66 A 4/2026 – Krajský soud v Brně

66 A 4/2026- 255 - text  13 66 A 4/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Petra Šebka, soudkyně Lenky Bahýľové a soudkyně Kateřiny Mrázové ve věci navrhovatelé: a) Ing. F. N. bytem X b) Z. M. bytem X oba zastoupeni advokátkou Mgr. Barborou Klouda Jestřábovou sídlem Hlinky 57/142a, Brno odpůrkyně obec Držovice, IČO 75082144 sídlem SNP 71/37, 796 07 Držovice zastoupena advokátkou Mgr. Lucií Knoll sídlem Helceletova 235/9, Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2015 – Změna č. 1 územního plánu Držovice, vydaná zastupitelstvem obce Držovice usnesením ze dne 6.1.2025, a to v částech: - vymezení (textové i grafické) plochy AU v části pozemků ve vlastnictví navrhovatelů p.č. X a p.č. XA, vše v k.ú. X, obec X, - podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v bodu c/2.1 (textová i grafická část) plocha Z.09 ve znění: „podmínky pořadí změn v území - využití plochy je podmíněno realizací plochy P.1.03, rozšířením ulice Ú. a její rekonstrukcí až po napojení na ulici F.“, - v bodu c/2.2 (textová i grafická část) plochy ve znění „prostorové uspořádání, ochrana hodnot území, krajinného rázu - min. šířka veřejného prostranství 11 m“, - umístění koridoru CNU.T02 (vymezení grafické) – koridor pro protierozní a retenční opatření - liniový příkop pro zadržování dešťové vody ze zemědělských ploch na pozemcích parc. č. XA a X v k.ú. X; - v kapitole l) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti, se ruší plocha US.03 – Z.09, P.1.03 (textová část). takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 140 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. Lucie Knoll. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelé požadují, aby soud zrušil opatření obecné povahy č. 1/2015 – Změna č. 1 územního plánu Držovice, a to v části týkající se nového funkčního využití ploch zahrnujících jejich pozemky a související pozemky s podmiňující regulací, resp. v rozsahu vymezeném v petitu návrhu (dále též jen „napadené OOP“ či „změna územního plánu“). 2. Podstata sporu spočívá v tom, zda odpůrkyně při přijetí napadené územně plánovací regulace postupovala v mezích zákona a ústavních limitů, zejména zda změna spočívající ve zrušení dosavadní zastavitelnosti, popřípadě jejím podmínění regulativy, vychází z dostatečných podkladů, je přezkoumatelná a obstojí z hlediska proporcionality zásahu do vlastnického práva navrhovatelů. II. Obsah návrhu 3. Navrhovatelé dovozují svou aktivní legitimaci z vlastnictví pozemků, jichž se napadené OOP přímo dotýká. Uvádějí, že na dotčených pozemcích byla podle předchozí územně plánovací dokumentace přípustná výstavba, která již podle nové regulace přípustná není, resp. je podmíněna způsobem, jenž její realizaci fakticky vylučuje. Tím mělo dojít k přímému zásahu do jejich vlastnického práva a ke snížení hodnoty jejich majetku. 4. Navrhovatelé dále uvádějí, že v průběhu pořizování napadeného OOP uplatnili včasné, konkrétní a věcně odůvodněné námitky, které odpůrkyně zamítla. Způsob jejich vypořádání považují za nezákonný, nepřezkoumatelný a založený na nesprávných skutkových východiscích. 5. V návrhu především namítají, že napadené OOP postrádá dostatečný odborný podklad. Tvrdí, že jejich námitky byly vypořádány pouze formálně, bez návaznosti na konkrétní technické, hydrologické či urbanistické podklady, a že odpůrkyně neuvedla, z jakých skutkových zjištění a odborných závěrů při přijetí regulace vycházela. V této souvislosti poukazují na judikaturu Nejvyššího správního soudu k požadavku přezkoumatelnosti opatření obecné povahy a k ochraně vlastnického práva, zejména na usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120. 6. Podle navrhovatelů odůvodnění napadeného OOP neobsahuje hydrologické výpočty, geologické posouzení infiltračních schopností zemin, erozní bilanci, vyhodnocení odtokových poměrů ani srovnání možných variant řešení. Odpůrkyně podle nich nepředložila podklady, které by prokazovaly funkčnost přijatých protierozních a vodohospodářských opatření nebo nezbytnost omezení zastavitelnosti dotčených pozemků. 7. Ve vztahu k věcnému obsahu regulace navrhovatelé namítají, že přijatá protierozní a vodohospodářská opatření jsou nefunkční. S odkazem na odborný hydrogeologický posudek (jedná se o posudek Ing. Š. F. z května 2018, Inženýrsko – geologické posouzení lokality, Držovice – infrastruktura pro stavbu 12 RD) uvádějí, že navržený vsakovací a odvodňovací příkop nevykazuje reálnou vsakovací schopnost a neodpovídá skutečným terénním podmínkám. Tvrdí, že příkop i tzv. suchý poldr jsou situovány mimo hlavní koncentrační koridory odtoku a v podmínkách nepropustného jílovitého podloží nemohou plnit deklarovanou retenční ani infiltrační funkci. V této souvislosti odkazují na vyjádření hydrogeologa Ing. Š. F. a na mapové podklady založené ve spise. 8. Navrhovatelé současně tvrdí, že pořizovatel nerespektoval reálné terénní a geomorfologické poměry území a nepřihlédl k odborným podkladům, z nichž podle jejich názoru plyne technická neúčinnost navrženého řešení. Poukazují též na to, že sami v průběhu pořizování změny územního plánu předložili alternativní řešení, zejména individuální retenční opatření u budoucí zástavby, která by podle nich mohla zlepšit odtokové poměry při zachování možnosti výstavby. Tuto variantu však odpůrkyně podle nich nereflektovala. V této souvislosti odkazují na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2010, č. j. 4 Ao 3/2010-54, týkající se vhodnosti, potřebnosti a proporcionality zvoleného řešení. 9. Další okruh námitek se týká podmínky využití plochy Z.09 spočívající v požadavku na rozšíření veřejného prostranství – ulice Ú. – na minimální šířku 11 metrů. Navrhovatelé tvrdí, že tato podmínka je za stávajících poměrů objektivně nesplnitelná, neboť šířkové poměry jsou limitovány stávající zástavbou, zejména stavbou na pozemku parc. č. st. xb, a dále pozemkem parc. č. XC. Zdůrazňují přitom, že jedním z vlastníků stavby na pozemku parc. č. st. XB je sama odpůrkyně. Mají proto za to, že byla stanovena podmínka, jejíž splnění je fakticky vyloučeno. 10. S tím spojují námitku porušení zásady minimalizace zásahu. Podle navrhovatelů odpůrkyně neposoudila šetrnější varianty regulace, například etapizaci výstavby, úpravu trasování a parametrů technických opatření nebo zachování zastavitelnosti alespoň části dotčených pozemků. Namísto toho zvolila řešení, které podle nich fakticky znemožňuje realizaci jejich záměru, aniž by doložila, proč by mírnější prostředky nebyly způsobilé zajistit sledované veřejné zájmy. V této souvislosti odkazují i na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 229/24. 11. Navrhovatelé dále brojí proti závěru odpůrkyně o jejich údajné nečinnosti. Tvrdí, že o realizaci svého záměru usilovali dlouhodobě, pořizovali projektové podklady, upravovali dokumentaci a reagovali na požadavky správních orgánů. K tomu odkazují na listiny přiložené k návrhu, zejména žádosti o připojení, vyjádření obce, stanoviska dotčených subjektů a další dokumenty ze souvisejících správních řízení. Současně uvádějí, že podstatná část průtahů byla způsobena postupem samotné obce, která podle nich opakovaně blokovala navazující povolovací procesy a činila kroky bránící realizaci záměru. V tom spatřují projev libovůle. 12. Navrhovatelé konečně namítají materiální nezákonnost napadeného opatření obecné povahy. Tvrdí, že jeho odůvodnění je založeno na obecných tvrzeních o funkci protierozních a retenčních opatření, aniž by tato tvrzení byla podložena konkrétními odbornými podklady či měřitelnými údaji. Opětovně poukazují na odborné vyjádření geologa Ing. Š. F., podle něhož nelze v předmětné lokalitě doporučit vsakování srážkových vod do zemního prostředí v blízkosti základů staveb a z hlediska stability svahu je naopak třeba vodu co nejrychleji odvést. 13. V této souvislosti navrhovatelé dále poukazují na to, že před vydáním napadeného OOP byly jejich územní záměry opakovaně aprobovány příslušnými orgány veřejné správy. Odkazují zejména na závazné stanovisko Odboru územního plánování a památkové péče Magistrátu města Prostějova ze dne 19. 4. 2023 a na souhlas Magistrátu města Prostějova, odboru životního prostředí, ze dne 6. 6. 2023 s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu. Mají za to, že odpůrkyně tato stanoviska při přijetí napadeného opatření nereflektovala. V této souvislosti též odkazují i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 65 A 5/2025-85. III. Vyjádření odpůrkyně a replika navrhovatelů 14. Odpůrkyně s návrhem nesouhlasila. Uvedla, že napadené OOP je přezkoumatelné, není svévolné, veškeré přijaté změny byly řádně projednány a odůvodněny, odpovídají zájmům obce jako celku a respektují zásadu prop