66 A 10/2025 – Krajský soud v Brně

66 A 10/2025- 43 - text  7 66 A 10/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Petra Šebka, soudce Martina Kopy a soudkyně Lenky Bahýľové ve věci navrhovatele: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o. Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice zastoupeného advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou proti odpůrkyni: Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno o návrhu na nepoužití opatření obecné povahy odpůrce ze dne 26. 3. 2021, čj. JMK 47649/2021, sp. zn. S-JMK 166270/2020/OD Brno, ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 30/2025 o žalobě navrhovatele proti rozhodnutí odpůrce ze dne 22. 9. 2025, čj. 134824/2025, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Obsah návrhu, vyjádření odpůrce a repliky navrhovatele 1. Navrhovatel podal žalobu proti rozhodnutí odpůrce ze dne 22. 9. 2025, čj. 134824/2025, kterým odpůrce zamítl navrhovatelovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Slavkov u Brna ze dne 7. 5. 2025, čj. MUSLV-SC/57430-2025/Kra. Podle něj se navrhovatel dopustil celkově pěti přestupků provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu. Všechny spočívaly v tom, že nezjištění řidiči vozů provozovaných navrhovatelem překročili u křižovatky silnic I/50 a III/3836 mezi Slavkovem u Brna a Holubicemi nejvyšší povolenou rychlost 70 km/h. 2. Spolu se žalobou navrhovatel podal návrh na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 26. 3. 2021, čj. JMK 47649/2021, sp. zn. S-JMK 166270/2020/OD Brno („napadené OOP“). To právě vedlo ke stanovení místní úpravy provozu v podobě dopravního značení omezujícího maximální povolenou rychlost na 70 km/h v místech, kde ji řidiči vozů provozovaných navrhovatelem podle výše uvedených rozhodnutí správních orgánů překročili. 3. Navrhovatel v návrhu nejprve tvrdí, že dopravní značení je nezákonné, protože napadené OOP nesledovalo svůj cíl ve zvýšení bezpečnosti či plynulosti silničního provozu. Ke snížení rychlosti došlo jen proto, že byl v místě umístěn úsekový rychloměr s ohledem na jeho finanční efektivitu. Takový důvod nesleduje předvídaný účel místní úpravy provozu. 4. Podle navrhovatele není napadené OOP ani řádně odůvodněné. Neodůvodňuje totiž nutnost stanovení odlišné hranice nejvyšší dovolené rychlosti jízdy, ani nijak nepopisuje konkrétní místní podmínky. Není proto přezkoumatelné, zda místní podmínky takové omezení vskutku vyžadují. V odůvodnění se konkrétně uvádí: „Důvodem změny místní úpravy provozu na silnici I/50 je realizace stavby ‚Úsekové měření rychlosti na komunikaci I/50 v katastru obce Velešovice‘ s cílem zajištění plynulého výjezdu ze silnice III/3836 a vyšší bezpečnosti silničního provozu v prostoru křižovatky těchto silnic.“ Navrhovatel souhlasí, že eventuální provádění stavby může být důvodem k omezení nejvyšší dovolené rychlosti kvůli stavebním omezením, pohybu osob vykonávajících dělnické činnosti, či pohybu techniky. Takový důvod však trvá jen po dobu stavby, proto musí mít jasně časové ohraničení. 5. Pro omezení po dobu stavby je ale vhodnější stanovit přechodnou úpravu provozu. Právě přechodná úprava odpovídá dopravně-inženýrským opatřením a minimalizuje problémy s bezpečností a plynulostí provozu při stavebních pracích na pozemních komunikacích či jejich bezprostřední blízkosti. Neexistuje však reálný věcný důvod k tomu, aby omezení, jehož účelem je zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu po dobu stavby, trvalo i po dokončení realizace stavby. Ta nemůže být důvodem pro omezení rychlosti poté, co je již stavba hotová. Navíc realizace stavby sloupu s rychloměrem, která může probíhat řádově dny až týdny, nejdéle měsíce, neodůvodňuje tuto permanentní úpravu nejvyšší dovolené rychlosti. 6. V odůvodnění napadeného OOP se dále uvádí, že: „(…) výše popsané změny místní úpravy provozu na silnici I/50 vyžaduje bezpečnost silničního provozu na této pozemní komunikaci, jsou ve veřejném zájmu definovaném v obecně závazných předpisech ve věcech pozemních komunikací a provozu na pozemních komunikacích (…).“ To je pouhé obecné tvrzení, které není nijak odůvodněné. Z napadeného OOP tedy nelze seznat jediný důvod, pro který by bezpečnost silničního provozu vyžadovala změnu místní úpravy. 7. Odpůrce ve vyjádření k návrhu reagoval, že odůvodnění napadeného OOP opatření přesně identifikuje právní i technické předpisy, o které se opírá, a výslovně uvádí sledovaný cíl — zvýšení bezpečnosti a zajištění plynulého výjezdu ze silnice II/3836. Místní podmínky si žádají odchýlení od obecné rychlosti a stanovené dopravní značky odpovídají rozsahu nezbytnému pro bezpečnost silničního provozu. 8. Jde o opatření ve veřejném zájmu. Zejména proto, že silnice I/50 je významnou tranzitní tepnou a zvýšené riziko kolizí v místě křížení s III/3836 odůvodňuje zásah do rychlostních poměrů. Při přijímání napadeného OOP navíc nikdo (ani navrhovatel) neuplatnil připomínky či námitky. Odpůrce rovněž odmítá tvrzení, že důvodem ke snížení rychlosti byla ekonomická motivace spojená s provozem úsekového měření. Odpůrce nemá z pokut žádný finanční prospěch. 9. Odpůrce poté podrobně vysvětluje rozdíl mezi prováděním stavby jako činností (která může vyžadovat přechodnou úpravu provozu) a stavbou jako výsledkem (která je spojena s trvalým dopravním řešením). Místní úprava provozu se týká stálých dopravních značek a souvisí se stavební úpravou spočívající ve vybudování trvalého úsekového měření. Podmínky napadeného OOP navíc určují nejen provedení značek stavebníkem před zahájením užívání stavby, ale také následnou dlouhodobou údržbu ze strany správce komunikace. Procesní postup, včetně doručení návrhu veřejnou vyhláškou a lhůty pro námitky, také odpovídá režimu místní, nikoli přechodné úpravě. 10. Odpůrce dále uvádí, že problematikou bezpečnosti v prostoru křižovatky I/50 a II/3836 se dlouhodobě zabýval. I Policie ČR v místě opakovaně vyhodnocovala dopravní rizika. Závěry o potřebě zvýšení bezpečnosti se průběžně potvrzovaly v odborných analýzách i při přípravě plánovaných staveb. Úsekové měření rychlosti schválila Policie ČR jako nástroj ke snížení negativních dopadů provozu, zejména počtu nehod a jejich následků. Odpůrce poukazuje také na veřejně dostupná data Centra dopravního výzkumu, ze kterých má vyplývat, že před instalací úsekového měření docházelo k nehodám s lehkými i těžkými zraněními, zatímco po uvedení stavby do užívání nebyla evidována žádná nehoda se zraněním. To potvrzuje, že kombinace místní úpravy provozu a úsekového měření svůj účel fakticky naplňuje. Napadené OOP tedy není svévolné, ale je reakcí na dlouhodobě identifikované dopravně-bezpečnostní problémy v místě. Sleduje legitimní veřejný zájem — ochranu života a zdraví účastníků provozu. 11. Navrhovatel ve své replice zdůrazňuje, že samotné citace právních a technických předpisů v opatření obecné povahy nemohou nahradit jeho věcné odůvodnění. Smyslem odůvodnění je vysvětlit adresátům i soudu, jaké konkrétní skutečnosti vedly správní orgán k zásahu do právní sféry dotčených osob a jaké úvahy jej vedly k volbě konkrétní regulace. Navrhovatel připomíná, že bez takového vysvětlení nelze zjistit, zda správní orgán postupoval racionálně, nebo zda se dopustil libovůle. Pouhý výčet právních předpisů neozřejmuje, proč bylo nezbytné snížit rychlost právě na 70 km/h na konkrétním úseku silnice I/50. Podle navrhovatele musí být z odůvodnění patrné konkrétní dopravní problémy či rizika, nikoliv jen deklarovaný veřejný zájem. 12. Navrhovatel dále uvádí, že správní orgán měl identifikovat a popsat konkrétní problém, který má opatření řešit, a to na základě zjištěného skutkového stavu. Podle něj nepostačí obecná tvrzení o „vyšší bezpečnosti“ nebo o „problémovosti křižovatky“. Odůvodnění musí zahrnovat popis dopravní situace, intenzity provozu, charakteru komunikace, případných kolizních míst, nehodovosti či jiných relevantních rizik. Odpůrce měl povinnost vysvětlit, proč zvolil právě tento rozsah omezení, tedy proč stanovil limit 70 km/h v tomto konkrétním úseku. 13. Generická tvrzení o tom, že pomalejší rychlost vede k vyšší bezpečnosti, považuje navrhovatel za notoriety, které nemohou obstát jako důvod pro místní úpravu. Otevřela by se tím možnost libovolného snižování rychlosti bez ohledu na konkrétní místní podmínky, což je v rozporu se zásadou zákonnosti veřejné správy i se zákazem libovůle. Poukazovat na zákonnost umístění značek je mimoběžné, pokud napadené OOP nevysvětluje důvody pro jejich stanovení. Stejně tak odmítá argumentaci „veřejným zájmem“, neboť ten odpůrce nijak nekonkretizoval. 14. Povinnost odůvodnit opatření obecné povahy pak leží na správním orgánu bez ohledu na to, zda někdo uplatnil námitky. Správní orgán musí již v okamžiku přijetí regulace vysvětlit, proč omezuje všechny řidiče na daném úseku, a to především z důvodu legitimního očekávání a