— Nejvyšší správní soud

22 A 147/2014- 18 - text pokračování - 8 - 22 A 147/2014 22 A 147/2014 – 18 U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci navrhovatelky České pirátské strany, jednající volebním zmocněncem L. Č., zastoupené Mgr. Filipem Hajným, advokátem se sídlem Kolínská 1983/20, Praha 3 – Vinohrady, za účasti 1) Magistrátu města Karviné se sídlem Fryštátská 72/1, Karviná, 2) Ing. I. F., 3) J. M., 4) Mgr. A. B., 5) D. D., 6) Bc. L. H., 7) D. P., 8) Ing. A. J., o neplatnost volby kandidátů ve volbách do zastupitelstva statutárního města Karviné, konaných ve dnech 10.  11. 10. 2014, t a k t o : I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Návrhem podaným v zákonné lhůtě navrhovatelka napadla volbu v záhlaví uvedených kandidátů do zastupitelstva statutárního města Karviné, kteří získali svůj mandát ve volbách, konaných ve dnech 10. – 11. 10. 2014. Nosným důvodem návrhu je právní názor navrhovatelky, že 5% uzavírací klauzule, obsažená v ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZO“), je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovatelka proto také žádala, aby soud řízení přerušil a předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení citovaného ustanovení zákona. V rozsáhlém zdůvodnění svého právního názoru o neústavnosti uzavírací klauzule předestřela navrhovatelka nejprve základní teze zakládající jí tvrzenou protiústavnost uzavírací klauzule. Uvedla, že klauzule omezuje 1) svobodnou soutěž politických sil demokratické společnosti, 2) rovnost hlasovacího práva všech voličů, 3) právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek, 4) právo občanů na územní samosprávu, přičemž takovéto omezení politických práv by bylo ústavně přípustné pouze za předpokladu, že by sledovalo legitimní cíl a bylo způsobilé tohoto cíle dosáhnout, že by bylo potřebné a zároveň by zákonodárcem zvolené řešení omezovalo práva zaručená ústavním pořádkem pouze v míře nezbytné pro dosažení sledovaného cíle (navrhovatelka odkázala na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 16/2014-69 ze dne 24. 6. 2014). Navrhovatelka dále uvedla, že z důvodové zprávy k zákonu o volbách a ani ze záznamu procesu jeho přijímání nevyplývá, že by zákonodárce sledoval při zavádění klauzule určitý legitimní cíl, tvrdila, že není seznatelné, zda je klauzule způsobilá určitého legitimního cíle dosáhnout, z důvodové zprávy k zákonu a ani ze záznamu o procesu jeho přijímání nevyplývá potřebnost zavedení klauzule, nebyla doložena potřebnost legitimního cíle klauzule, omezení práv nejsou minimálním opatřením nezbytným pro dosažení cíle spočívajícího v dosažení takové míry integrace politické reprezentace, která by umožňovala funkční formaci většin. Navrhovatelka dále v pasáži nazvané „Zrození uzavírací klauzule“ zmínila, že při přijímání zákona poslanec T. K. v parlamentní debatě upozornil na možný rozpor klauzule s ústavním pořádkem, přičemž s jeho výtkami se nikdo nevypořádal; parlamentní většina zavedení uzavírací klauzule ústavněprávně neodůvodnila. Žádné relevantní důvody se neobjevily ani v písemné důvodové zprávě k ZVZO. Navrhovatelka připomenula, že před přijetím ZVZO uzavírací klauzule v obecních volbách uplatňována nebyla, a proto by její zavedení bylo možno považovat za ústavně konformní jen tehdy, pokud by předchozí úprava značně ztěžovala formaci většin; navrhovatelka je přesvědčena, že se nic takového před zavedením klauzule nedělo. Mimo to navrhovatelka upozornila, že i v případě znemožnění schopnosti určitého zastupitelstva přijímat rozhodnutí má stát k dispozici dostatek právních prostředků k tomu, aby určitá obec nepřestala být spravována. Nemůže proto platit teze, že plošné zavedení uzavírací klauzule pro všechny obce v České republice je minimálním opatřením nezbytným k tomu, aby vůbec mohla být přijímána rozhodnutí pro správu těchto obcí. V následné pasáži svého návrhu navrhovatelka rozsáhle cituje z judikatury soudů ve věcech volebních. Ve vztahu k usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 360/98 ze dne 8. 12. 1998 a nálezu Pl. ÚS 52/10 ze dne 29. 3. 2011 uvedla, že stejně jako byla v tomto usnesení zkoumána z hlediska ústavnosti odchylka v počtech oprávněných občanů potřebných ke zvolení člena zastupitelstva ve vztahu k počtu obyvatel volebních obvodů, měla by být zkoumána i ve vztahu k uzavírací klauzuli; uzavírací klauzule a poměr velikosti volebních obvodů jsou rovnocennými aspekty ovlivňujícími volební systém a mělo by se jim dostat ze strany ústavního soudnictví téže pozornosti. Navrhovatelka dále uvedla, že si je vědoma toho, že Ústavní soud v usnesení sp. zn. IV. ÚS 54/03 ze dne 25. 8. 2004 vyslovil soulad uzavírací klauzule v komunálních volbách s ústavním pořádkem, nicméně i tam zdůraznil potřebu poměřování, zda omezení rovnosti volebního práva uzavírací klauzulí je přiměřené sledovanému cíli funkční integrace politické reprezentace. Podstatné pasáže navrhovatelka dále cituje i z usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 16/2014-69 ze dne 24. 6. 2014, jímž byl Ústavnímu soudu předložen návrh na zrušení 5% uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu. V něm Nejvyšší správní soud připomenul zásady týkající se uplatňování uzavírací klauzule a dospěl k závěru, že ve vztahu k volbám do Evropského parlamentu postrádá tato klauzule objektivní a rozumné důvody; i kdyby mohla přispět k dosažení legitimního cíle (integrace politické reprezentace), není řešením v demokratické společnosti nezbytným, neboť její roli na úrovni České republiky dostatečně sehrává tzv. přirozený práh. K aplikaci pětiprocentní uzavírací klauzule na komunální volby se negativně vyjádřili ve svém nesouhlasném stanovisku k citovanému nálezu Pl. ÚS 52/10 E. W. a F. D., kteří uvedli mj., že „pro závěr, že omezovací pětiprocentní klauzule není v daném případě bezpodmínečně nutná, svědčí specifická povaha obecních voleb, v níž se neprojevuje bezpodmínečná nutnost uplatňovat princip integrace, který ospravedlňuje normování uzavírací klauzule, resp. nikoliv bez dalšího. […] Nutnost zavedení pětiprocentní klauzule podložená zjištěnými fakty a jejich právním hodnocením je v první řadě věcí Parlamentu, který musí pečlivě vážit reálné možnosti roztříštění volebních sil vedoucí až k reálně předpověditelné neakceschopnosti zastupitelstev. Znovu je ovšem třeba zdůraznit, že nesmí jít jen o teoretizující úvahy, nýbrž o reálie opřené závěry. Právě ve volebním zákonodárství totiž existuje opravdové riziko, že ani ta která parlamentní většina nemusí být vedena úvahami vztaženými k veřejnému zájmu, nýbrž bude motivována udržením vlastní moci.“ Závěrem navrhovatelka poukázala na disproporci v napadené volbě, kde hnutí ANO 2011 postačilo na jeden mandát 8 793 hlasů, kdežto navrhovatelka s 22 983 hlasy nezískala mandát ani jediný. Uvedla též, že z nedávného průzkumu veřejného mínění vyplývá, že ze všech voleb přikládají čeští voliči největší důležitost právě volbám komunálním. Jsou to právě volby do zastupitelstev obcí, kde se často formují lokální sdružení, autenticky reprezentující aktivní občanskou společnost dané obce. Různé obce mají rozdílné demografické složení a jiné názorové spektrum, k jejichž spravedlivému průmětu do zastupitelského orgánu obce slouží nejlépe systém poměrného zastoupení s tzv. přirozeným prahem. Jednotná umělá uzavírací klauzule nerespektuje specifické zvláštnosti jednotlivých obcí. Není možno nahlížet na zastupitelstva obcí stejně jako na Poslaneckou sněmovnu, která rozhoduje o záležitostech celostátních (někdy i mezinárodních) a kde se strany drží podstatně pevněji svých ideologických základů. Nakonec namátkovým výběrem obcí navrhovatelka poukazuje na to, že i navzdory uzavírací klauzuli zasedlo po volbách v roce 2010 v různých obcích i 8 uskupení v zastupitelstvu a 6 v radě, aniž to mělo vliv na akceschopnost daných obcí. Se zřetelem ke shora uvedené argumentaci navrhovatelka navrhla, aby byla věc předložena Ústavnímu soudu a po zrušení uzavírací klauzule Ústavním soudem byla prohlášena za neplatnou volba těch kandidátů, kteří byli zvoleni právě díky aplikaci této klauzule a naopak za zvolené byli vyhlášeni ti kandidáti, kteří by mandát získali přepočtem odevzdaných hlasů bez uplatnění uzavírací klauzule. Ostatní účastníci se k návrhu nevyjádřili. Podle § 60 odst. 4 ZVZO může návrh na neplatnost volby kandidáta podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Ze stránek Českého statistického úřadu www.volby.cz soud zjistil, že v Karviné bylo ve volbách do zastupitelstva, konaných ve dnech 10.  11. 10. 2014, voleno 41 zastupitelů. Navrhovatelka získala 22 983 hlasů, což představuje 4,8 % všech odevzdaných platných hlasů. V pořadí podílů hlasů byli na posledních místech zv