51 Az 9/2024 – Krajský soud v Hradci Králové

51 Az 9/2024- 149 - text  11 51 Az 9/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci žalobkyně: M. A. zastoupená advokátkou Mgr. Nikolou Runštukovou sídlem Bohuslava Martinů 1038, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2024, č. j. OAM-808/ZA-ZA11-P05-2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2024, č. j. OAM-808/ZA-ZA11-P05-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně požádala dne 19. 6. 2024 o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Svou žádost odůvodnila tím, že je sice členkou politické strany Baas a poslankyní Parlamentu Syrské arabské republiky, avšak v zemi měla i tak problémy a rozhodla se ji opustit. Vycestovala legálně, ale včas se nevrátila, a tak bude považována za „odpadlíka vládnoucího režimu“. Již jen kvůli tomu ji hrozí, že bude uvězněna. Dalším důvodem jsou společenské a vládní tlaky kvůli neuznanému manželství (žalobkyně vyznává sunnitský islám, její manžel je drúzského vyznání, soud kvůli tomu nevyhověl jejich žádosti o registraci manželství, uzavřeli tedy pouze náboženský sňatek). Jako problematickou označila také obecnou bezpečnostní situaci v Sýrii a tlak na nošení hidžábu. Žalovaný o této žádosti rozhodl dne 12. 11. 2024 tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, se neuděluje. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). II. Argumentace účastníků 2. Žalobkyně v žalobě namítla, že Sýrie je v současnosti zasažena občanskou válkou trvající od roku 2011, která vyvolala humanitární katastrofu. Region Dajr az-Zaur, v němž žalobkyně žila, je obzvláště zasažený jak ozbrojenými střety, tak i cílenými útoky. V roce 2024 došlo v regionu k masivnímu požáru, který zničil většinu infrastruktury a donutil tisíce lidí k útěku. Další hrozbu představují izraelské vojenské akce. Žalobkyni měla být z tohoto důvodu udělena doplňková ochrana ve smyslu § 14a zákona o azylu. 3. Žalovaný nesprávně posoudil také otázku, zda jsou splněny podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobkyně čelí pronásledování nejen kvůli své politické činnosti, ale také kvůli svému manželství. Smíšená manželství jsou v Sýrii považována za nepřijatelná, zejména v případě vztahů mezi sunnity a Drúzy. Tato kulturní norma se odráží ve společenské diskriminaci a v hrozbách, kterým žalobkyně a její manžel čelí. Žalobkyně čelí také „politickým obtížím“, jako sunnitská muslimka naráží na bariéry v kariérním růstu. 4. Sýrie je zároveň domovem pro mnoho radikálních islamistických skupin, které ovládají určité části země. Tyto skupiny představují přímé nebezpečí pro jednotlivce, kteří se ocitnou v jejich hledáčku. Žalobkyně je vystavena velkému riziku, že se stane obětí násilí z jejich strany. S manželem již čelili jejich výhrůžkám. 5. Žalobkyně poukázala také na aktuální vývoj situace v zemi. Konstatovala, že islamistické skupiny sesadily režim Bašára al-Asada, čímž se zvyšuje riziko pro všechny, kdo jsou spojeni s předchozím režimem. Ohroženy jsou také osoby nacházející se ve smíšených náboženských svazcích. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 24. 1. 2025 poukázal na rozpory mezi tím, co žalobkyně uváděla ve správním řízení a v žalobě. Ve správním řízení například uvedla, že posledním místem jejího pobytu byl Damašek, kde zároveň bydlí její manžel. Ve výpovědi nezmiňovala žádnou obavu z izraelské vojenské akce, v rozporu s její výpovědí je také tvrzení, že jí nebyl umožněn kariérní růst. 7. V doplnění žaloby, které bylo soudu doručeno dne 30. 1. 2025, žalobkyně uvedla, že nová vláda zavedla povinnost nošení hidžábu, pravidelné modlitby a náboženská pravidla, která se vztahují na všechny obyvatele. Politická situace je poznamenána masovými čistkami zaměřenými na osoby spojené s předchozí vládou. Žalobkyně by tak v případě návratu do Sýrie byla vystavena represím. Dále žalobkyně poukázala na nový zákon o dočasné politické izolaci. Jeho přijetí by pro žalobkyni znamenalo politickou izolaci na dobu 10 let. 8. V dalším doplnění žaloby ze dne 14. 4. 2025 žalobkyně uvedla, že je třeba zohlednit její specifické postavení coby členky syrského parlamentu v době vládnutí prezidenta Bašára al-Asada. Po svržení Asadova režimu byli všichni členové parlamentu odvoláni. Aktuální situace v Sýrii je nestabilní, masové čistky jsou zaměřeny primárně proti alavitům, ale jsou doložené i případy, kdy se represálie týkaly také sunnitských bývalých členů parlamentu. Návrat žalobkyně by byl v rozporu s § 14a odst. 1 a 2 písm. c) zákona o azylu, neboť v Sýrii dochází k případům svévolného násilí v situaci vnitřního ozbrojeného konfliktu. Žalobkyně v této souvislosti poukázala na zásadu non-refoulement a na obecnou historickou zkušenost s politickými převraty, po nichž zpravidla dochází k pronásledování a eliminaci přívrženců bývalého režimu. 9. Soud poté vyzval žalovaného ke sdělení jeho stanoviska k vývoji situace v Sýrii. Zároveň požadoval, aby žalovaný uvedl, jaký dopad má dle jeho názoru tento vývoj na případ žalobkyně, aby označil nové důležité skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledování žalobkyně, a aby předložili případné důkazy (zprávy o zemi původu) na podporu svých tvrzení. 10. Žalovaný v reakci na tuto výzvu soudu přípisem ze dne 6. 5. 2025 sdělil, že od prosince roku 2024 došlo v Sýrii k zásadnímu posunu. Situace se neustále dynamicky vyvíjí a zůstává nestabilní, další vývoj je těžké předjímat. Poukázal také na vlnu násilností, k nimž došlo v provinciích Latákie a Tartús. Žalovaný dále odkázal na zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) o průzkumech mezi syrskými uprchlíky týkajícími se jejich ochoty k návratu do země původu. 11. V dalším podání ze dne 21. 10. 2025 žalobkyně uvedla, že její otec byl zavražděn ozbrojenci, kteří zaútočili na jeho dům a auto. Žalobkyně se domnívá, že se tak stalo kvůli jejímu angažmá v parlamentu. Zároveň poukázala na vyhoštění jejího kolegy Sharifa Shahada a na únosy dalších kolegů Mohammeda Qabanda a Farouka Hamadiho. Stát také zabavil veškerý majetek jejího kolegy Subhiho Abbase a zabránil mu v cestování, další kolega z provincie Idlíb jménem Qasim Hamad byl zastřelen. Kolegové právníci byli propuštěni z důvodu jejich působení v parlamentu. III. Ústní jednání 12. Krajský soud nařídil ústní jednání na 31. 10. 2025. K tomuto jednání se nedostavil předvolaný tlumočník. Soud proto nařídil nové jednání na 12. 12. 2025, které již řádně proběhlo. 13. Během jednání zástupkyně žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že netrvá na provedení důkazů označených v žalobě (v podobě odkazů na internetové články týkající se aktuálního vývoje v Sýrii) a v doplnění žaloby z ledna 2025 (v podobě odkazů na další internetové zdroje). Dále potvrdila, že netrvá na provedení důkazů v podobě odkazů na sociální sítě uvedených v podáních ze dne 14. 4. 2025 a ze dne 21. 10. 2025 (jak již soudu sdělila v písemném podání ze dne 21. 11. 2025). Pokud jde o náhled překladu článku přiložený k doplnění žaloby ze dne 21. 10. 2025, žalobkyně k dotazu soudu upřesnila, že se jedná o facebookový post novináře Shadi Helweha týkající se únosu bývalého syrského poslance Mohammeda Qabanda. Žalobkyně v průběhu jednání nahradila tento důkazní návrh postem z instagramového profilu kabandmedia ze dne 23. 10. 2025. Nad rámec důkazů označených v jejích písemných podáních žalobkyně během jednání předložila soudu post z profilu syrského ministerstva vnitra ze dne 4. 12. 2025 o zatčení Abdularazaqa Barakata. 14. Soud vyhověl následujícím návrhům žalobkyně a provedl tyto důkazy: - video nahrávky přiložené k doplnění žaloby ze dne 14. 4. 2025 (uložené na CD na č. l. 61 soudního spisu) - jednotlivé nahrávky zobrazují násilí páchané členy ozbrojené skupiny Hajját Tahrír al-Šám (HTS) a dalších skupin vůči různým osobám spojeným s režimem Bašára al-Asada; soud video nahrávky přehrál, tlumočník je přeložil a žalobkyně k nim poskytla komentář, z nějž vyplynulo, že vesměs zachycují všeobecné násilí, k němuž dochází v Sýrii po pádu předchozího režimu (žalobkyně byla schopna konkrétně identifikovat pouze jednu z obětí zachycených na nahrávkách, jednalo se o vojáka ze stejné ulice, v níž bydlela i žalobkyně); - post z instagramového profilu kabandmedia ze dne 23. 10. 2025 (č. l. 141 a 142 soudního spisu) – post ve dvou jazykových verzích (anglické a arabské) je výzvou syrskému prezidentovi, aby zajistil propuštění nedávno uneseného Mohammeda Qabanda; obsah arabské verze výzvy shrnul tlumočník, náhled postu následně zaslala zástupkyně žalobkyně soudu (zástupce žalovaného s tímto způsobem provedení důkazu souhlasil); - post z facebookového profilu Dahla ze dne 29. 6. 2025 (č. l. 130) –