1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

73 A 10/2026- 88 - text  19 73 A 10/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Polácha a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D., a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., v právní věci navrhovatelky: NAFI, s. r. o., IČO: 469 04 000 sídlem Křenová 299/26, 602 00 Brno zastoupená advokátem Mgr. Filipem Nečasem sídlem Malinovského náměstí 603/4, 602 00 Brno proti odpůrci: Statutární město Brno sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno zastoupený advokátem Mgr. Pavolem Riškem sídlem Jakubská 156/2, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna, schváleného usnesením Zastupitelstva města Brna pod č. Z 9/22 dne 10. 12. 2024, v rozsahu stanovení výškové hladiny 4 a plochy zeleně všeobecné (ZU) ve vztahu k pozemkům p. č. 702/1, 702/2, 702/3 a 702/4, vše v k. ú. Trnitá, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh 1. Návrhem ze dne 28. 1. 2026 se navrhovatelka u Krajského soudu v Brně (dále taktéž „krajský soud“) domáhala zrušení opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna, schváleného usnesením Zastupitelstva města Brna na jeho zasedání Z 9/22 dne 10. 12. 2024, který nabyl účinnosti dne 31. 1. 2025 (dále také jen „ÚP Brno“ či „napadené OOP“), v rozsahu vymezujícím výškovou hladinu 4 na pozemcích p. č. 702/1, 702/2, 702/3 a 702/4 v k. ú. Trnitá [610950] a ZU plochu zeleně všeobecné ve vztahu k předmětným pozemkům. 2. Ke své aktivní legitimaci navrhovatelka uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemků p. č. 702/1, 702/2, 702/3 a 702/4 v k. ú. Trnitá [610950], zapsaných na LV č. 379, tvořících uzavřený areál společně se stavbami č. p. 361, 416 a 419, které jsou jejich součástmi (dále taktéž jen „pozemky navrhovatelky“ či „dotčené pozemky“). Nemovité věci navrhovatelky slouží jako provozovny různých fyzických a právnických osob, přičemž vnitroblok je využíván primárně pro parkování uživatelů a návštěvníků nemovitých věcí navrhovatelky. 3. V tomto ohledu vydal již dříve Úřad městské části Brno-střed, stavební úřad, územní rozhodnutí a v návaznosti na něj též stavební povolení pro záměr označený jako „Parkoviště ve dvoře areálu Čechyňská, Čechyňská 361/16, 302 00 Brno-Trnitá, p. č. 702/3 v k. ú. Trnitá“. a) Neodůvodněný zásah do práva na majetek – výšková hladina 4 4. V prvním návrhovém bodě navrhovatelka uvedla, že ÚP Brno definuje prostorové uspořádání v ploše, do které jsou zahrnuty její pozemky, specifikací výšky zástavby. Ta byla v návrhu ÚP Brno navržena pro výškovou hladinu 3 umožňující zástavbu budovami s maximální výškou 16 metrů charakteristickou pro městskou zástavbu, obytná sídliště a jejich části a areály. 5. Navrhovatelka již ve svých námitkách upozorňovala na vyšší výškovou úroveň okolní zástavby a na skutečnost, že jsou v bezprostředním okolí jejích nemovitých věcí navrhovány plochy, jež dosahují až výškové hladiny 5 umožňující zástavbu budovami s maximální výškou 28 metrů s převyšující zástavbou. Navrhovatelka tedy požadovala, aby byly její pozemky přeřazeny aspoň do výškové hladiny 5 charakteristické pro centrální území města, hlavní radiály a obytná sídliště. 6. Odpůrce námitce navrhovatelky vyhověl jen částečně, neboť stanovil pro plochu, do níž jsou zahrnuty nemovité věci navrhovatelky, výškovou hladinu 4 umožňující zástavbu budovami s maximální výškou 22 metrů. Tato hladina je charakteristická pro kompaktní území města a obytná sídliště. Odpůrce argumentoval tím, že všechny návrhové smíšené plochy v předmětné lokalitě jsou vymezeny ve výškové hladině 4 a současně že tuto hladinu navrhuje rovněž území studie „Přestavbová zóna Špitálka a okolí“ z roku 2021. 7. Navrhovatelka ve svém návrhu namítala, že argumentace odpůrce, že všechny návrhové smíšené plochy v předmětné lokalitě jsou vymezeny ve výškové hladině 4, je v rozporu se skutečností. Je sice pravdou, že se v území nachází též jiné návrhové plochy SU.K4. Právě tak se ale v území nachází i návrhové plochy SU.K5 a SU.K6, a to v těsné blízkosti nemovitých věcí navrhovatelky (dokonce i v rámci stejné rozvojové lokality Tr-5 Brněnská třída-Zvonařka, která má plochy SU.K5 uvedeny též v kartě lokality). Odpůrce tedy vypořádal námitky navrhovatelky odkazem na stav v území, který neodpovídá skutečnosti, což je nepřípustné. 8. Stejně nepřiléhavý je pak i odkaz odpůrce na územní studii „Přestavbová zóna Špitálka a okolí“ z roku 2021. Podle záznamu Magistrátu města Brna ze dne 2. 3. 2023, č. j. MMB/0109914/2023, sp. zn. 4100/OÚPR/MMB/0109914/2023, sice byla potvrzena možnost využití příslušné územní studie jako územně plánovacího podkladu pro změnu (stávajícího) ÚP i pro nově pořizovaný ÚP Brno v rozsahu přílohy č. 1 uvedeného záznamu, avšak vyjma vyznačených ploch pro alternativní návrh využití. Pozemky navrhovatelky přitom spadají právě pod tyto plochy, v jejichž rámci není územní studie využitelná jako územně plánovací podklad. 9. Na věci nic nemění ani naznačení možnosti odpůrcem, aby navrhovatelka dosáhla vyšší výšky zástavby prostřednictvím tzv. lokální dominanty, která má být povolena pro výškovou úroveň 4 a 5 až do výšky 40 metrů. Ani toto tvrzení odpůrce není pravdivé. Lokální dominanta do výšky 40 metrů je přípustná výhradně pro výškovou úroveň 5, zatímco pro výškovou úroveň 4 nesmí lokální dominanta překročit výšku 34 metrů, jak vyplývá z kapitoly 6.3.3. bodu III ÚP textové části ÚP Brno (lokální dominanta nesmí převýšit maximální výšku okolní zástavby o více než 12 metrů). Navíc umístění lokální dominanty včetně jejího výškového řešení musí být nejprve prověřeno územní studií. b) Nepřiměřený zásah do vlastnického práva – plocha zeleně (ZU) 10. V druhém návrhovém bodě navrhovatelka brojila proti tomu, že ÚP Brno na jejích pozemcích nově vymezuje plochy ZU zeleně všeobecné. V této ploše je nepřípustné využití pro odstavování a parkování vozidel na povrchu a plocha není určena ani pro umisťování staveb. Je zřejmé, že v rámci pozemků navrhovatelky tvořících uzavřený areál nemůže taková zeleň plnit svou funkci. 11. Navrhovatelka se proti takovému vymezení ploch bránila námitkami, přičemž v tomto směru navrhovala, aby došlo alespoň k minimalizaci dopadů do jejích práv tím, že bude v ÚP Brno stanovena pro její pozemky vyšší výšková hladina, k čemuž nedošlo. Odpůrce při vypořádání námitek odkazoval na záměr dosažení revitalizace toku Ponávky a doplnění ploch veřejných prostranství podél jejího toku dle „Komplexní revitalizační studie Staré Ponávky v rámci projektu REURIS“ z roku 2010 (dále také „revitalizační studie“). Jelikož se přitom ÚP Brno nijak konkrétně nevyjadřuje k vymezení ZU plochy zeleně všeobecné v lokalitě, kde se nachází pozemky navrhovatelky, a v rámci karty rozvojové lokality Tr-5 Brněnská třída-Zvonařka je k tomu pouze uvedeno, že má dojít ke zohlednění revitalizace Staré Ponávky v území, musí být důvody vymezení ZU plochy zeleně všeobecné na pozemcích navrhovatelky řádně odůvodněno v rámci rozhodnutí o námitkách, k čemuž nedošlo. 12. Co se týče odkazu odpůrce na revitalizační studii, navrhovatelka uvedla, že z ní při posouzení zásahu do jejího vlastnického práva nelze vycházet, poněvadž je stará již 15 let a nezohledňuje aktuální stav v dané lokalitě (zejména skutečnost, že se aktuálně na pozemcích navrhovatelky nachází parkovací plochy, na které by měla navazovat její další investiční činnost). Obdobně na využitelnost závěrů území revitalizační studie pohlíží i Kancelář architekta města Brna, která ji zařazuje mezi územní studie s ukončeným využitím, jež v současnosti mají pouze informativní charakter a jejichž využití není v souladu s ÚP Brno. 13. Nehledě na to, ani příslušná revitalizační studie nepočítala s tak rozsáhlým vymezením plochy zeleně přes nemovité věci navrhovatelky a respektovala práva vlastníků místních areálů. Právě z toho důvodu bylo v daném místě původně navrhováno pouze jednoduché stromořadí podél toku Staré Ponávky a např. pozemek navrhovatelky p. č. 702/2 v k. ú. Trnitá [610950] neměl být opatřeními z revitalizační studie vůbec dotčen. Naopak ÚP Brno vymezuje plochu zeleně přes většinu jeho výměry a obecně přesah vymezené ZU plochy zeleně všeobecné na nemovité věci navrhovatelky podle ÚP Brno je oproti revitalizační studii několikanásobně větší. 14. Navrhovatelka uzavřela, že odpůrce musel vědět, že dané území je již dotčeno jejím záměrem na výstavbu parkovacích ploch, jejichž využití či jakýkoliv další rozvoj by zařazení nemovitých věcí navrhovatelky do ZU plochy zeleně všeobecné znemožnilo. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu odpůrce nemůže při schvalování nového ÚP zcela a bez řádného odůvodnění narušit kontinuitu s předchozím ÚP ani faktickou situaci v území. Pokud tedy doposud byly pozemky navrhovatelky zařazeny do smíšené plochy výroby a služeb, bylo nezbytné jejich částečné nové zařazení odůvodnit. To se však nestalo, pročež je zapotřebí ZU p