67 A 6/2026 – Krajský soud v Brně

67 A 6/2026- 180 - text  14 67 A 6/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci navrhovatele: O. F. bytem X zastoupen Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno zastoupen Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou sídlem Údolní 33, Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 - v textové a grafické části vymezení plochy RX – rekreace jiná na pozemcích parc. č. X a parc. č. XA v katastrálním území X takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územní plán města Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 - se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v textové a grafické části vymezení plochy rekreace jiné – RX na pozemcích parc. č. X a parc. č. XA v katastrálním území X. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení 23 404 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Davida Zahumenského, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrce na svém zasedání č. Z9/22 dne 10. 12 2024 schválilo opatření obecné povahy – Územní plán města Brna, které nabylo účinnosti dne 31. 1. 2025. Navrhovatel se domáhá jeho zrušení ve shora označené části. II. Návrh 2. Navrhovatel namítá, že napadeným územním plánem je část pozemků v dané lokalitě označena jako stabilizovaná plocha RI.R1 - individuální rekreace, určená k pobytové rekreaci ve stavbách pro rodinnou rekreaci se zastavěnou plochou do 80 m2, a část pozemků stejného charakteru (včetně pozemků navrhovatele) je označena jako stabilizovaná plocha určená pro zahrádkaření s označením RX - rekreace jiná. Plocha RX má však ve skutečnosti prokazatelně zcela jiný charakter než zahrádky. V textové části územního plánu je „stabilizovaná plocha“ v kapitole 3.3.1. definována tak, že „jako stabilizované plochy jsou vymezeny ty části území města, kde územním plánem stanovené podmínky využití území vychází z dosavadního charakteru území a zpravidla jej potvrzují, nebo na něj bezprostředně navazují, a proto se zde nepředpokládá zásadní změna funkčního využití a prostorového uspořádání“. Pozemky navrhovatele však nejsou využívány pro zahrádkaření a takové jejich využití ani není vzhledem k neúrodnosti půdy prakticky možné a účelné, o stabilizovanou plochu se proto nemůže jednat. Odpůrce uměle a nesmyslně provedl zásadní změnu funkčního využití pozemků. Přestože navrhovatel podal námitky, odpůrce se s nimi nevypořádal. 3. Je nesporné, že se jedná o zastavěné území obce, a to v převažující míře stavbami individuální rodinné rekreace. Toto využití potvrzuje i Územní studie Rekreační oblast Přehrada – výsledný návrh (atelier ERA, 2013) ve výkresu „Rozbor stávajícího využití území“. Obyvatelé ve většině domů pobývají z důvodů individuální rekreace a mohou zde mít legálně trvalá bydliště. Tomu vyhovuje i infrastruktura (cesty, sítě, odvod odpadních vod). 4. Postup odpůrce je ve světle uvedeného nepředvídatelný a neodůvodněný. Odkaz na Územní studii Rekreační oblast Přehrada – výsledný návrh (atelier ERA, 2013) a dokument Návrh změn ÚPmB vyplývající z „Územní studie Rekreační oblast Přehrada – výsledný návrh“ (atelier ERA, 2016) [dále též souhrnně „územní studie“] nemá v odůvodnění žádný relevantní podklad. Územní plán přiřazuje stejné funkční využití (RX) pozemkům navrhovatele, které jsou dlouhodobě užívány pro individuální pobytovou rekreaci, jako pozemkům, které jsou dlouhodobě užívány jako zahrádkářské osady. 5. Hranice mezi pozemky, které jsou zařazeny do plochy RI.R1 a do plochy RX, je dle navrhovatele vedena zcela nahodile a bez sebemenší zjistitelné přítomnosti rozlišitelných znaků, a to v každém myslitelném ohledu. 6. Odpůrce prosazuje snahu degradovat pozemky navrhovatele z plnohodnotné plochy individuální pobytové rekreace na plochu, na které pobytová rekreace nebude kvůli významně omezujícím pravidlům pro zastavění do budoucna reálně možná. Důkazem toho je kapitola 5.9.13 odůvodnění územního plánu, v níž se uvádí: „Jedná se o plochy s převažujícím využitím formou pobytové rekreace, která je zde však vzhledem ke kontextu využiti a uspořádání okolního území nežádoucí.“ Tato úvaha však není podepřena žádným vysvětlením ani legitimním cílem. 7. Individuální rekreace na pozemcích navrhovatele je novým územním plánem značně oklestěna, ne-li přímo znemožněna. Podmínky pro zastavění pozemků jsou určeny vágně (jsou přípustné pouze zahradní chaty, které nejsou definovány v žádných předpisech), což navrhovatele vrhá do právní nejistoty. 8. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), dle navrhovatele taxativně vymezuje konkrétní plochy s rozdílným způsobem využití v souladu s jednotným standardem (např. rekreace individuální, rekreace - zahrádkářské osady). V napadeném územním plánu není odůvodněno, proč jsou vymezovány právě plochy „rekreace jiné“. 9. Pobytová rodinná rekreace dle navrhovatele není v rozporu s žádným chráněným veřejným zájmem, nýbrž je naopak aspektem příznivého životního prostředí. Nezákonnost v postupu odpůrce spočívá i v tom že určení funkční plochy se míjí s reálnou dosažitelností, neboť nikdo z dosavadních vlastníků (zejména ne navrhovatel sám) nehodlá a nebude užívat pozemky provozováním zahrádkářské činnosti. III. Vyjádření odpůrce 10. Odpůrce ve svém vyjádření uvádí, že ani předchozí územní plán nepočítal s rozsáhlejší stavební činností na pozemcích navrhovatele, pouze podmíněně předpokládal na plochách mimo pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) umisťování staveb do maximální výměry 50 m2. Rozdělení území v dané lokalitě na plochy RX a RI kopíruje rozdělení dle územní studie a vyjadřuje zájem na ochraně rekreačního území před nevhodnými funkcemi, mj. různými formami bydlení, a to i s ohledem na dopravní podmínky území a technickou infrastrukturu. To odpůrce navrhovateli vysvětlil i v rozhodnutí o námitkách, v němž dodal, že nebyly vymezovány plochy RZ (rekreace – zahrádkářské osady), nýbrž plochy RX (rekreace jiná), a to z důvodu smíšenosti funkcí v těchto plochách. Přípustné a podmíněně přípustné využití umožní majitelům dostatečné podmínky pro individuální rekreaci, nicméně s méně intenzivní rekreační zástavbou než v plochách RI, tedy s přípustnými stavbami zahradních chat – stavby s jedním nadzemním podlažím, podkrovím a podsklepením, o zastavěné ploše do 50 m2. 11. Územní plán přitom dle odpůrce nemá být pouze jakousi dokumentací skutečného stavu využití území, ale má sloužit především pro nastavení podmínek využití do budoucna. Nemá vliv na již realizované stavby v území, přičemž na existenci těchto stávajících záměrů reaguje v kapitole 6.2. Skutečnost, že se na pozemcích navrhovatele nachází stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. 756, která má dle katastru nemovitostí zastavěnou plochu 45 m2, nemůže založit nárok navrhovatele na to, aby byly jeho pozemky zařazeny do ploch RI. 12. Skutečnost, že většinovým způsobem využití ploch RX je zahrádkaření, přitom nebrání tomu, aby byly pozemky navrhovatele i nadále využívány dosavadním způsobem (jak se navrhovatel obává). Do ploch RX spadají rozmanité plochy sloužící k rekreaci (kapitola 5.9.13 odůvodnění), jedná se jak o navrhovatelem zmiňované plochy zahrádek, tak o plochy sadů, plochy individuální rekreace a souvislých porostů. Územní plán tedy nevychází z toho, že by pozemky navrhovatele byly nutně pozemky zahrádkářskými. Pouze je sdružuje do sběrné kategorie ploch RX společně se zahrádkářskými pozemky, které v této kategorii ploch převažují. Zařazení území do stabilizované plochy vychází z dosavadního užívání těchto pozemků, přičemž i parametry výstavby byly stanoveny s ohledem na průzkum staveb a jejich převažující charakter a velikost zastavěné plochy. Důvody pro vymezení plochy RX na pozemcích navrhovatele spočívají v poloze pozemků v okrajové části zastavěného území, a tedy (oproti ploše RI) i omezenější možnosti napojení na dopravní a technickou infrastrukturu (zejména kanalizaci). Jihozápadně od pozemků navrhovatele se již nacházejí pozemky vedené jako plocha lesní všeobecná. IV. Replika navrhovatele a duplika odpůrce 13. Navrhovatel v replice uvádí, že plochy RX a sousední plochy RI jsou z hlediska stávajícího využití identické. I kdyby snad napadená regulace odpovídala předchozímu územnímu plánu a vycházela ze stavu v území, je i takovou regulaci v novém územním plánu třeba odůvodnit, zejména pokud vlastník uplatnil konkrétní a podrobnou námitku. 14. Odpůrce zdůrazňuje cíl v podobě zachování rekreačního charakteru oblasti. Nevysvětluje však, jak k dosažení cíle povede to, že plochy RX jsou vymezeny jen někde a jinde jsou rozsáhlé stabilizované plochy RI nebo dokonce RU (rekreace všeobecná), např. v lokalitě