudku plyne, že žalobkyně byla jednání PK MPSV přítomna. V posudkovém zhodnocení je mj. uveden diagnostický souhrn, podle něhož žalobkyně trpí: a) Postcovidový syndrom, polymorfní potíže nasedající na infekci Covid 19 10/2020 a 3/2024 (únava, artralgie, myalgie, parestezie, nevolnosti, bolesti a motání hlavy), b) Bolesti zad véceetážové na podkladě degenerativních změn, CT v LS páteři