2 Ao 2/2007 — Nejvyšší správní soud

63 A 12/2026- 176 - text  19 63 A 12/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Zuzany Bystřické, Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci navrhovatelky: E. K. proti odpůrkyni: Statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 1, 601 67 Brno zastoupené advokátkou Mgr. Sandrou Podskalskou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025, Územního plánu města Brna, vydaného zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v části textové a grafické v rozsahu zařazení pozemků parc. č. XA a parc. č. XB v k. ú. N. L. do plochy s rozdílným způsobem využití ZK – zeleň krajinná a v rozsahu zahrnutí těchto pozemků do plochy přírodního zázemí v krajině takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Obsah návrhu 1. Navrhovatelka je spoluvlastnicí pozemků parc. č. XA a XB v k. ú. N. L. (dále též „předmětné pozemky“). Původní územní plán (platný od r. 1994) umožňoval jejich využití jako plochy pro individuální rekreaci (chaty, zahrádky, drobné stavby). Nový Územní plán města Brna (OOP č. 1/2025), schválený dne 10. 12. 2024 (dále též „ÚPmB“), však část těchto pozemků zařadil do ploch ZK – zeleň krajinná, a současně do režimu přírodního zázemí v krajině (Výrok, Grafická část, 2.2 Koncepce uspořádání krajiny). [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] (Obr. č. 1 – nový územní plán města Brna, výřez z hlavního výkresu) 2. Nová regulace je nezákonná a nepřiměřená. Pozemky nejsou ladem ležící plochy ani území s mimořádnými ekologickými hodnotami, neexistuje specifický ekologický význam odůvodňující změnu, funkční změna se neopírá o konkrétní analýzy dané lokality. 3. Pozemky jsou dlouhodobě využívány k zahrádkaření a individuální rekreaci. Nové funkční zařazení tento způsob využití znemožňuje. Dosavadní regulace byla nastavena v souladu s ochranou Kamenného vrchu a nebyl důvod ji opouštět. Navrhovatelka zdůrazňuje nerovné zacházení – jiné pozemky ve stejné vzdálenosti od přírodní rezervace zůstaly v plochách RX (rekreace), přičemž tyto sousední pozemky patří Statutárnímu městu Brnu. 4. Jeví se, že skutečným důvodem nové regulace je rozšíření ploch, které by v budoucnu mohly sloužit pro veřejnou rekreaci. Takovému funkčnímu využití mají sloužit primárně plochy ve vlastnictví Statutárního města Brna (pozemky ve vyžlucené ploše RX ve výřezu z hlavního výkresu výše). Pokud by tomuto účelu měly sloužit pozemky v soukromém vlastnictví, musely by být přesvědčivé důvody, které z ÚPmB nelze vyčíst. 5. ÚPmB v napadeném rozsahu nesplňuje kritérium minimalizace zásahu. Cíle ochrany lze dosáhnout méně omezujícími prostředky. Upřednostnění veřejného zájmu neurčitého charakteru na úkor legitimního soukromého zájmu vede k vyloučení soukromého užívání pozemků bez přiměřeného důvodu. Jde o zásah hraničící s vyvlastněním, aniž by byly splněny zákonné podmínky. 6. Navrhovatelka navrhuje, aby soud zrušil část ÚPmB v rozsahu zařazení jejích pozemků do ploch ZK a do režimu přírodního zázemí v krajině (grafická i textová část) a uložil odpůrci povinnost nahradit náklady soudního řízení. II. Vyjádření odpůrce 7. Odpůrce nesouhlasí s návrhem navrhovatelky a navrhl jeho zamítnutí. Nový ÚPmB nepředstavuje podstatný zásah do práv navrhovatelky, je založen na odborných územně plánovacích podkladech a řádně reaguje na námitky uplatněné v průběhu pořizování územního plánu. 8. Přibližná polovina pozemku parc. č. XA spolu s pozemkem parc. č. XC, na níž je stavba pro rodinnou rekreaci, je podle ÚPmB zařazena do ploch BU – bydlení všeobecné. Tuto část navrhovatelka v návrhu nenapadá. Podle předchozího územního plánu města Brna byly dotčené pozemky zařazeny do ploch zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci. Předmětné pozemky byly dle předchozí územně plánovací dokumentace součástí tzv. zelených klínů a krajinných komplexů. Severní část byla vedena jako zelený horizont, území nenarušitelné nadzemní výstavbou. Již podle předchozího územního plánu byly pozemky prakticky nezastavitelné, zejména v jejich severní části. 9. Při pořizování nového ÚPmB bylo vycházeno z územně plánovacích podkladů. Územní studie „Kamenný vrch II – Urbanistická studie“ zpracovaná v roce 2009 rozděluje soubor dotčených pozemků na část určenou pro bydlení a část navrženou jako krajinná zeleň, hranice těchto ploch odpovídá ochrannému pásmu přírodní rezervace Kamenný vrch. Územní studie vychází z urbanistické koncepce, která počítá s rozvojem obytných ploch v jižní, lépe dopravně přístupné části území, zatímco severní části v bezprostřední blízkosti přírodní rezervace jsou ponechány jako nezastavěné krajinné plochy s ekologickou funkcí. Změna funkčního využití části pozemků na plochu bydlení byla motivována potřebou navýšení ploch pro bydlení na území města Brna, zatímco vymezení plochy ZK bylo odůvodněno ochranou přírodních hodnot přírodní rezervace Kamenný vrch, která je zvláště chráněným územím a současně evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000. 10. Navrhovatelkou zmiňovaná alternativa zařazení pozemků do plochy RI – rekreace individuální by nenaplňovala ochrannou funkci území, neboť v těchto plochách je přípustná výstavba staveb pro rodinnou rekreaci až do zastavěné plochy 80 m², zatímco plochy ZK jsou plochami nestavebními. Ochranné pásmo přírodní rezervace Kamenný vrch činí ze zákona 50 metrů od její hranice. V tomto pásmu je umisťování staveb podmíněno souhlasem orgánu ochrany přírody, případně bylo historicky zakázáno. Odpůrce odkazuje na cíle a zásady ÚPmB týkající se ochrany přírodního zázemí města, ekosystémových služeb a udržitelného rozvoje území. Vymezení plochy ZK na pozemcích navrhovatelky je souladné s těmito koncepcemi i s dlouhodobým územně plánovacím vývojem lokality. III. Replika 11. Navrhovatelka zopakovala svá tvrzení. Nad rámec návrhu uvádí následující. Podle dřívějšího územního plánu bylo několik pozemků zařazeno do ploch čistého bydlení. To dokresluje, nakolik se do územně plánovací činnosti odpůrce promítají jiné zájmy, než veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny. Argumenty stran rozdílnosti od plochy RX nemají žádnou váhu. 12. Odpůrce nevysvětluje, proč je nezbytné omezovat vlastnické právo natolik zásadním způsobem. V území nedošlo ke změně ve výskytu chráněných druhů či jiných přírodních hodnot. Pokud odpůrce mění regulaci poměrů v území, musí pro to mít dobré důvody a je povinen je uvést. To se nestalo. Poznámka o možnosti oplocení je chybná. Na základě pravidel územního plánu pro práci s integrovanými jevy je možno pracovat pouze se stávajícím plotem, nový postavit nelze. 13. Není pravdivé tvrzení, že vymezení plochy ZK kopíruje hranici ochranného pásma přírodní rezervace. Podle dokumentace na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (dostupné z https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_vyhl_predpisy/index.php?frame&SHOW_CHROB=1&ID=1310) bylo ochranné pásmo přírodní rezervace (přírodního výtvoru) Kamenný vrch vyhlášeno vyhláškou Národního výboru města Brna ze dne 1. 5. 1989, a na předmětné pozemky nezasahovalo. V mezidobí se změnila parcelace a číslování pozemků, přesto je z mapy zřejmé, že ochranné pásmo nečiní 50 m od hranice přírodní rezervace a k předmětným pozemkům nesahá. Bylo vymezeno pouze na pozemcích táhnoucích se podél hranice rezervace, na nichž je pozemní komunikace na ulici Travní a úzký pás zeleně. Že by k vymezení ochranného pásma ve vzdálenosti 50 m od hranice přírodní rezervace došlo, neuvádí ani odpůrce, pouze se vyjádřeními typu „ochranné pásmo přírodní rezervace má činit 50 m od jeho hranice“ snaží navodit dojem, že tomu tak je. Také územní studie z roku 2009 pouze zmiňuje, že by mělo dojít k vymezení ochranného pásma v této vzdálenosti od hranice přírodní rezervace, nikoli, že se tak stalo. Ani odpůrce ani zpracovatel územní studie nejsou odbornými státními orgány nadanými pravomocí takové ochranné pásmo stanovit. 14. Pokud by měla urbanistická koncepce vycházet z aktuálního stavu v území a navazovat na dosavadní vývoj, pak to naopak mělo vést k zahrnutí předmětných a sousedních pozemků do ploch bydlení. Řada z těchto již je ve své severní části, nově zařazené do plochy ZK, zastavěna. Nepřiměřená je regulace vylučující i jakékoli drobné stavby sloužící individuální rekreaci či zemědělskému obhospodařování pozemků, které naopak odpovídají dlouhodobému rázu lokality a způsobu, jakým jsou pozemky využívány. 15. I z odpůrcem citovaných pasáží územního plánu je zřejmé, že veřejná rekreace je jednou z kulturních funkcí, které mají tyto plochy plnit. Další funkce spojené s ochranou chráněných druhů a přírodního rázu lokality mohly být naplněny vhodnou regulací výstavby při současném šetření práv vlastníků. Oproti dřívější úpravě došlo k podstatnému omezení možností využití pozemku, pokud je na něm vyloučena jakákoli výstavba související s individuálním využíváním pozemků. Z pohledu i