1 As 33/2011 — Nejvyšší správní soud

72 A 65/2017- 27 - text  11 72 A 65/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. Z. F. bytem Z. 28/4, X P. zastoupený advokátem Mgr. Danem Pospíšilem sídlem Sokolská tř. 21, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2017, č. j. KUOK 92912/2017, ve věci přestupku, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce navrhoval přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Přerova, odboru evidenčních správních služeb a obecního živnostenského úřadu, oddělení přestupků (dále jen „magistrát“), ze dne 10. 3. 2017, pod č. j. MMPr/029992/2017/Sv, a pouze v části týkající se úhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil magistrátu k novému projednání. 2. Citovaným rozhodnutím magistrát uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 23 odst. 1 písm. a) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o střetu zájmů“). 3. Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že z nedbalosti dne 15. 2. 2016 při jednání Zastupitelstva města Prostějova neoznámil svůj poměr k projednávané dotaci pro Dělnickou tělocvičnou jednotu Prostějov, z. s. (dále jen „DTJ“), tedy nepodal oznámení o osobním zájmu podle § 8 zákona o střetu zájmů. Za to mu byla uložena pokuta 5 000 Kč. 4. Žalobce v žalobě namítal, že magistrát a žalovaný pochybily, protože dostatečně nezohlednily veškeré relevantní skutečnosti, svědčící ve prospěch žalobce, a to především naplnění materiální stránky přestupku. Napadené rozhodnutí je příliš formalistické. Správní orgány materiální stránku přestupku dostatečně neodůvodnily. 5. Členství žalobce ve spolku DTJ nebylo a není utajovanou skutečností, ale jedná se o skutečnost obecně a veřejně známou, a to nejen na území města Prostějova, kdy bylo toto členství opakovaně zmiňováno v regionálním, ale také celostátním tisku. To žalobce doložil články z tisku, které jsou součástí spisového materiálu. Žalovaný se s touto námitkou dostatečně nevypořádal. 6. Předmětná dotace byla účelově poskytnuta oddílu boxu DTJ, který je špičkovým sportovním oddílem, reprezentuje město Prostějov i celý kraj v nejvyšší boxerské soutěži a je dokonce mistrem republiky. Oddíl dosahuje výborných celostátních výsledků, reprezentuje danou oblast a působí také na mezinárodní úrovni, a tak reprezentuje celou Českou republiku. Podle žalobce je neoddiskutovatelným veřejným zájmem, aby byl takto celorepublikově i mezinárodně úspěšný sportovní oddíl ze strany samosprávného celku podporován. Prospěch takové dotace je obecně zřejmý a nemůže na něj dopadat povinnost podle § 8 zákona o střetu zájmů. 7. Podle žalovaného by prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o střetu zájmů měl dopadat na neurčitý okruh adresátů a nejen na samotný předmět hlasování kolektivního orgánu. Žalobce považoval tento výklad za nesprávný a nesrozumitelný. 8. Žalobce do spisu doložil přesné vyúčtování poskytnuté dotace. Celá částka byla využita ryze ke sportovním účelům, tedy potřebám klubu a nikoliv k žádným osobním či majetkovým zájmům žalobce, jak se mylně domníval oznamovatel přestupku. Hlasováním o poskytnuté dotaci nemohla žalobci nebo jeho rodinnému příslušníkovi vzniknout ani potenciální osobní výhoda. S účastí žalobce v DTJ není spojena jakákoliv majetková výhoda spočívající v odměnách či jiných, nejen finančních požitcích. Správní orgán v napadeném rozhodnutí uvedl, že tato argumentace je irelevantní pro posouzení odpovědnosti za projednávaný přestupek, ale žalobce je opačného názoru. 9. S ohledem na § 8 odst. 1 zákona o střetu zájmů žalobce argumentoval a doložil do spisu důkazy o tom, že mu žádná osobní výhoda vzniknout nemohla a nebyly tak naplněny podmínky § 8 odst. 1 zákona o střetu zájmů o povinnosti oznámit svůj poměr k projednávané věci. 10. Z jednání zastupitelstva dne 15. 2. 2016 byl pořízen zápis, který byl ověřen zapisovatelem Ing. P. L. a B. S.. Ze zápisu vyplývá, že Ing. N. navrhl hlasovat o usnesení per partes a požádal, aby se přihlásili členové DTJ. Na tuto výzvu zvedli ruku členové DTJ z řad členů zastupitelstva Bc. S., Mgr. G. a Ing. F. (žalobce). Jinými slovy všichni tři uvedení obvinění z přestupku svou příslušnost k DTJ, tedy svůj poměr k projednávané věci, oznámili. 11. Kromě toho, že tato skutečnost vyplývá z předmětného zápisu o jednání zastupitelstva, potvrdilo ji také 9 zastupitelů města Prostějova, jejichž čestná prohlášení o této skutečnosti žalobce založil do spisu. 12. Všechny tyto důkazy správní orgány hodnotily extrémně formalisticky, protože došly k závěru, že svůj poměr žalobce neoznámil ústně. Žalobce namítal, že i když striktně nedodržel ústní formu oznámení poměru, z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že svou povinnost oznámit poměr splnil, a to zvednutím ruky na dotaz Ing. N. na jednání zastupitelstva dne 15. 2. 2016. Pokud v tomto postupu správní orgány spatřují pochybení, jedná se o extrémní formalismus, neboť účel zákona byl jednoznačně splněn. Žalobce svůj poměr k projednávané věci prokazatelně oznámil. Stejně tak bylo prokázáno, že z poskytnuté dotace jemu ani jeho rodinným příslušníkům neplynula, ani nemohla plynout žádná osobní či finanční výhoda. Stejně tak bylo prokázáno, že schválená dotace byla poskytnuta na obecně prospěšný účel a jednalo se o prospěch či zájem obecně zřejmý. 13. Žalobce se nadto domnívá, že s ohledem na uvedené svůj poměr k věci oznamovat ani nemusel (veřejně známý a prospěšný účel, žádná potencionální osobní výhoda atd.), ale přesto ho oznámil. Oznámil ho zvednutím ruky na zasedání zastupitelstva, o čemž je sepsán zápis. Žalobce nezatajil svůj poměr k věci, pouze nedodržel striktní formu. Takové jednání nemůže být společensky škodlivé a nemůže být takto striktně formalisticky posuzováno. Oznamovateli přestupku nešlo o obecné blaho a dodržování zákonných norem, neboť nebyly jednáním žalobce porušeny. Smysl zákona byl zachován, neboť žalobce oznámil svůj poměr k projednávané věci. Oznamovateli jde o úřední šikanu a přepjaté lpění na formalizovaném textu zákona bez ohledu na jeho smysl (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 121/2012-22). 14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na napadené rozhodnutí a k otázce materiální stránky předmětného přestupku uvedl, že se jí zabýval na straně 6 žalovaného rozhodnutí. Na daný případ lze aplikovat hojně citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-74, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62. 15. Materiální znak je naplněn, ledaže by zde existovaly další významné okolnosti, které by vyloučily, že by takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti. V žalovaném případě neexistují zvláštní okolnosti případu, které by škodlivost příslušného jednání snižovaly natolik, že by materiální znak naplněn nebyl. Za takovou okolnost nemůže být považováno ani to, že žalobce měl na dotazy zvednout ruku a přihlásit se tak ke členství v DTJ. V zápise ze zasedání zastupitelstva města Prostějova není jmenovitě uvedeno, kdo se takto na výzvu přihlásil. Ani pozdější čestná prohlášení členů zastupitelstva o tom, že byli svědky toho, že to byl žalobce, kdo zvedl ruku, nemohou změnit nic na tom, že byl při jednání zastupitelstva města Prostějov porušen veřejný zájem na transparentnosti a kontrole jednání veřejných funkcionářů. V posuzované věci se nejednalo o případ, kdy se k jednání žalobce naplňujícímu formální znaky skutkové podstaty přestupku připojily další významné okolnosti vylučující porušení či ohrožení právem chráněného zájmu společnosti. Je zjevné, že žalobce svým opomenutím porušil a ohrozil dotčený zájem společnosti a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku nejen po formální, ale i po materiální stránce. Tomuto výkladu zákona také nasvědčuje novela zákona o střetu zájmů účinná ode dne 1. 9. 2017, kdy zákonodárce nově stanovil také spodní hranici pokuty za nedodržení povinnosti podat oznámení o osobním zájmu podle § 8 zákona o střetu zájmů a současně výslovně stanovil, že nelze uložit správní trest napomenutí. Z toho logicky vyplývá, že zákonodárce nepovažoval žádný případ nedodržení povinnosti podat oznámení o osobním zájmu za bagatelní, nýbrž vždy za společensky škodlivý, a proto také stanovil sankční rozpětí pokuty od 1 000 do 50 000 Kč. 16. K námitce žalobce, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s námitkou, že členství žalobce v DTJ je obecně a veřejně známé, žalovaný odkázal na svou argumentaci v napadeném rozhodnutí na straně 4 a 5. V žádném případě není pravda, že by zde pouze uvedl, že se ztotožňuje se závěry magistrátu. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl vlastní