3 As 237/2019 — Nejvyšší správní soud

67 A 5/2026- 71 - text  12 67 A 5/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana ve věci navrhovatelky: Ing. M. S. bytem X zastoupená Mgr. Ing. Martinem Matějkou, advokátem sídlem Jana Babáka 2733/11, Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno zastoupený Mgr. Pavlem Riškem, advokátem sídlem Jakubská 2, Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 – týkající se vymezení významného segmentu sídelní zeleně na pozemku p. č. X, k. ú. X, obec X, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna schválený Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 – se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v rozsahu textového i grafického vymezení významného segmentu sídelní zeleně na pozemku p. č. X, k. ú. X, obec X. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce náklady řízení ve výši 20 210 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Ing. Martina Matějky, advokáta. Odůvodnění: I. Návrh 1. Navrhovatelka se domáhá zrušení části Územního plánu města Brna, konkrétně vymezení významného segmentu sídelní zeleně na pozemku v jejím vlastnictví. Pozemek je situován ve stabilizované ploše bydlení všeobecného se strukturou zástavby rezidenční nízkopodlažní a výškovou hladinou 2 v rozmezí 3 až 10 m (BU.R2) a nachází se v zóně Z3.16 Masarykova čtvrť, Stránice. 2. Záměrem navrhovatelky je realizovat na pozemku bytový dům, proto požádala příslušný stavební úřad (Magistrát města Brna, odbor stavební) o poskytnutí předběžné informace k záměru. Stavební úřad jí v informaci ze dne 8. 9. 2025, č. j. MMB/0457854/2025, sdělil, že realizaci záměru stavby brání významný segment sídelní zeleně vymezený územním plánem na jejím pozemku. 3. Navrhovatelka je přesvědčena, že k vymezení významného segmentu sídelní zeleně došlo nezákonným způsobem, že odpůrce vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, že existence tohoto segmentu není potřebná z hlediska územním plánem deklarovaných cílů a nepřiměřeně zasahuje do jejího vlastnického práva. 4. Je přesvědčena, že základní podmínky využití území nemohou být prostřednictvím doplňujících podmínek měněny tak, aby byl základní způsob využití plochy znemožněn. Územní plán řadí mezi doplňující podmínky využití území mj. zóny se shodným charakterem a významné segmenty sídelní zeleně. Z hlavního výkresu je zřejmé, že se pozemek navrhovatelky nachází v ploše s rozdílným způsobem využití BU.R2, v zóně se shodným charakterem Z3.16 Masarykova čtvrť, Stránice, jejíž doplňující podmínky využití stanovené pomocí karty zóny navrhovatelka nezpochybňuje. Z výkresu koncepce uspořádání krajiny je patrné, že byl na pozemku vymezen významný segment sídelní zeleně. Podle závazné textové části územního plánu tvoří významné segmenty sídelní zeleně překryvný režim a doplňují hlavní funkci plochy. Platí pro ně doplňující podmínky využití území, přičemž nepřípustné je využití podstatně omezující aktuální či potenciální funkčnost sídelní zeleně. Stanovení významného segmentu sídelní zeleně na celém pozemku tak zcela neguje podmínky základní a vylučuje přípustnost jakýchkoli staveb v dané ploše. Vymezování významných segmentů sídelní zeleně přichází v úvahu zejména na plochách veřejného prostranství, neboť jejich součástí je veřejně přístupná zeleň, nikoliv na stavebním pozemku. 5. Upozorňuje dále na nepřehlednost a netransparentnost zvoleného způsobu regulace. Několika úrovňová regulace přesahuje povinné náležitosti vyhlášky č. 500/2006 Sb., přestože bod I. 4. b) přílohy č. 7 vyhlášky umožňuje, aby byla urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury na samostatných výkresech. Běžnému čtenáři územního plánu nebyla přijatá regulace zcela zřejmá, neboť z hlavního výkresu vyplývající režim regulace byl regulací krajiny zcela popřen. Ověřila-li navrhovatelka, že hlavní způsob regulace zůstává neměnný, nelze jí klást k tíži, že nezkoumala existenci dalších podmínek využití pozemku, které realizaci bydlení fakticky znemožnily. 6. Namítá rovněž, že pro vymezení významného segmentu sídelní zeleně nebyly dány věcné důvody. Podle odůvodnění územního plánu jsou významné segmenty sídelní zeleně vymezovány za splnění podmínky jejich lokální nebo místní významnosti, prostupnosti, vybavenosti, velikosti, kompaktnosti a potenciálu pro rozvoj. Nemají být vymezovány plochy, které nemají dostatečnou velikost, význam nebo mají vyšší potenciál (např. jako plochy stavební). 7. Při vymezení významného segmentu sídelní zeleně odpůrce vycházel z chybně zjištěného skutkového stavu, neboť pozemek navrhovatelky přičlenil k pásu zeleně porostlému stromy a keři podél ulice Barvičova. Tento pás zeleně nepochybně je urbanisticky významným prvkem, který přispívá k pohodě bydlení. Právě z těchto důvodů je ulice Barvičova označena v kartě zóny jako zelená osa protínající území. Pozemek navrhovatelky se sice nachází v blízkosti zmiňovaného pásu zeleně, nijak s ním však funkčně nesouvisí ani nenaplňuje jiné kvality a funkce významných segmentů sídelní zeleně. Pozemek zapadá do bloku vilové zástavby, což fakticky vylučuje, aby plnil shodnou funkci jako pás vzrostlých stromů. Měly by se tak u něj uplatnit standardní podmínky pro rozvoj území stanovené pro plochy BU.R2 doplněné kartou zóny 3.16, které zaručují charakteristické uspořádání vilových domů a volné umístění domů v zahradách. Nebyl tak dodržen požadavek na kompaktnost, prostupnost a lokální významnost prvku sídelní zeleně. Na rozdíl od ostatních pozemků, na nichž byl významný segment sídelní zeleně vymezen, pozemek navrhovatelky není plochou veřejného prostranství. 8. Dovozuje rovněž nepřiměřenost regulace. Je přesvědčena, že regulace není opřena o žádný legitimní důvod. I pokud by byla splněna kritéria pro vymezení významného segmentu sídelní zeleně, není dodržen požadavek minimalizace zásahu. Podmínky využití plochy ve spojení s kartou zóny dostatečně zajišťují ochranu zeleně v lokalitě a zmírňují dopady změn klimatu. Nelze přehlédnout, že vymezením významného segmentu sídelní zeleně na pozemku navrhovatelky nelze realizovat žádný stavební záměr, přestože pozemek byl dřívějším i novým územním plánem zahrnut do ploch pro bydlení. 9. K přípustnosti návrhových bodů vysvětluje, že přestože nepodala v průběhu procesu pořizování územního plánu námitky, měl by soud přezkoumat její návrh včetně namítané diskriminace. Zásah do práv navrhovatelky dosahuje intenzity blížící se vyvlastnění a byl proveden netransparentní metodou. Přípustné jsou proto veškeré uplatněné návrhové body. Doplňuje, že územní plán byl přijat podle stavebního zákona z roku 2006, proto se neaplikuje § 307 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona. 10. Požaduje, aby soud zrušil vymezení významného segmentu sídelní zeleně na jejím pozemku dnem právní moci rozsudku a přiznal jí náhradu nákladů řízení. 11. V replice ze dne 30. 3. 2026 i při jednání soudu setrvala na argumentaci obsažené v návrhu. II. Vyjádření odpůrce 12. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvádí, že navrhovatelka vlastní pozemek, který je součástí stabilizované plochy bydlení všeobecného po dobu téměř 8 let. Z veřejně přístupných mapových podkladů plyne, že minimálně od roku 1953 nedošlo u pozemku ke změně jeho využití ani k realizaci stavebního záměru. Nejméně 73 let tedy pozemek zůstává nevyužitý a fakticky plní funkci veřejného prostranství. 13. Skutečnost, že nad pozemkem byl vymezen významný segment sídelní zeleně, neznamená změnu základního funkčního využití pozemku, nýbrž nástroj sledující ochranu veřejných hodnot v území. Předběžná informace stavebního úřadu sama o sobě nepředstavuje deklaratorní rozhodnutí o nepřípustnosti konkrétního záměru. Nevyplývá z ní, že by byla jakákoli stavební činnost na pozemku absolutně vyloučena, pouze zakládá požadavek na individuální posouzení slučitelnosti konkrétního záměru s veřejnými hodnotami chráněnými územním plánem. Navrhovatelka dosud žádost o vydání územního rozhodnutí nepodala. Namítaný zásah do jejích vlastnických práv tak má povahu pouze hypotetického a neurčitého omezení. 14. Pro rozsah přezkumu je stěžejní procesní aktivita v průběhu pořizování územního plánu. Navrhovatelka nepodala v procesu přijímání opatření obecné povahy žádné námitky, přestože měla objektivní možnost se s navrženou regulací řádně seznámit a zpochybnit ji. Úvahy o netransparentnosti regulace je nutno odmítnout. Územní plán je komplexní dokument, který je nutno posuzovat jako celek, nikoliv jen jeho fragmenty. Závazný obsah je tvořen textovou i grafickou částí. Neobstojí proto tvrzení navrhovatelky, že běžnému adresátovi nemohlo být zřejmé, kde je předmětná regulace vymezena. I to, že navrhovatelka sama podala stavebnímu úřadu žádost o poskytnutí předběžné informace, nasvědčuje t