6 Ao 6/2010 — Nejvyšší správní soud

66 A 1/2026- 126 - text  15 66 A 1/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Šebka, soudce Martina Kopy a soudkyně Kateřiny Mrázové v právní věci navrhovatelů: a) JUDr. J. S. b) B. S. oba X oba zastoupeni advokátem Mgr. Pavlem Nádeníčkem sídlem Průchodní 377/2, 602 00 Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Riškem sídlem Jakubská 2, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, a to v rozsahu: - regulace plochy rozvojové lokality Zy-3 Pod Palackého vrchem v textové i grafické části, - regulace plochy PU – veřejné prostranství všeobecné vymezené na pozemku parc. č. 5247/1, v k. ú. Žabovřesky, a to v textové i grafické části, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územní plán města Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v rozsahu regulace plochy PU – veřejné prostranství všeobecné vymezené na pozemku parc. č. 5247/1, v k. ú. Žabovřesky, a to v textové i grafické části. II. Ve zbývající části se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelé vlastní pozemky parc. č. XA a XB v k. ú. X. Součástí pozemku parc. č. XB je stavba rodinného domu navrhovatelů. Na tomto pozemku (dotčený pozemek či pozemek navrhovatelů) u vstupu na schodiště do domu navrhovatelů začíná úzká cesta směrem k lesu. 2. Soud se v této věci zabýval návrhem na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 (ÚP či napadené OOP), a to v rozsahu vymezení plochy PU – veřejného prostranství všeobecného na pozemku navrhovatelů (napadená část ÚP či napadená úprava). Současně navrhovatelé napadají ÚP v rozsahu regulace plochy bydlení Zy-3 Pod Palackého vrchem. 3. Odpůrce napadenou úpravou vymezil na pozemku navrhovatelů plochu veřejného prostranství jako komunikaci, která má sloužit k napojení části plochy Zy-3 určené k zastavění. Jde o prodloužení ulice P. směrem k lesu. S tím však navrhovatelé nesouhlasí, proto podali Krajskému soudu v Brně návrh na zrušení této regulace. II. Shrnutí argumentů obsažených v návrhu, vyjádření odpůrce a replice navrhovatelů 4. Navrhovatelé namítají, že vybudování napojení rozvojové lokality Zy3 přes ulici P. by znemožnilo užívání a přístup k jejich rodinnému domu, který se nachází v bezprostřední blízkosti vymezené komunikace a jehož obsluha je na dotčených pozemcích bezprostředně závislá. V současné době projede v tomto místě pouze několik málo vozidel denně, typicky jen vozidla obyvatel ulice P. Pokud by však došlo k napojení lokality Zy3 prodloužením ulice P. přes pozemky navrhovatelů, lze očekávat mnohonásobný, až řádově stonásobný nárůst dopravního zatížení. Navrhovatelé dále upozorňují, že stavební práce spojené s realizací komunikace by byly zdrojem významných emisí i vibrací a mohly by negativně ovlivnit statiku jejich rodinného domu. Plánovaná komunikace by tak vedla k podstatnému zhoršení kvality bydlení navrhovatelů a ke snížení hodnoty jejich nemovitostí. 5. Podle navrhovatelů se odpůrce přezkoumatelným způsobem nevypořádal s jejich námitkami ani s otázkou nezbytnosti vymezení dopravního napojení rozvojové lokality Zy3 prodloužením ulice P. přes pozemky soukromých vlastníků. Z územní studie „Dopracování územní studie – územně technické prověření obsluhy území Pod Palackého vrchem“ z listopadu 2014 (Územní studie) přitom vyplývá, že propojení přes ulici P. představuje pouze jednu z více zvažovaných variant. Územní studie naopak primárně pracuje s variantou osy 1 zakončené obratištěm, případně s možností napojení přes lesní cestu do lokality Kozí Hora, a dále rovněž s variantou vedení komunikace pod vodojemem (osa 2). Ani jedna z těchto alternativ by se zásadním způsobem nedotkla vlastnického práva navrhovatelů ani dalších vlastníků nemovitostí v přilehlé rezidenční zástavbě. 6. Odpůrce se však ve vypořádání námitek nevyjádřil k tomu, z jakého důvodu upřednostnil napojení právě prodloužením ulice P. a proč nevyužil varianty, které by nezasahovaly do vlastnických práv navrhovatelů. Neposoudil všechny alternativy vyplývající z Územní studie ani přesvědčivě nezdůvodnil volbu konkrétního řešení. Z vypořádání námitek jiných vlastníků přitom vyplývá, že odpůrce zvažuje napojení přes ulici P. nanejvýš jako prostupnost pro pěší a cyklisty, nikoli jako plnohodnotné dopravní napojení. Přesto odpůrce rezignoval na jasné odůvodnění zvoleného řešení a nevysvětlil ani, proč opustil dřívější koncepci napojení z ulice B. podle předchozího územního plánu. Nelze přisvědčit názoru odpůrce, že konkrétní účel propojení má být stanoven až v následné fázi organizace dopravy, neboť již ve fázi územního plánování je nezbytné posoudit zvolené řešení z hlediska proporcionality. Odpůrce se přitom měl zabývat i konkrétními dopady zvoleného řešení do práv navrhovatelů, zejména nárůstem dopravy, hluku a emisí a snížením tržní hodnoty jejich nemovitostí. 7. Navrhovatelé dále poukazují na to, že možnost využití Územní studie byla v návaznosti na vydání napadeného územního plánu ke dni 3. 2. 2025 ukončena a ke dni 21. 7. 2025 tato studie pozbyla platnosti. Přesto odpůrce ve vypořádání jejich námitek na obsah Územní studie výslovně odkazoval a z jejího řešení vycházel. Takové vypořádání námitek proto podle navrhovatelů nemůže obstát. Nemění to však nic na skutečnosti, že i z této Územní studie zřetelně vyplývají jiné, pro navrhovatele podstatně šetrnější možnosti dopravního napojení rozvojové lokality Zy3. 8. Odpůrce se rovněž nezabýval technickou proveditelností napojení rozvojové lokality Zy3 prodloužením ulice P. Podle navrhovatelů by plánovaná komunikace musela být vedena přes dvě navazující zatáčky o úhlu přibližně 90 stupňů, s výrazným převýšením v místě o šířce přibližně tří metrů. Realizace takového řešení by bez zásadních zásahů do stávající zástavby nebyla možná a podle názoru navrhovatelů by si nutně vyžádala demolici některých stávajících staveb. Navrhovatelé, kteří v dotčeném rodinném domě trvale bydlí a neuvažují o jeho prodeji, s umístěním komunikace na svých pozemcích nesouhlasí; obdobně nesouhlasí ani vlastníci dalších dotčených nemovitostí v daném úseku. Vyvlastnění přitom nepřipadá v úvahu, neboť prodloužení ulice P. nebylo zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby. Bez souhlasu dotčených vlastníků tak není možné komunikaci realizovat. I podle Územní studie je cílové propojení podmíněno odkupem rodinného domu parc. č. 5246 a souvisejících pozemků. Navrhovatelé dále poukazují na to, že při veřejném projednání návrhu územního plánu zaznělo ze strany jeho zpracovatelů, že místo je velmi úzké a realizaci komunikace zde si dokážou představit jen s obtížemi. Neníli tedy napojení technicky reálně uskutečnitelné, nemělo být podle navrhovatelů vůbec vymezeno v napadeném územním plánu. 9. Navrhovatelé považují přijaté řešení za neproporcionální. V rámci třístupňového testu proporcionality podle jejich názoru obstojí zvolené řešení nanejvýš v prvním kroku, tedy v testu vhodnosti, neboť sledovaný legitimní cíl spočívající v dopravním napojení lokality Zy3 je způsobilé naplnit. Již však neobstojí v testu potřebnosti ani v testu proporcionality v užším smyslu. Existují totiž jiné varianty dopravního napojení, které by nevedly kolem stávajících rodinných domů a nezasahovaly by do pozemků soukromých vlastníků. Sledovaného cíle lze tedy dosáhnout jinými, k právům navrhovatelů šetrnějšími prostředky. Zásah do vlastnického práva navrhovatelů proto podle jejich názoru není vyvážen významem sledovaného cíle. Pokud by vymezení sloužilo pouze k zajištění pěší či cyklistické prostupnosti, k takto intenzivnímu zásahu do jejich vlastnického práva by vůbec nedošlo. Již ve fázi územního plánování proto mělo být přijato řešení, které je nejen urbanisticky zamýšlené, ale současně skutečně proveditelné a proporcionální. 10. Navrhovatelé konečně brojí rovněž proti vymezení rozvojové plochy Zy3 jako celku. Oproti předchozímu územnímu plánu došlo k rozšíření zastavitelné plochy až k hranici lesa. Dopravní napojení vedené přes pozemky navrhovatelů by tak sloužilo k obsluze výrazně vyššího počtu rodinných a bytových domů, což by dále zvýšilo dopravní zatížení v bezprostřední blízkosti jejich nemovitosti. Současně by se zmenšila zóna klidu, oddechu a rekreace a došlo by k narušení rovnováhy životního prostředí, kvality lesa i funkčnosti stávajících biokoridorů. Navrhovatelé poukazují na to, že lokalita Zy3 je dlouhodobě v centru zájmu developerských subjektů, a lze proto důvodně očekávat její maximální intenzivní využití. Tyto skutečnosti by se však neměly negativně promítat do práv a kvality bydlení stávajících vlastníků rodinných domů, čemuž přijaté